Jack.Pott

Film o hovně: Hlavní hrdina - Walker obětuje svůj život, život své ženy a zabije i další lidi proto, že odmítá setřít hovno ze sedadla svého automobilu. Jinými slovy mu to nedovoluje jeho pýcha, jeho ego - prostě hovno. Sám pak své absurdní chování opodstatňuje před vůdcem černošské komunity takto: "Človek nemůže bojovat za svá práva, za lepší svět nenásilím, pokorou, shovívavostí vůči jiným. Takto idealisticky to prostě nemůže fungovat - protože žijeme jen na planetě Zemi." Zde se fatálně mýlí: Právě proto, že žijeme jen na nedokonalé planetě Zemi, nemůžeme čekat ani dokonalou spravedlnost, ani dokonalou svobodu - musíme být zkrátka vůči nedokonalosti našeho světa shovívaví, pokorní a občas jeho brutalitu mírnit tím, že na ni nezareagujeme brutalitou. Jedinec, který pro sebe nekompromisně požaduje spravedlnost a svobodu, nakonec sám způsobuje velké zlo. Jako Walker, jako bratři Mašínové. Je nejen směšný (ragtime), ale i nebezpečný. Tuhle zajímavou myšlenku šlo ale podat lépe, je to zbytečně zdlouhavé.

Vizte Geminův komentář. I sebelepší filmařská práce, sloužící k překrucování dějin si zaslouží neskončit v koši jen proto, aby zůstala svědectvím o umění demagogie. http://www.blisty.cz/2008/4/29/art40349.html

"Poběžím a přinesu ti toho draka třeba tisíckrát, pro tebe udělám cokoliv!," říká nakonec Amir synkovi svého dávného sluhy Hassana. Tedy opakuje slova a osvojuje si obětavost, kterou jako malý na Hassanovi nenáviděl. Mladičký Amir byl jako všichni puberťáci, kteří nesnáší své rodiče - za to, že jsou tak "zaprdlí" a jejich ambice se omezují jen na šťastný rodinný život (je to tak slabošské, tak nízké!)... Člověk ale v průběhu života, stejně jako Amir, zjišťuje, že žít pro někoho je ten nejkrásnější životní motiv. Nejlepší film roku 2007.