frenn

Prvně jsme dostali Strach, poté Chaos a nakonec přišla Bolest. Zatímco Strach to moc pěkně rozjížděl a připravoval půdu pro Chaos, který vyletěl do nebeských výšin, nemůžu se ubránit pocitu, že Bolest se sešoupla někde do ozonosféry. Neupírám dílu dokonalé akční scény a skvostné herecké výkony, ale bohužel ten konec mi připadal lehce uspěchaný. A svou doslovností to ve finále sesune o ten kousíček níž. Ovšem komplexně se celá trilogie může bez výčitek držet na výsluní kinematografie.

Když u desátého zhlédnutí filmu prožíváte ty samé emoce a čumíte na obrazovku s otevřenou hubou, jako když jste na to dívali poprvé, je to známka té nejvyšší kvality. Hrozně dlouho jsem měla problém napsat recenzi, protože jednoduše nevím, co vyzdvihnout dřív. Jedinečnou hudbu pana Zimmera, výtečnou režii pana Nolana, geniální scénář nebo skvělé herecké výkony každého herce tady. A nebo pouze genialitu scény, kdy nejsou potřeba slova a stačí pouze perfektní záběr a ztlumit hudbu? Myslím ale, že asi vím, co si budu vždy pamatovat nejvíc. A to Heatha Ledgera. To jak ztvárnil Jokera je prostě něco neskutečného. Takhle perfektně zahrát roli, která se i díky němu stala mou nejoblíbenější filmovou postavou vůbec, musí být ohromným zážitkem nejen pro filmového fanouška. Miluji ten film a především miluji každou scénku s Jokerem. Jak řekl Malíček památnou větu ve Hře o trůny. "Chaos isn't a pit. Chaos is a ladder."

Batman začíná, Nolanova práce rovněž a vzniká nám tu nejlepší adaptace komiksárny, která bude dalšími díly pouze gradovat.

Pohádka mého dětství, která na mě působí neuvěřitelným kouzlem, které si ani nedokážu vysvětlit. Zbožňuji tu zastaralou animaci a moralitu filmu. Od toho přece pohádky jsou. Vždy, když si to pustím, mám chuť si znovu postavit celou lví říši a hrát si na Lvího Káje. Suďte si moji dětinskost, ale ti lvíčci jsou prostě úžasní.

Nejkrásnější a nejčistější pohádka, kterou znám, s nádherným poselstvím, že bychom nikdy neměli ztrácet tu neverending fantazii.. Proletět se na Falcovi mě láká snad ještě víc než na samotném Šmakovi.

Belmondo během natáčení dvakrát malém kaput, ale to jej přece nemůže zastavit. Jezdit na střeše metra, propadat okny nebo provádět parkour na pařížských střechách, aby dopadl vraha, je pro mistra běžným koníčkem.

Jak tohle dílo jen vyjádřiti slovy, mlha, přítmí, obavy, neklidné rovy, z oken pronikavé světlo mě probouzí, kdo odhrnul ty proklaté závěsy? Ti druzí..

Vymýtat ďábla benzínem, svlékat své soky do naha nebo vjíždět autem přímo do domu, to pro Staňu není žádný problém. Ale časy jsou zlé, Kamile a na hajzly se musí tvrdě. Perfektní vyvážení krimi a komedie, kde Belmondo, ostatně jako vždy, háže jeden vtip za druhým, dělá kaskadérské kousky a svým charismem okamžitě vtáhne diváka do děje a získá si ho mrknutím oka. Stále se marně snažím najít film, u kterého by se mu to nepovedlo.

Něco tak nudného a špatného jsem snad v životě neviděla.. Apríl. Moc fajné.

Buráky nesnášející John Doe, nadržená Rachel Green a nebo narkoman Velký Saša Makedonský jako vaši šéfové. Parádní komedie s neotřelým námětem, u které jsem se skvěle bavila a to jsem ani nepotřebovala ten matroš od Saši. Ústřední trojice, jejichž vzájemnou chemii bych přirovnala k Chandlerovi, Joeymu a Rossovi z Přátel, si ze začátku pouze stěžuje a představuje, jak své šéfy prohodí oknem, ale naštěstí pro film se rozhodne vzít věci do vlastních rukou. Nemůžu se ovšem ubránit myšlence, že Alexander to myslel ve výsledku dobře. Kdo ví, jestli prezident Snow nezamýšlel nové Hunger Games..