Helo

Neskutečnej zvukovo-obrázkovej majstrštych, kterej svým citem pro geniální (teď už legendární) sekvence, ale i jednotlivý rámečky vytírá zadek většině moderních akčních blokorozbíječů dneška. A komu by to bylo, celej děj je vystavěnej na podobenství, který dokáže tnout do živýho.

50 %. Snažím se do zdejších komentářů netahat politiku, jenomže tady to prostě nejde... film je totiž ztvárněním apokalyptických vizí "anti-trumpistů" toho, jak by svět dopadl, kdyby volby ještě jednou vyhrál Trump. A nic pokrytečtějšího jsem už dlouho neviděl. Třebaže film z velký části adresuje správný věci a samotný zrcadlo zrcadlí dobře, je bohužel nastavený jen jedním směrem a v ruce ho dost očividně drží ta strana, která je v dnešní době do určitý míry sama původcem zrcadlených problémů. Film mluví o racionální diskuzi založený na faktech, přesto se dost očividně vyhraňuje na stranu jednu, namísto bilancování a satirování stran obou a co hůř, negativní prvky strany svojí směle a neskrytě přenáší na protistranu. V druhý polovině se to tak silně překlápí do černobílýho, skoro až propagandistickýho díla (nevěřil jsem, že někdy něco takovýho napíšu o velkým a mainstreamovým filmu plným mých oblíbených ksichtů), který kdyby se přitom při psaní dostalo pod vliv (sebe)reflexe, mohlo to zrcadlo dnešní společnosti nastavit docela slušně - myšlenek a paralel je tam totiž zakomponovaných dost. Sice by to pořád byla nuda, páč odprostíme-li se od černobílýho politickýho kontextu, film vlastně ani pořádně neví, čím chce bejt - hořkosladkou satirou? Na to je tam málo vtipu i málo hořkosti a vlastně málo jakýchkoli emocí celkově v důsledku naprostýho nezvládnutí těch postav, který maj bejt středem oný satiry (přitom třeba vtipně a trefně parodovat Trumpa zvládli ve Spaceforce bez toho, abychom ho vůbec na obrazovce museli vidět). Kritizujicím dramatem? To by tam toho dramatu muselo bejt víc, než jeden DiCapriovo povedenej proslov v půlce filmu a pak závěrečná desetiminutovka... a celý to šaškování by muselo bejt o něco uvěřitelnější, což vlastně není ani pokud se budeme snažit cpát to do tý škatulky s popiskem "satira". Nesedlo mi to.

Skvělá skoro až retro atmosféra a známý, ač neokoukaný ksichty... ovšem zcela prosto jakýhokoli napětí nebo nedej-virus snad gradace, nemluvě o nulový práci s postavama a několikeru scénáristkých dementnin. Naštěstí je to zároveň prosto i debilního rychlostřihu, kvůli kterýmu jsem v předchozí filmový iteraci týhle značky málem dostával epileptický záchvaty a jakožto trochu hráč herní série (fakt spíš trochu než hodně) musím ocenit, že tahle verze tu hru aspoň i tak nějak jakž takž připomíná.

Asi i ne úplně  zasloužený 3 hvězdy, ale stejně je sem prdnu, protože v ranku štědrovečerních pohádek bych tuhle zařadil spíš k tý lepší (o hodně menší (matematik ve mně mi právě dává pár facek)) polovině. Nápad lze sice považovat za originální, ale to jen do tý doby, dokud se držíme v žánru pohádek - pokud mi nějaká jiná s touhle zápletkou neunikla - romantická linka pak už bere klasický, např. shrekovský klišé, a nepracuje s ním úplně chemikálně dobře. Avšak kolem a kolem to vlastně nepůsobí úplně trapně, herci se snaží, hudba aspoň trochu chvílema (opravdu chvílema) připomíná něco malinko epičtějšího a humor poměrně funguje. Jako celek to bohužel pořád působí tak nějak umolousaně a bez lesku.

Příjemnej dílek do MCU skládačky, kterej sice není až tak silnej a originální jako Loki nebo WandaVision, ale rozhodně nenudí, akce se střídá od průměrný až po výbornou a každýho MCU fanouška nakonec musí potěšit i návraty staronových postav. Spokojenost.

Výbornej scénář, kde se podařilo skvěle zachytit osobnosti postav zásadně ovlivňující vlastní vnímání daný situace, jen kupodivu a nepochopitelně dost sterilně (třebaže vlastně technicky bez problémů) natočenej.

Bez spoilerů je strašně těžký to okomentovat, ale jedno je jasný - pro mě je tohle rozhodně nejlepší blockbuster od Endgame, protože lidi od MCU zkrátka dost dobře ví, co diváci chtěj (DC by mělo stáhnout půlky a ega a konečně se poučit), a jsou schopný jim to dát tak, aby to nepůsobilo jen jako trapnej prvoplánovej fanservis. Sto procent filmu je tady prostě naprosto bez výhrad a všechno je jak má bejt. Bitky s Goblinem brutální a fyzický jak ve starým Spideym, všichni herci neskutečný (Holland, Dafoe, Molina!), včetně těch, u kterých bych to neřekl. Jediná (doslovná) černá tečka je pro mě až první potitulková scéna, která mi trochu zkazila naděje na to, jakým způsobem jsem doufal, že bude multiversum pokračovat, třebaže druhá potitulkovka tu naději zase lehce obnovila. Uvidíme.

Moc všeho a tudíž málo prostoru pro to, co dělalo tohodle Spideyho tímhle Spideym - totiž lidská práce s postavama. Peter se chová jako hňup; Harryho přerod je hypovanej celý dva předchozí díly a pak je tu podivně z jojovatělej, kdy chvíli je hodnej, chvíli zase ne a pak zase jo a pak... a to co mělo bejt emoční katarzí mezi nejlepšíma kamarádama prostě... nefunguje; Eddie Brock je uvedenej jako sympaťák a pak mu během jedný scény v záchvatu pánbíčkáření hrábne; Venom nemá prakticky prostor a Sandmanovo motivace je taky smáznutá jednou scénou na začátku a jednou na konci a jinak je tam jen kvůli bomba akci. Ale pokud se od tohodle člověk odprostí, tak je to pořád koukatelnej, starej dobrej Raimiho Spider-man.

Ve všech ohledech o level dál než jednička. Jasně, dvojice ústředních herců se tváří pořád stejně zkouřeně, ale nosný myšlenky a dilemata jsou tady mnohem víc a líp rozpracovaný a i když to jako celek vlastně není o moc rozmáchlejší a epičtější než jednička, ve výsledku to tak působí - právě díky mnohem větší komplexnosti a vypointovanosti. Harryho vývoj je strašně super!

Zvláštní, film to není vůbec dokonalej (Tobey se pořád tváří jak zamilovanej desetiletej klučina a to ani nemusí mít na očích MJ, Kirsten má zase pořád pohled zhulený holky, scénáristicky by to chtělo vybrousit, protože některý témata nejsou prakticky vůbec vypointovaný a takřka vyzní do ztracena), ale přesto tady nedokážu dštít síru, protože i přes všechny ty chyby, to má spoustu kladů - od jedinečný atmosféry podpořený Eflamonovo hudbou, přes Petorovo objevování schopností, až po ikonický scény. A na rozdíl od pozdějších komiksáren se to tady daleko víc soustředí na lidi a jejich vývoj a vztahy (což je ještě víc umocněný v pokračování) a míň na bombastickou akci, třebaže i tady dokáže bejt nápaditá.