Moco

Moco

Milan Kajínek

Česko
Žurnalista

homepage
Facebook: kajinek.milan

0 bodů

Moje komentáře

od nejnovějšíchpodle abecedypodle hodnocenípodle roku vzniku filmu
<< předchozí 1 2
    • 19.8.2019  22:36

    Postavy mohou děti ledasčemu naučit. Jednají rozumně a chytře, z čehož také vychází humor a vtipy celého snímku, které se nesou v duchu zdravého rozumu. Snímek tak nechává celou řadu současné filmové tvorby daleko za sebou. Když si k tomu přidáte fakt, že slušně pobaví a potěší i dospělé, je to určitě hit pro rodinnou návštěvu kina, kterou sám za sebe vřele doporučuji.

    • 14.7.2019  08:18
    Late Night (2019)
    ***

    Nebylo snadné se ve snímku zorientovat. Protože je prošpikovaný právě vzkazy o „rasové nerovnosti“, diskriminaci nebo „nechtěném konzervativismu“, chvíli mi trvalo zjistit, jestli autoři tyto myšlenkové proudy obhajují nebo je kritizují. Nakonec mám ze snímku dojem, že se pokouší o druh společenské satiry, proto si také tvůrkyně vybraly jako hlavní motiv příběhu moderování satirické noční „talkshow“ a jako hlavní postavu zvolili ženu. Hlavní postava, moderátorka Katherine Newburyová, v níž jistě diváci ocení vytříbené herecké umění Emmy Thompsonové, byla zřejmě tvůrci příběhu záměrně sepsána jako Angličanka. Postava symbolizující tradiční hodnoty, konzervativní prostředí Anglie – kterým právě hlavní proud společnosti věnuje stále menší pozornost a dává jim stále menší důležitost. Není tedy divu, že její „Noční talkshow“ má stále menší sledovanost a vedení televize jí chce zrušit. Snímek je asi lépe rozumově pochopitelný pro americké publikum, které žije v prostředí, o němž snímek je. Ale i Evropan v něm nalezne řadu vtipných momentů, kterým bude ochoten se upřímně zasmát...

    • 27.10.2018  02:05
    Hovory s TGM (2018)
    *****

    I když se jedná převážně o dialog dvou postav, nechybí v něm napětí, zvraty a překvapivé momenty. Toto komorní drama má jen velmi málo mezer a připomíná velice kvalitní divadelní umění s důrazem na jemné nuance mezilidských vztahů a povznesené společenské, politické, ale i filosofické debaty. Hovory s T.G.M. podle mého mínění také ukazují, kudy by se mohla česká kinematografie vydat a navázat na vynikající předválečnou a válečnou tvorbu černobílých snímků, jakými byly například Přítelkyně pana Ministra nebo Čtrnáctý u stolu a podobně. Zkrátka snímků, které mají rozum, úroveň a hodnotu. Čímž je řečeno, lepší návrat k rysům významné české kinematografie, než napodobování a následování vlivu současné hollywoodské tvorby akčních snímků, vyprázdněných bláznivých komedií a hrdinských trháků. To by bylo pro kvalitu a hodnotu českého filmu skutečně zhoubné. To je můj názor.

    • 26.10.2018  10:22

    Tajný polský agent vysvětluje, co dělaly tajné služby východních zemí - agenti východních zemí absolvovali kněžský seminář, dostali se do Vatikánu jako kněží a postupovali výš, někteří až k papeži. A pak hlásili zprávy zpět své tajné službě, popř. KGB. Připomíná mi to způsob, jak komunistická strana Číny vysílala své členy, aby infiltrovali budhisty apod. a rozkládali budhismus zevnitř...

    • 11.10.2018  00:36
    Venom (2018)
    ****

    Snímek ode mě dostává plusy, protože zobrazuje lidskost v kontrastu s posedlostí sebou samým, nechává diváka vážit dobro a zlo a přemýšlet zda hledat řešení ve vesmíru nebo se pokusit hledat chyby na své straně. Film je zábavný a díky hereckým výkonům Toma Hardyho a režii Rubena Fleischera má sympatický lidský rozměr. Hardy se v roli Eddieho Brocka úplně našel a je patrné, že mu ji buď napsali na tělo nebo se Hardy do role dokonale hodil. Když odečtu body za dlouhé akční scény, které bych vždy zkrátil tak na třetinu je výsledkem zábavný, ale i celkem podnětný snímek. Možná je dobré podotknout, že se u něj za břicha popadali především muži, ale kdo ví, třeba převážně chlapský humor nadchne i příslušnice něžného pohlaví...

    • 24.9.2018  15:24
    Beze stop (2018)
    ****

    Režisérka Debra Graniková využívá drobné detaily k ilustraci svobodného životního stylu a jeho konfrontaci s poněkud odlidštěným světem civilizace, konzumu a administrativy. Protože snímek nevyznívá jednostranně, můžeme porovnávat výhody i nevýhody dvou světů. Jednoho, který je na jednu stranu obtížnější a materiálně chudší ale zároveň svobodnější a nesrovnatelně klidnější. Druhého, který je značně materiální, neuvěřitelně kvapný, ale zároveň poskytuje obživu a výhody civilizace...

    • 2.9.2018  23:09

    Americká produkce tohoto druhu je do značné míry odpad. Proč? Všímám si už dlouho jaké hodnoty tyhle produkce šíří a k čemu tyhle snímky lidi nabádají. Jedna za zhoubných věcí je povzbuzování lidí k šíří „hodnotové neutralitě“ - jako že všechno je v pohodě: Chováš se jako idiot - "super seš v pohodě"; právě si zavraždila pár lidí - "cool to je bezva"; nemáš žádné zábrany ani hodnoty - "suuuper to je jízda"; a tak dále. Přijde mi, že kinematografie se ve velké míře podílí na snižování inteligence obyvatelstva a vštěpuje nám dojem, že "být idiot je in", protože v životě vlastně o nic nejde, jen o to být "kůl". Tato hodnotová vyprázdněnost s důrazem na "neustálou akčnost" způsobuje, že vám dnes běžný divák o hlubším snímku řekne: "Celou dobu se tam nic nedělo, až na konec to docela šlo", no a myslí tím, že akční scény byly pouze na konci snímku. Vedení dialogu, přemýšlení, sociální kontakt, rozvaha, klid nebo duchovno a rozjímání - to už snad dnes ani není považováno za filmový koncept. Takže za mě je tento snímek odpad a nezachránila to ani linie dvou jakž takž normálních postav Mily Kunis a Sama Heughana, protože celkový koncept prostě směřuje k "hodnotovému vákuu" nebo „hodnotové neutralitě“. A je to pro kinematografii bod, ve kterém by se měla raději otočit a jít zpátky k tradičním hodnotám, hodnotnějším scénářům a režii...

    • 22.8.2018  22:08
    In the Name of Confucius (TV film) (2017)
    *****

    Při zkoumání pozadí názvu institutu, který se zaštiťuje jménem významného čínského myslitele Konfucia (pozn.: dnes významného především za hranicemi Číny), narážíme na celou řadu absurdností a účelové propagandy. Považme například, že čínský režim v minulosti označoval Konfucia za „nepřítele číslo jedna“ a v opakovaných kampaních vedených předsedou Mao Ce-tungem a po něm také dalšími členy strany, systematicky vyhlazoval tradiční čínskou kulturu i odkaz samotného Konfucia. Čínský režim je ve skutečnosti bez respektu ke Konfuciovi nebo konfucianismu a využití jeho jména lze považovat za pouhý marketingový tah směrem k západním demokratickým zemím, jak snímek naznačuje. Jedná se především o formu infiltrace Západního školství.

    • 19.6.2018  12:02

    Ať už se Marvel komiks vydá jakkoliv daleko do vesmíru a nalezne tam jakékoliv bytosti, stále bude nabízet akci ve smyslu nějakého druhu bitky nebo boje o něco. Ale nebuďme nespravedliví, nejde pouze o boj. Připomeňme si morální ponaučení z některých marvelovských snímků: Hromovládce Thór se naučil, že nejdůležitější a někdy také nejobtížnější je udržet mír namísto vrhání se do bojů, které by prokázaly jeho statečnost a schopnosti, a v konečném důsledku vyvolaly zkázonosnou válku. Doktor Strange dokázal povýšit zájmy lidstva nad svoje vlastní, mnohonásobně se obětoval v nekonečném utrpení, aby vykoupil osud lidstva. Tony Stark dokázal, že Iron Man není brnění, ale ten člověk uvnitř něho a tak dále. Takže Marvel není pouze o mělkosti a omezenosti, to by bylo přehnané tvrzení. Možná jde pouze o omezenost hlavních hranic a hybných sil jeho světa, definovaných jako – ateismus, přežije jen ten nejsilnější, vesmír je hmota bez duše a všichni spolu navzájem bojují. Vlastně se omezují na bojování hrdinů a Avengerů s padouchy a občas i Avengerů mezi sebou. Prostě se stále bojuje...

    • 4.5.2018  11:39

    Pro marxisty je film asi něco jako modla, ale když se nad jeho životem zamyslím byl do značné míry pokrytecký. On sám nikdy nedokázal žít slušně a hnal se z konfliktu do konfliktu. Podobně potom jeho myšlenky vedly k vzestupu největších totalitních režimů světa. To se snažili filmový tvůrci ukázat reálnými záběry na konci snímku v titulcích - Marxovi fanoušci možná nepochopili, že se jedná o skutečné záběry jak lidé utíkají z komunistických zemí, jak tajná policie zatýká disidenty a jak se vyvražďují určené skupiny obyvatel. Jak je bulvárně známo Karel Marx měl nemanželské dítě se svojí služebnou, které nedával žádný plat, a vydržoval si jí pouze za jídlo a ubytování. Tak trochu nuzné podmínky pro člověka, kterého zaměstnával - a to kritizoval buržoazii za to, v jak nuzných podmínkách nutí žít zaměstnance jejich továren. Jasně byl to bojovník a ten nemá čas vydělávat, protože musí bojovat. Hodně ho finančně podporoval Engels, protože Marx byl značně konfliktní a dokázal se s málo kým shodnout a vydělat nějaké peníze. Jeho teorie jsou podobné jako on sám - konfliktní, neschopné kompromisu, spolupráce... z toho snímku mi také došlo, proč původně dobře míněná Engelsova snaha na začátku se na konci změnila v katastrofu. Engels se pod vlivem Marxe postupně radikalizoval. Myslím, že jejich teorie - násilím svrhnout vládnoucí třídu, potom přejít k socialismu vedoucímu k "ráji na zemi", tedy komunismu - byla úplný omyl. Pokud nepoužiji slovo naprostý podvod. Proč? Protože v praxi vedla k zabíjení a bojům. K moci se dostali nevzdělaní a nemorální lidé. Jen si vzpomeňme, co za lidi bylo v komunistické straně Československa. Ne nadarmo se slangově ne-li trochu lacině říkalo, že normálně se "hovno tlačí dolů", ale za komunismu se "hovno tlačí nahoru", což naznačovalo výběr lidí, kteří se dostávali k moci. Myšlenka na společnost, která je rájem na zemi díky tomu, že všechno patří všem je utopie. Za vlády všech komunistických režimů po celém světě vždy má moc v rukou jediná vládnoucí komunistická strana, která má zákonodárnou, soudní i výkonnou moc pod kontrolou. Dochází k širokému zneužívání moci, zinscenovaným soudním procesům, politickým vraždám a podobně (jak to vidíme i v dnešní Číně, na Kubě nebo v Severní Koreji). Takže ona nostalgie nad učením Karla Marxe určitě není na místě. Byl to kompletní podvod na lidstvo. Jo a ještě mě napadá, že Marxovy myšlenky jsou mimo realitu i v tom, že v praxi se nikdy nedají uskutečnit. Jak bychom mohli mít beztřídní společnost? Nikdo to nedokázal zrealizovat, protože to v životě prostě funguje jinak. Můžeme si vysnít cokoliv chceme, ale to ještě neznamená, že to v praxi bude fungovat. Ať už ve stavebnictví nebo zdravotnictví, všude musíme vycházet z toho, jestli ta stavba, kterou jsme navrhly bude držet pohromadě, jestli je možné ji vůbec postavit atd. Tím je řečeno: Může společnost fungovat jako beztřídní, tak že jsou na tom všichni stejně, že vládnou dělníci a tak dále. Normálně, když chceme něco postavit, potřebujeme architekty, výrobce stavebnin, dělníky a v různých odvětvích technology, šéfy, kteří to řídí atd. Není možné, aby nebyli ty funkce různě oceňované podle náročnosti práce a schopností člověka. Také Marx a Engels vůbec nemysleli na to, že existují dobří a zlí lidé. Podle nich se zabíjením a svržením vládnoucí třídy měli z lidí stát andělé, kteří budou žít v poklidu a míru a budou jeden druhému pomáhat, nebudou krást a podvádět, budou všechen majetek navzájem sdílet a zřeknou se osobního vlastnictví a tak dále. Všechny ty takzvané komunistické režimy vypadaly následovně - komunistická strana ovládá všechno a lidé na ní otročí. Ve skutečném světě je to tak, že pokud chcete udělat z člověka ctnostnější a vznešenější bytost, musíte se dát cestou dobra a snahy o komunikaci, soucit s ostatními, pomoc ostatním, vzděláváním se a tak dále. Není to tak, že svrhnete a pozabíjíte všechno, co si myslíte, že vám brání ve vybudování vysněného "ráje" a až všechny překážky odstraníte, bude to už život a svět bez nespravedlnosti a bez obtíží. Po cestě jste ale spáchali strašné zločiny, nestanete se potom zločincem, kterého budou ostatní stíhat? A tak to skutečně dopadlo. Při svrhávání vlád komunisté pozabíjeli hodně lidí a potom se báli, že jim za to bude chtít někdo také ublížit a tak pokračovali dál v odstraňování "nepřátel" a i když už měli v rukou absolutní moc, stále se obávali, stále lidi potlačovali a nervózně všechno kontrolovali, jestli se někde neděje nějaká "podvratná činnost", která by je připravila o moc a postavila před spravedlnost. To byla ta atmosféra. Nebyl to ráj, byla to napjatá totalita. Navíc cesta do ráje vede jinudy. Nutno také jasně připomenout, že Marx je ateista, nevěří v Boha a tedy ani v duchovní závazky a z nich vyplývající morální omezení. Podle něho je jen třeba bojovat mezi sebou, což hlásá spojení Darwinismu a Marxismu do teorií o "třídním boji" vycházejícím z názoru, že "přežije jen ten nejsilnější". Vzájemnými boji se má dosahovat pokroku, prosperity atd. Ale co si budeme povídat. Můžeme vzájemnými boji dosáhnout harmonie? Učení mudrců jakými byly Lao-c', Konfucius, Sokrates, Siddhartha nebo Ježíš vede člověka k vyšším mravním hodnotám. Dodržováním mravních hodnot se z člověka může stát lepší člověk, který je schopen a ochoten pomáhat ostatním. Takže cesta za lepšími zítřky podle mě rozhodně nevede skrze Marxův - Engelsův třídní boj, ale přes vzdělávání, duchovní a morální hodnoty, kdy se člověk skutečně změní k lepšímu a jeho dobrota vychází z něj samotného, nikoliv z nějakého systému. Pokud sebelepší systém budou řídit a obývat nemorální lidé, určitě se z toho morální a spravedlivá společnost jen tak nestane. To by byla hodně naivní představa.

    • 19.3.2018  14:21

    Dávám 3 hvězdičky hlavně za úchylnost profesora Marstona, ale i jeho ženy a jejich "asistentky". Mám rád filmy na motivy skutečných událostí, jako je tento. Je úžasné pochopit z čeho a jak Marston vytvořil komixovou postavu Wonder Woman - že "laso pravdy", které používá je symbolem detektoru lži, který se svojí ženou profesor Marston vytvořili. Je úžasné pochopit, že onen ostrov, na kterém žili pouze ženy (Amazonky) je symbolem ženského kláštera, kde vyrůstala jejich asistentka Olive. To mě všechno fascinuje - spojení vědy, umění, tvorby a skutečného života. Škoda ale, že se fim tolik točí okolo připoutání k sexuálním choutkám - asi ale profesor Marston a jeho dvě ženy nebyli úplně normální. Když do svých komixů dával stále více svazování provazy a lesbismus, začínal zvedat ze židle stále více lidí - nakonec mu Wonder Woman vezmou. Zajímavé také je, že se Marstonovi podařilo jako jedinému v té době prorazit s komixovou hrdinkou. Do té doby ženské hrdinky v komixu vždy kasovně propadly - málo kdo to kupoval. Dost možná to bylo i díky tomu, že Marston v komixech používal svůj psychologický výzkum a jeho teorii DISK - jak si podmanit člověka, aby mu to bylo příjemné. Prodej Wonder Woman překonal i komixi se Supermanem. DISK - dominance, svádění, podvolení, katarze (radost z podvolení), bohužel právě tahle teorie ho asi nakonec přivedla do perverzí a nakonec sám tragicky zemřel na rakovinu. Ona teorie DISK se oficiálně překládá asi takto: Dominance (Dominance), Influence (Vliv), Steadiness (Stálost) a Compliance (Dodržování pravidel). Chtěl prostřednictvím komixu děti vychovávat k tomu, aby se podvolili milující síle (ženě), protože věřil, že ženský princip - pečující, ochranitelský, mírumilovný - může udržet svět bez válek a konfliktů.

    • 19.3.2018  13:59

    Nedávám moc často 4 hvězdičky, hlavně u snímků založených na skutečných událostech, což tento je, a navíc je skvěle zahraný a má pro mě tu správnou atmosféru - díky za bezva filmový zážitek. Nesu za týden kamarádovi do práce půjčit originál :)

    • 19.3.2018  13:55
    Wonder Woman (2017)
    ***

    Dávám 3 hvězdičky - proč, když je příběh velmi dobrý a Gal Gadot je asi nejlepší volba pro tuhle roli? První věc je, že počítačové efekty a animace nejsou můj šálek kávy a podle mě filmům spíš škodí. Sílu realističnosti, kterou objevili Christopher Nolan v Batman začíná nebo Martin Campbell v Casinu Royale, mám mnohem raději, než kdejakou animaci. Je to hodně evidentní například u snímku Souboj Titánů (1981), který je krásnou pohádkou a funguje mnohem lépe než efekty nabušený Souboj Titánů (2010). Takže více realističnosti by bylo plus. Druhá věc, která mě na snímku nejvíce mrzela byl konec - souboj Diany s Areem. Naprostá absence vynalézavosti a fantasie. Boha pusté rubání jednoho do druhého po více než pět minut. Omezenost filmových tvůrců, kteří si představují Bohy jako opice, které neumějí nic než do sebe bušit klackama (tyčema, meči, kusy skály, blesky...). Mohli využít například principu, kdy Ares zničí sám sebe, protože Diana zastává vyšší principy - nějaká vyšší síla nečekaně otočí Areovi útoky zpět na něj samotného. Nebo mohli znázornit nějakou formu vztahu, koho si lidé vyberou. Mohlo dojít k váhání lidí na jakou stranu se přidají - Diana nebo Ares - a ti co zvolí Area, shoří spolu s ním... Prostě velká škoda. Pokud by se tohle podařilo a podařilo prodat Dianiny schopnosti a detektor lži (laso pravdy) mnohem vynalézavěji, mohly akční scény přinést více než kopance a pěsti, ale také důvtip a zábavu... Takže trochu nápaditosti a nespoléhat na to, že všechno zachrání počítačová grafika - to je můj tip :).

    • 19.3.2018  13:04

    Opravdu skládám poklonu, a hlavně ji skládám té lopotné práci, kdy se musejí filmový tvůrci pídit po faktech, sledovat osudy jednotlivých lidí, ptát se na detaily, zapisovat a třídit informace a nakonec z toho poskládat příběh. Pro mě to byl úžasný zážitek, jak se podařilo "uvařit", co nejpravdivější příběh o jedné (vlastně dvou) vlajce, vyvěšené na pobřeží Japonska za II. světové války.

    • 9.3.2018  01:28
    Tlumočník (2018)
    ****

    Snad stokrát už běžely ve vysílání dokumentární pořady o druhé světové válce a celé téma je už jako tisíckrát prosátý písek. I když film Tlumočník je natočený na hodně osobní rovině, čímž přináší něco nového a zároveň je také reakcí na to, že se najde vždycky nějaký trouba, který by chtěl historii popírat nebo překrucovat. Filmoví tvůrci se nechali slyšet, že právě mladí lidé, kteří neznají historické souvislosti, mohou být snadněji ovlivňováni samozvanými přepisovateli historie...

    • 28.2.2018  00:20

    „Dokument je nejsilnějším odhalením komunistického, socialistického a progresivního pokusu o převzetí moci v USA, který byl kdy natočen.“ - Ted Baehr, Movieguide

    • 18.12.2017  20:33

    Pro mě byl snímek do jisté míry rozloučením s herečkou Carrie Fisherovou (princezna Leia), která zemřela 27. prosince minulého roku. Také filmoví tvůrci jí na konci věnovali „Rozloučení s naší princeznou“ . O příběhu toho mnoho neprozradím. Snad jen to, že nejprve jsem chtěl režiséra Johnsona poprosit, aby ho zakončil o třicet minut dříve, což by vytvořilo dobrý výchozí bod pro navázání na další pokračování. Nakonec mi ale došlo, že tvůrce pokračování legendární ságy chtěl přece jenom zajít ještě dál a uzavřít celou jednu velkou kapitolu. Také Sith Kylo Ren opakovaně zmiňuje silnou potřebu skončit se vším, co bylo, a začít znovu, jakoby tlumočil záměr George Lucase, vlastně nyní už Riana Johnsona, kterému byly svěřeny scénář i režie...

    • 30.11.2017  12:03
    Cesty úniku (2017)
    ****

    Snímek kombinuje výpovědi hlavních postav se skutečnými záběry a hranými scénami, které ilustrují jejich životní příběh. Dokument příležitostně provázejí komentáře různých expertů z Freedom House nebo právnických kruhů. Režisér Leon Lee ukazuje cit pro vyprávění. Zejména hrané scény od jeho předchozích snímků značně pokročili, co se týče uměleckého dojmu a kvality. Lee čas od času přerušuje nit osudu jedné ženy vyprávěním o další, čímž udržuje diváky v napětí až do konce. Podobné snímky z prostředí Číny jsou na jedné straně znepokojující, ale do jisté míry také uklidňující. Když lidský duch a dobrota nakonec vítězí nad masivním terorem státní moci, nepůsobí snímek až tak depresivně.

    • 8.11.2017  23:10
    Milada (2017)
    *****

    Pokud mám napsat hodnocení dávám snímku 100% a mám pro to své důvody. První je v tom, že naše země sice plodí významné osobnosti, ale tyto osobnosti často vyrůstají uprostřed naprosto šílené společnosti a během strastiplných životních zvratů a událostí. Možná je proto těžké, aby ta samá společnost sama uctívala ty, které vlastnoručně svrhla. A ani tento snímek to neměl lehké. Snímek je naplněný hvězdami současného českého filmového plátna, což samo o sobě chápu jako poctu odkazu Milady Horákové a jako vyjádření toho, že si jí váží. Na konci je scéna, kde na tiskové konferenci pokládají novináři otázky dceři Milady Horákové. Jednu z žurnalistek si "zahrála" uznávaná česká žurnalistka Daniela Drtinová, což chápu rovněž jako vyjádření pocty Miladě Horákové a možná (alespoň pro mě), jako gesto, kterým je řečeno: "Chceme následovat tvůj odkaz" nebo že "věříme v to v co jsi věřila i ty". A tyhle věci se nesou daleko za hranice nostalgie do vznešenějších končin tohoto světa, ve které já věřím, že existují. A díky kterým se vlastně Martin Mrnka rozhodl snímek produkovat a natočit. Takže díky za něj. Rád bych se zeptal také kolegů, kteří snímek kritizují po technické stránce: "Jak moc jste pomohli, aby byl snímek lepší než je teď? S Vašimi zkušenostmi jste se klidně mohli do natáčení zapojit a trochu tomu pomoci, aby to dopadlo lépe. Je to i Vaše historie a pokud jí umíte vyprávět prostřednictvím filmu, mohli jste udělat více než si jen sednout do kina a napsat pár odstavců hodnocení!" Sám za sebe se budu v budoucnosti snažit pomoci, když bude vznikat něco podobně důležitého. Takže díky za možnost tyto myšlenky tady napsat. MK

    • 19.10.2017  21:42

    Mně osobně vadila brutalita a akční složky snímku, které měly ukázat, že i když jsou to replikanti a považujeme je za „výrobky“, neopravňuje nás to jednat s nimi bez soucitu, protože právě v tu chvíli ztrácíme svoje lidství. Prvoplánová nemilosrdnost a bezohlednost mě značně iritovala, ale tvůrci ji používali zcela záměrně, aby nastolovali otázku, jaké vlastnosti by člověk měl mít, aby si mohl říkat člověk...

    • 20.6.2017  03:05
    Syriana (2005)

    Zajímavostí je, že ve scéně, kde se chystá arabský zloduch mučit postavu George Clooneyho, mu položí otázku zda zná techniky, které čínský režim používá na mučení lidí z duchovního hnutí Falun Gong, aby je přinutil zřeknout se své víry, což je narážka na skutečné případy mučení popisované zpravodaji OSN. Podivné je, že se právě v této scéně George Clooney záhadně zranil a lékaři nemohli dlouhou dobu přijít na to, co se mu ve skutečnosti stalo. Clooney měl údajně tak velké bolesti, že přemýšlel o sebevraždě. Nakonec zjistili, že došlo k vnitřnímu poranění hlavy a hollywoodský veterán se z toho zdárně zotavil...

    • 16.1.2017  04:08

    Trochu jsem váhal dát 4 hvězdičky, když jsem viděl jak ostatní film hodnotí, ale to je běžná reakce lidí, kteří nemají vlastní názor, nebo si ho neudrží pod tlakem veřejného mínění. Ale vlastně nechci svůj názor ani obhajovat. Namísto toho, jak to na mě zapůsobilo. Myslím, že je to vynikající film. Skvělá myšlenka prolínání rozhovoru se starou osmdesátiletou Baarovou a událostmi, o kterých mluví. Fungovalo to skvěle. Velké plusy mají ode mne čeští herci - ale samozřejmě celý filmový štáb, režisér... Pavel Kříž v roli Hitlera - překvapující, ale sedlo mu to a zahrál to skvěle. Gedeon Burkhard jako Gustav Fröhlich byl vynikající. Karl Markovics jako Goebells byl rovněž perfektní. Samozřejmě Táňa Pauhofová, získává klid a jistotu a vyzrává, takovou hlavní roli dostat a uhrát je už samo o sobě pocta. Mám z filmu dojem, že Češi dokáží psát a točit vynikající snímky o vlastní historii. Film jsem viděl dlouho po jeho premiéře, takže už se všechno to napětí z prvního dojmu utřáslo. Pokud bude chtít mladá generace vědět něco o historii, tohle je skvělý vhled. A to je důležité, mít vlastní historii, abychom pochopili kdo jsme. Za tenhle snímek se autoři ani herci podle mě nemusejí stydět a já bych doporučil každému, aby se na něj podíval. Ztráta času to rozhodně není. Možná pro ty, kteří hledají lacinou akční podívanou a každý dialog ve filmu považují za "hluché místo".

    • 30.11.2016  12:57

    Rowlingová nyní do příběhu dostává více humoru a díky tomu, že se děj časově posunul, mohl filmový štáb pod vedením režiséra Davida Yatese najmout starší herce, kteří přirozeně nabízejí větší rozsah hereckého umění a životní vyzrálost, což snímek posouvá do jiných sfér, než jsme byli u ságy Harryho Pottera zvyklí...

    • 6.11.2016  18:18

    Naprosto šokující případ, kdy ředitel základní školy odvedl žákyně sedmé třídy na hotel, kde s nimi nají sexuální poměr vysocí úředníci, otvírá děj celého dokumentu. Úřady se případ snaží zamést pod stůl, ale skupina aktivistek, mezi nimiž je také známá čínská právnička Wang Jü, situaci odmítá přijmout. Rozhodnou se k případu přitáhnout pozornost veřejnosti a uspořádají protestní akci před základní školou, kam docházely podle všeho znásilněné školačky a kde stále působí onen ředitel školy, který je podle zveřejněných kamerových záznamů přivedl do hotelu. Každá z aktivistek před protestem učiní prohlášení na kameru jako pomyslný dopis na rozloučenou. Ženy tuší, co by mohlo následovat, protože jejich protest zcela jistě přitáhne pozornost úřadů vládnoucí komunistické strany. Dokument je pobuřující, šokující a velice autentický. Na každém kroku z něho dýchá úzkost totalitní společnosti, útěk a pronásledování, ale i solidarita aktivistů bojujících proti zvůli úředníků komunistické strany...

    • 2.11.2016  00:46
    Love song (2013)
    *****

    Snímek je unikátní svojí duší. Není vulgární ani tuctový spíš připomíná sondu do skutečného života a je z něj cítit láska k hudbě a vytříbený vkus. Scéna, ve které se nástroje pohybují samy bez hudebníků a jenom on slyší zvuky klavíru, vokálů, houslí nebo violončela je strhující. Díky aranžmá je najednou z prosté skladby neuvěřitelný hit. Snímek má různé příběhové roviny - partnerskou i rodinnou, které se zde prolínají v osudech zpěvačky a skladatelky Gréty a producenta Dana. Pozitivní snímek plný jinotajů, života a fascinací životem korunuje bezvadný happiend a charakterový vývoj postav. Pro mě po dlouhé době skvělý snímek.

    • 31.10.2016  12:53

    Společnost Marvel vemi pravděpodobně cenzurovala snímek Doctor Strange, aby se vyhnula kritice čínského režimu. Marvel záměrně zaměnil původní komiksovou postavu tibetského mnicha (Prastarý) za mnišku keltského původu (teď Prastará) a změnil její oděv i národnost, aby se snímek dostal i do kin v Číně. Nově dosazená postava s nově vymyšleným původem, který neevokuje Tibetské duchovní, by podle tvůrce komiksu C. Roberta Cargilla neměla čínský režim znepokojovat. V její roli na plátnech kin vidíme Tildu Swintonovou. Marvel sice nevysvětluje jak se objevila nově dosazená keltská kouzelnice uprostřed Himaláje, ale to je jedno, v očekávání jsou miliony z Číny. Peníze napomohli změnit i národnost Mandarína ve snímku Iron Man III, nebo vymodelovat postavu učitele kung-fu ve snímku Karate Kid IV a podobně. Jinak je snímek velmi zdařilý z hlediska obsahu i vizuálu, i když i zde by bylo možno vytknout některé, dle mých znalostí, mylné duchovní principy, které snímek předkládá. I tak je to pro mě jeden z nejzajímavějších snímků poslední doby.

    • 20.10.2016  00:25

    Právě jsem snímek shlédl z archivu České televize. Velmi oceňuji záběry přímo z Číny, z míst odkud asi není snadné nějaké záběry získat - vězení, nemocnice. Po filmové stránce zajímavě natočený dokument. Po stránce obsahové dost silné téma. Je fakt, že různé druhy genocidních praktik se odehrávali v historii a probíhají i dnes a stále si lidé kladou stejné otázky a stejným způsobem marní příležitosti proti takovým věcem včas a účinně zakročit. Všiml jsem si, že na toto téma - záhadných zdrojů čínského transplantačního průmyslu, vzniká stále více dokumentů, zejména ve spojitosti s násilnými represemi věřících v Číně. Je neuvěřitelné slyšet obvinění, že komunistická strana Číny vezme křesťana, Ujgura, Tibeťana nebo následovníka Falun Gongu, nechá ho zatknout a ve vězení mu odeberou orgány a tělo spálí. Potom orgány zpeněží a rozdělí si odměnu. Jak neuvěřitelná zrůdnost. Ale je fakt, že podobné věci se děli třeba v Kosově, Albánii, nedávno v rámci aktivit ISIS a jinde. Není to něco nového pod sluncem, ale každopádně je to pro mě vždycky šokující... Pěkný snímek. Dokázal se opřít do závažného tématu. Dávám plný počet.

    • 30.11.2015  14:36
    Hard to Believe (TV film) (2015)
    *****

    Toto téma řeší v knize The Slaughter (Jatka) investigativní novinář Ethan Gutmann, který knihu vytvářel sedm let. Celá ta věc se jeví jako nový milník v oblasti zneužití moderní chirurgie rukou zločinu a to za podpory totalitní moci, která značně profitovala na zneužívání "vězňů svědomí" ke komerčním transplantacím v čínských vojenských nemocnicích. Téma je velice aktuální, ožehavé a příběhy o jeho vyšetřování jsou na plátně strhující. Ovšem v realitě je "těžko uvěřitelné" kam až může v dnešní době zneužití moci zajít. Skvělý snímek.

    • 21.5.2015  14:14

    Hluboký snímek od společnosti Disney, který se široce vyjadřuje k otázkám stavu současné společnosti, inspirativní a positivní. Překvapení pro mě začalo ve chvíli, když jsem se začetl do příběhu scenáristy a producenta Damona Lindelofa, který popisuje vznik základní myšlenky snímku. Dalším pro mě vynikajícím aspektem jsou metaforická spodobnění hlavních postav. Zklamaný vynálezce Frank Walker zastupuje schopné lidi, kteří již svoje snahy o lepší svět vzdali. Postava Casey, optimistické dospívající dívky, překypující vědeckou zvídavostí má představovat ty, kteří pomohou svět „napravit“ - lidé s obrovskou dávkou sebevědomí, odhodlání a positivní energie. Velkým hereckým objevem snímku je mladá Raffey Cassidyová, která ztvárnila Athenu, postavu, jež reprezentuje zářnou budoucnost. Takže pro mě má snímek všechno co bych od dobrého snímku čekal - inspiraci, naději, povzbuzení, humor atd., byť nesdílím vizi toho, že lidstvo nalezne štěstí v elektronice a technických vynálezech. Po dlouhé době dobře promyšlený příběh i hluboké poselství.

    • 29.4.2015  13:05

    Snímek přináší myšleny o smyslu života, které si nenárokují hluboké poznání, ale spíše dosažení harmonie s přírodou, se světem a se sebou samým. Zahradní architekti se často učí od přírody. Zlatý poměr, roční období, tvary a architektura, vše má základy v přírodě a hlouběji ve vlastnostech hmoty. Králova zahradnice je postmoderní vícevrstevné dílo, které přináší jak romantickou zápletku tak vhled do světa zahradníků, skutečné dřiny a potu. Výsledkem je jejich cesta do bájného „ráje“, který se učí budovat svojí prací. Hlavní architekt Versaileských zahrad francouzského krále Ludvíka XIV pan André Le Notre zde prezentuje myšlenku, že člověk o ráj kdysi přišel a tak se jej musí nyní svým přičiněním pokusit znovu vystavět. Versaileské zahrady mají být dosud nevídanou nádherou, která pozvedne mysl i ducha člověka.

<< předchozí 1 2
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace