uiu

V prvé řadě jsem od filmu nic neočekávala, neboť jsem v recenzích často četla přirovnání k Hunger Games nebo sérii Divergence, milostný trojúhelník, dystopická budoucnost atd. atd. Jaké to pro mě bylo příjemné překvapení, když jsem cca po 10 minutách filmu zjistila, že se mi to vážně líbí? Příběh je vyprávěn očima hlavní hrdinky, které je cca 18, chodí na střední školu a řeší věci, které dívka jejího věku na střední škole má řešit. Jednoho dne naši planetu obsadí mimozemšťani a postupnými vlnami se lidstva zbavují. Naše hrdinka nakonec zůstane sama v divočině odkázaná na sebe a zbraň a příběh se nezaměřuje pouze na její odnož zápletky, ale také na příběh její školní lásky Bena Parishe a jejího bratra, které narukovala armáda. Finální rozuzlení příběhu je zajímavé a končí to tak, že se v nejbližší době můžeme těšit na pokračování (knižní verze je o 3 dílech). Postavy mi přišly sympatické a uvěřitelné, někdo ale asi nezkousne, že hlavní hrdinové jsou teenageři a s tím se pojí i podzápletka různých vzájemných lásek nebo tajných lásek.

Vítejte v roce 1995, kdy se Disney rozhodl odklonit od všech těch Bambi, Pocahontas nebo 101 Dalmatinů a rozhodl se vsadit na nejubožejší postavičku ze svých slavných kraťasů - Goofyho. Film jsem viděla už jako dítě a moc se mi nelíbil. Byl na mě až moc depresivní, protože v něm Goofy má syna Maxe, který je loser a poslední den školy udělá malér, kvůli kterému ředitel zavolá domů a udělá z něj kriminálníka. Goofy se rozhodne, že synáčka vezme s sebou na cestu napříč Amerikou na ryby, aniž by ho vůbec zajímalo, že Max má na prázdniny již jiné plány. A to je nejdepresivnější část filmu, do které se dokáže vžít jen ten, kdo měl rodiče typu Goofyho, rodiče, které se k puberťákovi stále chovají jako k pětiletému dítěti a nezajímá je, že prožívá své první lásky a snaží se nějak přežít v soukolí svých přátel a spolužáků. A o tom vlastně celý film je, že Goofy neposlouchá přání svého pubertálního syna, chová se k němu jak k dítěti a celý výlet je podle něj a nedělají nic, co by si Max přál. Nakonec Goofy prozře, že jeho synáček vyrostl v muže a má svůj život a on již nebude tak velkou měrou jeho součástí a jedou spolu na koncert Maxova oblíbeného zpěváka. Na celovečerák vsadili na špatného koně, protože tenhle snímek je primárně pro ty náctileté, ale s postavičkami pro děti.

Prvních cca 30 minut jsem si říkala, že tomu napálím 4 hvězdy a že nechápu, co proti tomu filmu každej má. Však je to přesně ten vývoj, co bych očekávala, když Tarzan potkal lidi a odešel s nima do Londýna a vzal si Jane. Jenže... pak jsem viděla ty CGI gorily a CGI pštrosy a CGI Tarzanovo svalnaté tělo.. a jaksi to šlo všechno do kytek stejně tak jako vyřešení hlavní zápletky - stačilo se omluvit. Ta třetí hvězda je za Christopha Waltze a Samuela L. Jacksona... a btw. v době natáčení bylo Margot Robbie cca 24 let, ale vypadá tak na 35...

Jako malá jsem zbožňovala Knihy džunglí od Rudyarda Kiplinga. Ano, originál je množné číslo Knihy, protože se skládá z několika příběhů o různých tvorech v džungli a jeden z mnoha je i příběh o Mauglím. Tohle není ta sladká Disneyho fraška z roku 1967, ale hodně se drží originálu od Kiplinga. CGI je opravdu dechberoucí a zvířátka si budete chtít doslova pohladit.

Rakovina je sviňa, to všichni víme, o to horší, pokud jste v lesbickém registrovaném partnerství v USA, kdy teprve krátce vešel v platnost zákon o tom, že se lidé stejného pohlaví můžou vzít. Film je plný klišé a předvídatelného děje, až to mrzí. Laurel je detektiv (myslela jsem, že film zaujme třeba i řešením nějakého jejího případu - ne, její zaměstnání je jen na okrasu), která se "stydí" za to, že je lesba, takže jak pozná Stacie, lidem okolo říká, že je to její spolubydlící nebo kamarádka, což Stacie vadí. Nakonec se ale přestane za svůj osobní život stydět a vezmou se spolu, což je v té době novinka. Její parťák se dozvídá, že má manželku a celou dobu, co spolu 23 let pracovali mu o svém osobním životě nic neřekla. Pak jí najdou rakovinu a když zažádá, aby po její smrti chodila renta její manželce, rada města jí nevyhoví, protože mají předsudky vůči homosexuálům a neberou registrované manželství jako skutečné manželství. A přichází další klišé nabalené na další klišé, setkáváme se s teplým židem Stevem Carellem, který bojuje za práva gayů, až do konce je film plný agitačních proslovů před radou a rádoby na city hrajícím patosem. Nevím, nelíbí se mi filmy, které až moc tlačí na pilu a znázorňují, jak se tenkrát měly menšiny špatně a byly utlačovány.

Vůbec se neřiďte zdejším popiskem filmu, protože pak film vypadá mnohem zajímavěji než veskutečnosti je. Will se svou přítelkyní jedou na návštěvu k jeho bývalé ženě, kterou neviděl po smrti jejich syna 2 roky. Pozvala také bandu starých přátel. Všichni si sešlost užívají, až na Willa, který je velký introvert a spíš ho baví sedět sám v kuchyni nebo se procházet po domě, kterému kdysi říkal domov. Začne upozorňovat na věci, jako proč mají v oknech mříže nebo proč zamykají vstupní dveře. Několikrát za večer zábavu vyruší Willův záchvat paranoie nebo proč zde jsou dva nový přátelé, které nikdo nezná, aby vše nakonec skončilo jako obyčejný survival horor, protože bejvalka se s novým manželem dala k sektě a chtějí spáchat hromadnou sebevraždu se svými přáteli, kteří samozřejmě umřít nechtějí. Will má tu výhodu, že dům zná, protože v něm bydlel, takže má výhodu ve schovce. Průměrný žánr napínavého hororového thrilleru, který mě spíš zklamal, protože jsem pořád čekala na tu stoupající paranoiu a hrůzu a jak si nikdo nemůže být jist, co je opravdu skutečné a co nikoliv...

Tento film je zvláštní. Začíná tím, že postava plešatého muže se potácí po molu jezera dokud nespadne do vody a vidíme, že má ránu na hlavě. Za ním přichází stařík John a ihned tělo zamotává do povlaku a veze ho do starého lomu, kde jej spálí spolu se starým dřevem a pečlivě zničí všechny stopy po vraždě. Najednou se nám rozehrává i další příběh chlápka jménem Ben, který pracuje v nějaké reklamní agentuře a přichází tam nová kolegyně, do které se zakouká. Neustále přeskakujeme mezi příběhem Johna a Bena. Dozvídáme se, že Dutch, kterého John zavraždil byl místní sígr, opilec a rváč, který každému v městečku něco udělal (podpálil stodolu atd.) a měl poměr s Johnovou již zesnulou manželkou. Nikoho by nenapadlo, že by třeba John mohl Dutche zabít, protože už od pohledu je John neskutečně sympatický děda a získá si sympatie i diváka snad od první minuty filmu. Děj se rozvíjí pomaloučku a stopáž bezmála 2 hodiny mu podle mě dost škodí. Někde v půlce děje se dozvíme, že Ben je vlastně Johnův synovec, ale proč sledujeme i jeho příběh, to mi moc nedocházelo, protože nijak děj nerozvíjel. Každý tu pálí 4 hvězdy a vyzdvihuje film do nebes, ale mě by se mnohem víc líbil, kdyby měl hodinu a půl a vystříhali scény s Benem v Chicagu.

Každý tady vyzdvihuje super atmošku 80. let, ale ruku na srdce, ono spousta seriálů a filmů s tímhle námětem se bude muset odehrávat v minulosti, protože v dnešní době internetu a mobilů by se vše vyřešilo během pár hodin. Za mě ale palec nahoru, seriál jsem hltala, některé díly končí v nejlepším cliffhangeru, takže si musíte prostě pustit další díl, což se mi moc líbilo a moc se takhle seriály už netočí. Dětští hrdinové jsou OK, ale spíš mě zaujala Winona Ryder, která tu podle některých komentářů až moc přehrává - myslím, že se chovala hystericky, jak se na matku, které se ztratil syn, sluší a patří - a David Harbour jako šerif. Někteří zde vyzdvihují herectví Millie Bobby Brown, která hrála Jedenáctku, ale mě teda nijak nezaujala, protože její postava toho moc nenamluví, takže se v podstatě většinu děje jen vyjukaně tváří a nic jiného nepředvádí. Poslední díl končí tak, že to vypadá, že bude druhá série, ale já si přeji, aby už nic netočili, byla by to zbytečná vata a každý si může domyslet, co se asi dělo dál (a přijde mi zbytečné klišé vytahovat zpět mrtvou postavu a vysvětlovat, že to nějak přežila).

Režie Guy Ritchie. Říkala jsem si, to bude akční nadupaná pecka plná dějových twistů. A čeho jsem se dočkala? Velký klad je Henry Cavill, ten si každou scénu ukradne pro sebe. Ale pak tu jsou jen spíš ty zápory. Děj je strašně utahaný, zápletka nezáživná, takže pochybuji, že si film ještě někdy pustím, jednou stačilo. Film se odehrává v Německu a v Itálii, ale veškeré postavy - Rus, Američan, Němka a Italové spolu plynně mluví anglicky, svou rodnou řečí jen ve chvílích, abychom nezapomněli, že se vlastně ocitáme v jiné zemi. I když spolu v soukromí mluví dva Italové, šprechtí spolu anglicky. Film končí tak, že naznačuje, že bude nějaké pokračování, ale upřímně, pokud bude děj plný vaty a nudné zápletky jako díl první, asi se toho dále nezúčastním ani kvůli Cavillovi.

Po tomto díle se studio rozhodlo, že poslední díl nepůjde do kin, ale jako TV film, protože měl nízké tržby a všeobecně hysterie kolem tohoto projektu se nevyvíjela jak zamýšleli (jako třeba u Harryho Pottera, Hunger Games nebo Twilight). Já osobně musím uznat, že trojka je mnohem lepší než dvojka, která v podstatě neměla děj. Tady se ale neustále něco děje. Jedinou výtku mám k zápletce a hloupým klišé. K tomu, jak Tris se Čtverkou prohodí pár vět o tom, jak je svět krutý a začnou se objímat. K tomu, jak padesátikilová Tris se svou čtyřicetikilovou kamarádkou Christinou jde zachraňovat svého cholerického a agresivního přítele. Jediná postava, která se mi v sérii líbí je Peter, který se chová jako skutečná postava ze skutečného světa, kam vítr, tam plášť, trousí ironické poznámky a zradí, když se mu to hodí. Jinak je to pořád na jedno brdo, hrdinové utečou z utopického světa, který 200 let žije v ruinách města (žádný stavitelský obor se za tu dobu nevyvynul?), aby se dostali do jiného utopického světa, který je stvořil a zjistili, že to jsou sadističtí trýznitelé, pro které jsou jen experimentem, takže se vracejí zpátky do toho prvního utopického světa, protože k němu mají nějaké citové vazby, že, a chtějí v něm nastolit mír, který sami zničili. Ach jo a taková dobrá sága to mohla být, kdyby se to vezlo v duchu prvního filmu.