Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Horor

Recenze (934)

plakát

Saw: Hra o přežití (2004) 

Pro někoho mistrovský horor. Pro mě sadomasochistická nechuťárna. Když na scénu přijela loutka na tříkolce, vyprskla jsem smíchy, což asi nebyl záměr filmu, ale promiňte, ta dřevěná figurka mě neděsila, i když další z režisérových horůrků Dead Silence zbožňuji. Z reakcí lidí jsem čekala na ten konečný zvrat, který každý vynáší do nebes a opět velké zklámání. Kdyby ten zvrat byl jen jeden a pořádný, jako třeba v Šestém smyslu... tady jich jsou rovnou asi 3 za sebou. Bum dozvíme se tohle, po minutě bum, ale ono to bylo takhle a pak zase bum no toto! Kult tohoto filmu prostě nechápu a nepochopím.

plakát

Hallam Foe (2007) 

Hallam je zvláštní chlapec. Po smrti své matky se uzavře do sebe, tráví veškerý čas ve svém stromovém domku a dalekohledem sleduje lidi. Nesleduje je proto, že by mu to dělalo sexuálně dobře, ale protože si představuje, jaké by to bylo, žít jejich život a ne ten svůj mizerný. Po aférce s nevlastní matkou odjíždí do velkého města, kde potká ženu, která jako by z oka vypadla jeho mrtvé matce. Rozhodne se jí tedy sledovat a být jí co nejblíže. Přitom neustále myslí jen na jedno - že jeho matka nespáchala sebevraždu, ale zabila ji nevlastní matka, v té době otcova milenka. Film je místy opravdu úchylný, ale pořád si udržuje svou laťku sondy do duše smutného a zlomeného chlapce.

plakát

Generace X (2005) 

Vítejte v typickém americkém městečku s typickou americkou morálkou. Nikdo tu neposlouchá, co jim jejich potomci říkají ("Ahoj mami, unesli jsme tohle děcko a chceme za něj výkupné." "Dobře. Jdi si udělat úkoly.") Hlavní hrdina je podivín (jak už to také v typicky amerických filmech bývá), s kterým se nikdo ve škole nebaví, ale po sebevraždě jeho nejlepšího kamaráda, který školu zásoboval drogami, se školní machýrek se svou bandou rozhodne jej vydírat tím, že mu unese bráchu, aby jim zbylé skryté drogy přinesl. Všechny postavy jsou nějakým způsobem propleteny a příběh se odvíjí svižně. Jediné, co se mi nějak příčí v krku je konec, který trochu shazuje všechen předešlý děj a nevím, co si mám myslet.

plakát

Krev na křídlech (2010) 

Film už od začátku působí strašně levně a béčkově a i příběh je předvídatelný a naivní. Ale ruku na srdce, kdo z nás jako malé či velké děcko nesnil o tom, že by měl křídla? Sympatické obsazení je největším plus celé té fantasmagorie s nádechem romanťáku - z toho kupodivu sestupně Bill Murray, Megan Fox, Mickey Rourke (ano, držitel Oscara za Wrestlera tu hraje jako ponocný a krasotinka Megan se konečně herecky vyvíjí směrem nahoru). Taková pohádka, co neurazí a o trochu víc nadchne. Musíte ovšem přehlížet levné kulisy některého z hollywoodských studií.

plakát

Vřískot 4 (2011) 

V prvé řadě - ve své době jsem Vřískot "jedničku" milovala. Byl to konečně horor, kde nebyl žádný nadpřirozený Freddy Kruger, Jason nebo Mike Myers, ale vrah byl skutečný člověk, jedna z postav, kterou vidíte na obrazovce a která má motiv, proč její šílené vyvražďování probíhá. Horor mě děsil, protože se něco takového může stát a postavy byli uvěřitelné jako ze života (hlupáci, chytrolíni, fifleny atd.) S postupem dílů se hodnota Vřískotů snižovala a na 4. díl jsem se moc těšila, protože sliboval pomyslný restart a návrat ke staré dobré jedničce. Bohužel... Horor? Ani v nejmenším. Komediální parodie sebe sama, kultu, který Vřískot stvořil a všechny ty parodie, kterým vévodí Scary Movie? Ano! Už začátek vám naznačí, že se film v žádném případě nebere vážně. Fanoušci rádi po letech uvidí staré známé přeživší hrdiny, ale smrt všech kolem nich vás nechá chladnými. Do toho několik postav zemře s opravdu výbušnými hláškami ("Fuck Bruce Willis"), takže je asi zvláštní, když u hororu vyprsknete smíchy (mě osobně se to stalo 3x). Wes Craven mě zklamal, protože jsem se chtěla bát a ne se smát, ale na druhou stranu asi musíme pochopit, že po všech těch parodiích, ve kterých se strefovali do jeho veledíla, nelze natočit nervydrásající horor a vlastně z toho vyšel s hlavou vzpřímenou, že si umí udělat legraci i sám ze sebe.

plakát

Já jsem tady (2010) 

Dva roboti se do sebe zamilují. Ona je šílená nešika a neustále si rozbíjí součástky. On je dobrák od kosti a dává jí ty svoje, aniž by měl náhradu. Alegorie na lásku? Neměla by láska fungovat na principu, že oba dávají i přijímají? Spíš mě napadlo, že si ho vyhlídla a schválně se rozbíjí, aby ho mohla "vyždímat" a utéct. Copak tohle je láska nebeská? Obří zklamání...

plakát

Harry Potter a Relikvie smrti - část 2 (2011) 

Tak a máme to za sebou. Sága Harryho Pottera se uzavřela a máme zase na nějakou dobu klid, než začnou zfilmovávat i jiné knihy J.K.Rowling. Nikdy jsem nebyla Potter-maniak, ale knížky jsem si ráda přečetla a ráda se podívala na jejich zfilmované adaptace. U této poslední mi chybělo nějaké monstrózní vyústění, které trailery rok dopředu slibovali. Ono "IT ALL ENDS", které na nás všude na plakátech vybafávalo vůbec nedostálo svého slibu. Film sice nenudí, ale chybí mu pořádná špetka emoční ždímačky nebo dechberoucích scén. To, že dvě postavy proti sobě šermují hůlkami, z kterých vychází barevné obláčky, mi vždy přišlo spíše směšné, stejně jako nevzhledné efekty létání na koštěti. Zatímco v prvním dílu byla spousta času na emoce hlavních hrdinů (Harry, Ron a Hermiona), zde není čas skoro na nic. Pořád se přesouváme z jedné lokace do druhé a Harryho nejlepší kamarádi řeknou během celého filmu ani ne 10 vět. Postavy umírají, a ačkoliv vám jich je v knížce líto a se zatajeným dechem čtete dál, ve filmu to jde jaksi mimo vás, pár postav se v slzách obejme a pokračujem. Konečná scéna "o 19 let později" je spíše na škodu, než k užitku (ale chápu, že když je v knize, chtěli ji dát i do filmu), avšak i v knize mi přijde šíleně kýčovitá a hloupá. 3 a půl *

plakát

Scooby-Doo (2002) 

Tak takhle dětská taškařice mě vážně bavila. Totálně jsem u ní vypla a jen se bavila se starými známými, s kterými jsem vyrůstala u Cartoonu Networku. Nebo jste snad od téhle rodinné komedie čekali Oscarové ambice?

plakát

Catfish (2010) 

Fake? Photoshopped? Real?... "Dokument", který zachycuje fotografa Neva, který se přes Facebook seznámí s malou holčičkou Abby, začínající malířkou. Díky ní se na Facebooku seznámí i s její maminkou Angelou, sestrou Megan, bráchou Alexem a celou jejich rodinou. Když ale přijede za nimi do Michiganu, nestačí se divit... Vítejte v 21. století, kdy ne každý profil na sociální síti je skutečný a kdy lidé s nízkým sebevědomím zakládají falešné profily a výborně se tím baví... Nebo jsou to totální pošuci tzv. "no life". Že zrovna tohle potkalo našeho "hrdinu" Neva, kterého původně natáčí bratr a kamarád, aby zdokumentovali přátelství jeho a malé Abby a všechny obrazy, které mu posílá. Nicméně, ať už je to jakkoliv, příběh je zajímavý, ze začátku působí skoro jako detektivka a konec je i celkem dojemný, kdy je vám těch postav i líto. Zajímavé zamyšlení se nad tím, kde je hranice virtuálního světa a toho skutečného.

plakát

Bílá stuha (2009) 

Film, který ve své době sbíral jedno ocenění za druhým, já se na něj ale odvážila podívat až o 2 roky později... a popravdě, nic extra jsem na něm neviděla. Vypraveč, učitel v malé vesničce, nám vypráví příběh, který otřásl onou vesničkou. Začnou se tam dít podivné nehody, někdo bije děti a viníka ne a ne odhalit. Vše se strašně vleče a jako divák jsem se dost nudila, zvlášť u dlouhých záběrů na nic a o ničem. Nakonec se ani nedozvíme, kdo tedy všechny ty lumpárny dělal a film nechává divákovi otevřená vrátka, aby se sám dopátral k tomu, kdo to tedy byl (a tím pádem se na film podíval ještě tak 3x, než by měl jasno). Už na první pohled je tento film typické umělecké dílo a režisér si hraje se všemi atributy kamery, ale já jako divák chtěla děj a ten byl dost vratký. Do toho je tam spousta postav, takže jsem už od začátku byla ztracená, kdo je čí dítě a kdo je kdo povoláním. Někteří zde píšou, že jim film hrál na nervy a udržoval je v napětí, že po jeho skončení měli hořko v ústech... já po jeho skončení byla ráda, že ta táhnoucí se nudle je pryč.