Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Sci-Fi

Recenze (256)

plakát

Bruno (2009) 

Sacha Baron Cohen je netradiční umělec. Kontroverzní, nekonvenční, s vlastním stylem. Bruno mi ale jako celek moc nesedl. Příběhově se dost podobá Boratovi, ve své podstatě nepřináší nic nového. Pouze dalšího exhibicionistu s nevšedním pohledem a vášněmi. V případě Bruna v touze stát se slavným za každou cenu a především v touze k mužům. interakce s nicnetušícím publikem funguje, nicméně mně to přišlo dost okoukané. Pár povedených gagů se tam najde, ovšem celek pokulhává. Závěrečná píseň s Bonem, Stingem a dalšimi je ale skvělá. "Ich was going to be the biggest Austrian superstar since Hitler." PS: Nečekal jsem to tak šokující a perverzní.

plakát

Občan Kane (1941) 

"Kdybych nebyl tak bohatý, mohl bych být opravdu skvělý člověk." Tato věta zazní z úst člověka, který byl tak úspěšný, že si mohl dovolit téměř vše. Ovšem když umíral, neměl kolem sebe nikoho, kdo by ho miloval. Zemřel opuštěn v obrovském paláci, jeho posledním slovem byla tajemná fráze Rosebud. Nejsem kompetentní osobou, která by mohla vyjmenovat, co nového přinesl Občan Kane do kinematografie, čím inspiroval filmy budoucích dekád. Vím jedno - Občan Kane se vyznačuje brilantním vyprávěním děje. Na začátku je divákovi představen krátký dokument o zámožném muži, posléze hledíme na snahu novináře o vysvětlení významu posledního Kaneova slova, kdy novinář navštěvuje magnátovy pozůstalé a od nich se dozvídáme klíčové okamžiky života. Mohu - li odhlédnout od technické stránky, Občan Kane nutí k zamýšlení se nad smyslem života a vztah peněz a štěstí. Vskutku neplatí, že čím víc peněz a lepší kariéra, tím větší štěstí. Teď, po zhlédnutí tohoto důležitého filmového milníku, mohu s klidem v srdci říct: "VIDĚL JSEM TO."

plakát

Já, robot (2004) 

Výtvor někdy musí chránit tvůrce. Dokonce i proti jeho vůli ..

plakát

eXistenZ (1999) 

Bez zájmu a jakéhokoli vtažení do reality či herního světa jsem dokoukal tento pseudofilosofický náhled na boj skutečnosti a fikce. Musím říct, že eXistenZ se mi jeví jako mnohovrstevnatá nuda, která jen motá hlavu divákovi s tím, že na konci vše obrátí vzhůru nohama a vzejde z toho překombinované dílo Cronenbergovo. Sliz, vnitřnosti, pitvání, čvachtání a všechen ten organický humus tomu vůbec nepomohl. Pokud Cronenberg, tak raději Východní přísliby.

plakát

Veřejní nepřátelé (2009) 

USA po pádu NY burzy, 30. léta a zločinec, který není neporazitelný, má charakter a strhává davy. Takový je John Dillinger, nepřítel bank. Pro mě to zní jako ideální příležitost pro vytvoření skvělé krimi, opak je ale pravdou. Za realistickým a atmosferickým vizuálem se skrývá jednoduchý příběh, kterému chybí šťáva, tudíž to, co mi u filmu, ve kterém hrají dva současní velikání (Depp, Bale), chybí. "Johny, how long does it take you to go through a bank? Oh, about one minute 40 seconds. Flat" 3,5*

plakát

Vzhůru do oblak (2009) 

Odklonění od ekologického robota k létajícímu domu a jeho ovdovělému majiteli se Pixaru vyplatilo. Kde Wall - e nudil, tam Up baví. Kde mělo dojít na emoce, tam k nim došlo a mě se to dotklo (ano, třikrát ano vyvedenému, dojemnému, emotivně hlubokému průřezu životem hlavní postavy Mr. Fredricksena!) Škoda, že Pixar pamatoval i na malé diváky. Rád bych animák, který bude určen jen dospělým a bez dětských fórků. Up má k tomu nakročeno, ale stále nedosahuje mých animákoidních představ :-) Slabší 4*

plakát

Všude dobře, proč být doma (2009) 

Filmy Sama Mendese jsou tradičně nadprůměrné a žánrově nevyhraněné, tudíž jsem byl ve velkém očekávání, co se mi dostane tentokrát. Režisér ve svém pátém snímku zabrousil do života dvou mladých lidí kolem třicítky, kteří čekají dítě, ale narozdíl od jejich přátel se ještě neusadili a hledají místo, kde založit rodinu. Pátý Mendesův film má podobu road tripu za hledáním života, nalezením sebe sama, vyhraněním vůči určitému životnímu stylu. Nejpozitivnější pocit ve mně vyvolala scéna, kdy Burt a Verona procházejí halou letiště a nevědí, kam to vlastně poletí, jakou cestou se uchýlí jejich životy. Ta nezávislost, nezávaznost, otevřenost všemu okolo. Volba neznámých herců a jejich neokoukaných tváří je bezesporu dobrou volbou. Příjemné, hřejivé a lidské.

plakát

Tenkrát v Americe (1984) 

Velkolepé a předlouhé dílo, kterému chybí pamětihodné scény, a to mě mrzí. Skvělá hudba a atmosféra, občas příliš pomalé tempo. (hodnocena 227 min. verze, delší film jsem snad nikdy neviděl)