Burrows

Natalie, co tě vedlo se upsat k tak zbytečnému a tuctovému filmu? Slabé 2*

"Nejvíc nesnáším ty chodící zombie v metru, které ztratily své sny!" ___ Nenápadný film o dívce, která ztratila iluze a vůli žít. Předávkováním práškami si nenávratně zničí srdce, a tím začíná počítat týdny, které jí zbývají. V té chvíli si uvědomí, co ztrácí, a proto se snaží prožít poslední okamžiky, chce vidět dosud neviděné, prožít dosud neprožité. "I pád na držku je krokem vpřed", u Veroniky impulsem sebrat se ze dna a uchopit svůj život do vlastních rukou. Ač název evokuje depresivní pocity, film samotný je o naději, změně, touze žít. Důležitost vlastního života pochopíme, když ho začínáme ztrácet. Veronika se nakonec rozhodla žít. ___ Může to znít jako kvalitní námět na drama, který může s citlivějšími povahami zamávat. Ovšem, ač citlivě natočeno a s nezanedbatelnou rolí hudby, se jedná o film, který nepřináší nic nového. "Pouze" příjemné pocity z toho, že neortodoxní metody aplikované na psychiatrické klinice, kde se Veronika léčí, změnily život nejedné osobě.

Zajímavý námět: dívka, která poznává okolní svět prostřednictvím fauny. Zajímavé vložky: chůze inspirovaná Pithony. Zajímavé dialogy mezi dcerou a umírajícím otcem. Veskrze zajímavý film. (MFF KV 2011)