Předčítač

Začalo to jakoby nevinně, nevědomky, ale přerostlo to ve vášnivě-literární vztah. Jedno poděkování se zvrhne v intenzivní pouto, které se však jednoho dne záhadně zpřetrhá, aby se po letech mohlo opět náhodně setkat - jenže v soudní síni na lavici obžalovaných. Komorní drama o bolesti z provinění a soucitu aneb poválečné Německo z trochu jiné perspektivy. Právě to mi přišlo nejvíce osvěžující, právě v druhé „nacistické“ polovině Daldry (třetí oscarová nominace – z dosud tří natočených filmů – za režii) nejvíce cloumá emocemi. Ano, britský režisér Stephen Daldry. Na dvakrát se velmi pozitivně zapsal do povědomí diváků i kritiků; prvně dojemnou story o vydupávání si štěstí skrze tanec, poté osudovým spojením tří žen s románem Paní Dallowayová spisovatelky Virginie Woolfové. I Předčítač natočil s nevídanou lehkostí, promyšleností i švihem. Brání se vizuálním exhibicím, v úsporně komponovaných záběrech nechává vyniknout jak herce, tak celý příběh. Kate Winslet (tři hlavní ceny sezóny – BAFTA, Zlatý glóbus i Oscar) pomocí svého bohatého hereckého rejstříku citlivě vykresluje postavu introvertní Hanny Schmitz i s jejím „ostudným“ tajemstvím, autor hudby Nico Muhly plně využívá minimalistické zvukové plochy a dvojice kameramanů Menges-Deakins (společně 12 nominací na Oscara, včetně dvou proměněných sošek) nasnímala artově vyhlížející dílko, včetně vkusně natočených sexuálních peripetií. Bolestivé drama hodno pozornosti.. 80%. (17.03.2009)

Předčítač ve mně vyvolal spoustu otázek a rozporuplných pocitů. Michaelovo "souzení" Hanny totiž pomalu, ale jistě režisér přenechává divákovi. My sami se musíme rozhodnout, jestli dokážeme pochopit její chování, odpustit jí její činy, sympatizovat s ní, nebo potlačit nenávist a brát ji jako lidskou bytost. Vzhledem k Hannině více či méně očividné zrůdnosti (násobené jejím: "mám raději, když mi někdo čte") a vině, jsem během sledování příběhu dospěl možná tak k potlačení hněvu a akceptování její osoby jako člověka (faktem zůstává, že Daldry ji nijak zvlášť neobviňoval ani nebhajoval, ale snažil se divákovi nastítit její a posléze i Michaelův pohled na věc). Film je dost dlouhý, má pomalejší tempo, přesto však nemůžu říct, že bych se nudil. Příběh, hudba, kamera, práce maskérů a autorův záměr/hlavní myšlenka se mi líbily. Herecké výkony mi přišly takové zvláštní; Winsletová hrála dobře, přesto nijak převratně, Fiennesův výkon byl značně rozpačitý, ale zaujal mě David Kross, který mě sice z počátku štval už jen svojí přítomností, ale pak jsem si na něj zvykl a začal mu jeho roli opravdu věřit. Tenhle film není pro každého, přesto si myslím, že je rozhodně zajímavý a zaslouží si zhlédnout a zamyslet se nad jeho tématem. (25.04.2009)

Výtečné a bolestivé drama o vině a odpovědnosti klade velmi nepříjemné otázky a zdráhá se moralizovat. Famózní Winslet stejně jako Daldry, který opět dokazuje, že není potřeba zachovávat jednotu místa, času a děje, aby vznikl silný a soudržný film. Kéž by natočil tu slibovanou adaptaci Úžasných dobrodružství Kavaliera a Claye. (24.01.2009)

Nesmyslně vystavěné vyprávění o něčem, co je dost chucpe vyprávět. Všichni samozřejmě musí vědět, co je Hanna zač a proč se jí předčítá, což dojde každému z traileru, nebo z prvních scén - takže, kde má být nějaké napětí, z čeho by vzniklo? První hodina = smrtící nuda a čekání na zjevné zvraty. _________ No a potom máme začít litovat starou bábu jen proto, že ji hraje špatně namaskovaná Kate Winslettová, nebo proto, že ji kdysi omylem miloval hlavní hrdina? Ani jedna z hlavních postav není nijak hlouběji propracovaná, obě jsou to jen vykalkulované ploché figury, které slouží v jakési hodně perverzní úvaze, která popírá sama sebe. Když vám film ústy jedné z postav řekne, že z určitého tématu nevytěžíte katarzi, a přitom se poslední stráášně roztahaná půlhodina snaží dojít jistého rozhřešení, vzniká protimluv jak vyšitý. Dokonale typické pseudoumění, učebnicový midcult. (21.04.2009)

Film, ktorý si od začiatku buduje u diváka dôveru. Citlivá a senzitívne natočená dráma so silnou psychologickou stránkou postáv, a je nutné povedať, že v postave Hanny Schmitz je toľko materiálu pre sólistický herecký koncert, že Kate so svojimi schopnosťami to inak a lepšie ani urobiť nemohla. Originálny námet, originálne spracovaný, každá scéna je iná, neočakávaná a pútavo natočená. Skvelé načasovanie prelievania času minulosti a fiktívnej (minulej) prítomnosti. Možno sa vám bude zdať film zo začiatku pomalší a sčasti prvoplánový, ale v ďalšom plynutí deja nájdu tie scény stopercentné uplatnenie v jeho následnom zmysle a záverečnej pointe. Tichý, rozvážny dej občas vyburcuje k napätiu decentná a pochmúrna hudba. Všetky zásadné otázky, ktoré si film berie na mušku sa divákovi rozložia počas deja ako šlabikár, ich očakávané uvedomenie si príde však až v závere. A záver prišiel skôr, ako som očakával. Čo som však očakával viac, bolo väčšie záverečné brnkanie na city. Oko však ostalo suché, čo je možno také mierne podvedomé sklamanie, pretože tentokrát sa mi žiadalo trochu ho zvlhčiť. 85%. (15.04.2009)