Napoleon
Napoleon
Napoleon
Napoleon
Režie:
Ridley ScottScénář:
David ScarpaKamera:
Dariusz WolskiHudba:
Martin PhippsHrají:
Joaquin Phoenix, Vanessa Kirby, Tahar Rahim, Rupert Everett, Mark Bonnar, Paul Rhys, Ben Miles, Ludivine Sagnier, Edouard Philipponnat, Miles Jupp (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Epické drama zachycuje život francouzského císaře Napoleona Bonaparte, jeho vzestup k moci a vztah k životní lásce Josephine, a ukazuje jeho vizionářské vojenské a politické taktiky na pozadí nejdynamičtějších bitevních scén jaké kdy byly natočeny. (Falcon)
Recenze (560)
Za Kinoverziu 4*, no a myslím, že po uverejnení a zhliadnutí Director's Cutu to bude za 5*, podobne ako tomu bolo pri Kingdom of Heaven. Ridley Scott sa aj vo svojich 85 rokoch dokáže prekonať a opäť natočí veľkolepý historický film, ktorých je teda v posledných rokoch ako šafranu. Joaquin Phoenix one man show a sekunduje mu Vanessa Kirby. Inak je to v kine lahôdka pre skutočne vynikajúco natočené bitky, či aj Paríž počas revolúcie. Klobúk dole... ()
4/10. Miluji Joaquina Phoenixe, ale opravdu je vidět, že „nedostane“ postavu Napoleona, kterou se snaží hrát. Upřímně nevím, jestli má Phoenix v sobě takové charisma a sebevědomí, ale zase nevím nic o Napoleonovi. Bylo ale nepříjemné sledovat, jak se klopýtá filmem, často jen bezradně. Dalším problémem filmu je, že je prostě nudný a nezajímavý. Opravdu mi to připadá jako z filmu "highlights". Na téměř 3hodinový film má překvapivě málo dialogů. Dialog, který tam je, není tak poučný ani zajímavý. Normálně mám rád politiku a romantiku (což je hlavní část tohoto příběhu), ale rád bych v takovém filmu viděl více vojenských a válečných věcí. Nemá být Napoleon skvělý válečný vůdce? Tady jakoby nic z toho není. Kromě "oh, uděláme v noci tajný útok." Také kinematografie byla opravdu překvapivě nezáživná. Nevypadalo to ani dobře digitálně, barvy byly tak nevýrazné a vymyté. Vanessa Kirby je na filmu opravdu to nejlepší. A také první bitva o převzetí té pevnosti, která byla nepochybně docela epická. Plně obviňuji Ridleyho Scotta z této šaškárny. ()
50% Buď se měl Scott soustředit jenom na hutně zpracovaný útržek z Napoleonova života nebo pustit do kin rovnou režisérskou verzi, protože tenhle sestřih působí, jako by si ukousl příliš velké sousto. Od všeho trochu od velké francouzské revoluce až po jeho smrt a nic pořádně. Vše propojené hlavní „romantickou“ osou Napoleon – Josefína, která ale v žádném směru nefunguje a snahou sejmout z Napoleona legendární pověst. Za pozornost tak stojí pouze pár bitev. ()
Máme tady největší zklamání roku? Za mě určitě. Nikdy bych nevěřil, že to někdy napíšu, ale 158minut je prostě málo a film je strašně zkrácený. Mnoho významných událostí bylo vynecháno (přeskočeno) a proto film ze začátku nedává moc prostor se sžít s hlavním hrdinou. Nepomohl tomu ani Phoenix, který mě moc nebavil, naopak Kirby hrála skvěle. Directors Cut je 270 minut a za tím si měl Scott stát a rozdělit film klidně na dva díly. Bohužel takhle jsme byli ochuzeni o značnou část příběhu a nezbývá než si počkat na zmíněný Directors Cut. ()
V tomto filmu se resi dve zasadni temata. Prvnim je Napoleonuv rodinny zivot a druhym jsou bitvy, ktere jsou prevazne famozni. Bitva u Slavkova je skvost. Vychutnaval jsem si kazdy detail. Na druhou stranu je tu absence tretiho temata a tim je politika, ktera je zde nastinena jen velmi malo a chybi nam spousta informaci ohledne stavu jednotlivych statu, stav evropy, stav ve svete a prakticky vubec nevime, proc k tem bitvam dochazi. Pokud by to bylo na ukor stopaze, tak to Ridley mozna mohl rozdelit na dva filmy, protoze vzit si tak velke sousto, jako je Napoleon a snazit se udelat za dve a pul hodiny vycuc jeho nejdulezitejsich udalosti v zivote, tak to chce odvahu a hlavne se to neda. Asi je to tu kamenem urazu. Nemyslim si, ze je s historii kazdy kamarad a vi o Bonapartem tolik veci. Stejne tak bych i rekl, ze jsou nam relativne dost malo predstaveny jednotlive postavy a vedou velmi malo dulezitych dialogu. Celkove ve mne tento snimek zanechal kladne pocity a davam trochu slabsi 4/5, protoze mi neprijde, ze by to bylo dotazene a predevsim ucelene. Rozhodne tam byla moznost a prostor k tomu, abychom dostali jeste lepsi zazitek. Zklamany ale opravdu nejsem! ()
Kinoverze je zredukovaná téměř na polovinu stopáže a je to prostě znát, jednak ta "nekoherence" je občas až do očí bijící (hlavně ke konci), ale myslím (a doufám) že některé klíčové okamžiky (např. Bitva u Trafalgaru) byly úplně zatajeny, což je škoda (minimálně ta Bitva u Trafalgaru mohla být velmi epická podívána). Nechci moc zabíhat do historických přesností/nepřesností, protože od maturity z dějepisu už pár let mám a nejsem nějaký extra fanda tohoto období, abych se tomu nějak nad rámec věnoval, každopádně i kdyby to bylo 100% historicky přesné, tak díky tomu výraznému zredukování si z toho divák žádný ucelený obrázek stejně neodnese. Kinoverze určitě zklame toho, kdo od filmu očekává nějaký historický velkofilm, protože naneštěstí kinoverze nic takového nenabízí. Nejedná se o nic jiného než solidní popcornovku, s hodně dobře ztvárněnými bitvami a skvělými hereckými výkony. Škoda. Chápu, že 4,5 hodinový film je pro "neartové" kina moc, na druhou stranu si myslím, že kdyby to zkrouhli jen o hodinu, nemusel z toho vylézt takový promarněný potenciál. Zatím 70% ()
Nebolo to zlé no aj napriek tomu som čakal od filmu viac. Najväčší problém bol pre mňa ten, že na filme strašne cítiť veľa vystrihnutej stopáže. Niekoľko krát som mal pocit, že dané scény mali trvať dlhšie či už rozhovory, zábery, ktoré snímajú prostredie, či putovanie alebo bitky. Tým, že vo filme sledujeme niekoľko období tak vo väčšine prípadov šlo o veľmi rýchle časové skoky. Niektorým konkrétnym udalostiam sa film mal venovať proste dlhšie, aby to nepôsobilo urýchlene. Našli sa tu aj scény, ktoré tu pre zmenu nedávali zmysel a prišli mi až nelogické (konkrétne správanie niektorých vojakov na bojisku). Každopádne žiadne iné negatíva som si nevšimol. Herecký výkon Joaquina Pheonixa bol výborný a rovnako aj Vanessi Kirby. Vizuálne spracovanie bolo jednoducho nádherné a prvotriedne. Pri tom vyslovene cítiť ten obrovský rozpočet. Technická stránka, kamera a snímanie jednotlivých záberov to všetko bolo úžasné. Príbehovo síce sme mohli dosť viac a hlavne viac z bojísk. Brutalita bola v rámci historického filmu slušná a vďaka nej bola atmosféra na bojiskách o to uveriteľnejšia. Veľmi sa mi páčil aj coloring a paleta farieb, ktorá urobila z filmu ten správny historický tón. Ak teda neskôr vyjde plánovaná 4 hodinová verzia, ktorá má obsahovať práve spomínané nedostatky tak si myslím, že pôjde o oveľa lepší a plnohodnotejší film. ()
Kino verze za 3*, snad to directors cut napraví, některé části filmu byly jak z TikToku a charakter postav byl pro mě hrozně nedokreslený. Vanessa Kirby jako Jozefína měla mnohem větší potenciál. ()
Napoleon Bonaparte se ocitá na počátku své kariéry a Ridley Scott mu velkolepě tleská. Období těžkého boje mezi krví revolucionářů a aristokratů lze shrnout pod jediný pojem "Revoluce požírá vlastní děti" a proto každý nadšenec do období Velké francouzské revoluce bude již začátkem uchvácen. Každý v novém věku Francouzské republiky hledal vlastní místo na slunci, ne jiný byl Napoleon. Období pozvolného vzestupu největšího vojevůdce všech dob začíná velkým strachem, komplexem méněcennosti (která by mohla být způsobena tím, že byl nejmladším z osmi sourozenců) a neskrývanou asociativní poruchou osobnosti. Ridley Scott se ale spíše, než velikánovy válečné strategie věnuje jeho napoleonskému komplexu, strachu z žen a zároveň velké touze je ovládat. Určitě je nutné vyzdvihnout představitele hlavního protagonisty, Joaquina Phoenixe, který zvládl bravurně napodobit velký rozpor v povahových rysech Bonaparteho. Jeho odvahu, rozvahu v těžkých situacích, relativně neprůstřelnou diplomatickou schopnost a zároveň prohlédnout soupeřovu strategii - vedle toho ale velmi zdatně sehrál osobnost trpící pocitem méněcennosti, plnou strachu z vlastního neúspěchu i člověka, který se velmi rychle fixuje na své blízké, fanatika, který urputně věřil svému snu navzdory politickým změnám, které se v 19.století odehrávaly mílovými kroky. Záběry z válečných scén byly skvělé, naturalistické a přesto oproštěné od emocí. Byly ale také velmi útržkovité, zkratkovité a bez většího kontextu. Vedle toho scény s Josephine byly náročné, bez hlubší emoce, která by se přenesla na diváka. Byl v nich kladen velký důraz na Napoleonovy slabiny v milostné oblasti a zároveň na jeho dětinskou důvěru a odevzdanost. Josephine tam bylo příliš, válečné vřavy a politického boje příliš málo. V závěru to ovšem byla prestižní a velkolepá podívaná, přičemž Joaquin Phoenix dal tvář a lidskost velké historické osobnosti. ()
Jaký byl Napoleon ? Určitě neměl tak chudé charisma jako Joaquin Phoenix. Jaký byl ? Co si myslel ? Proč vedl války a nechal zahynout 3 miliony vojáků ? Filmem prochází exhibice zbytečných sexuálních scén, to že Josefina byla neplodná na to tyto hloupé scény nepotřebuji vidět. Scott nezná Hitchcockovo pravidlo- ve filmu se má objevit jen to, co souvisí s dějem. Ridley Scott vůbec věnuje vztahu- Napoleon x Josefina nadbytek času filmu, ale jméno Bonaparte není synonymum pro Casanovu nebo Don Juana. Zvláštní je Scottův zájem o ostatní postavy. Kromě Josefiny snad Napoleon neměl vztah k jiným historickým postavám, ostatní postavy jakoby téměř neexistovaly. Vidíme zde rakouského císaře Františka, ruského cara Alexandra- a to je vše ? Kde je Nelson ? Joseph Fouché-tvůrce francouzské tajné policie, politický intrikán se zde vyskytne v pouhé vteřině. Phoenix jako Napoleon- vládce Evropy ? Má to být historický film a někam nám zmizela historie. Celý film se odehrává v jednom velkém skleníku, kde postavy k sobě nemají vztah, Napoleon má charisma koně, nevíme, proč bojuje a proč chce, aby s ním vojáci šli bojovat. Klíčový historický dialog (po svatbě) Napoleona s rakouskou císařovnou: "ahoj, máš ráda sex ? Ložnice je připravena". Po kině doporučuji podívat na jeden díl Columba nebo na Zjizvenou tvář, kde najdete autentickou zabijáckou vášeň a psychologii vrahů. ()
Je tam hodně témat, hodně událostí k vyprávění, na které je málo času, a tak film působí zkratkovitě. Možná Ridley bude mít dost prostoru ve své 4 a půl hodiny dlouhé verzi, ale nevím, jestli bych to celé vydržel v kuse. Více by tématu slušel seriál. Řemeslně je film skvěle natočen, ale nemůžu říct, že by mě něčím ohromil. ()
Čo sa týka historickej vernosti, väčšinou nie som v tomto smere puritán, ale proste toto obdobie dejín je tak podrobne zdokumentované a zaujímavé samo o sebe, že tie Ridleyho fabulácie a vyslovenú ignoráciu dôležitých historických faktov nemôžem len tak odignorovať. Do dva a pol hodinového filmu (a pochybujem, že aj tá 4 hodinová verzia bude v tomto smere iná) proste nejde narvať komplexný životopis takejto dôležitej postavy, ale bohužiaľ, film tým pádom pôsobí veľmi skratkovito a v podstate len pozostáva z vizuálne dokonalého sledu obrázkov z jeho života, ale bez pridanej príbehovej hodnoty. Rovnako tak je na škodu, že film sa nezameral aj na vedľajšie postavy, hlavne na jeho maršalov a generálov, a zas tie vedľajšie postavy, ktoré vo filme aj sú, tak väčšinou sú absolútne nevýrazné a charakterovo odfláknuté, čo zamrzí hlavne pri velikánoch typu Wellington. Nuž a najviac ma iritovali scény s Jozefínou. Bolo ich tam proste priveľa, pričom tie cenné minúty sa rozhodne dali využiť na plátne lepšie. Bojové scény sú síce spektakulárne, (teda niektoré), ale opäť, historicky ide vo väčšine prípadov o absolútny nezmysel, ktorý zároveň ignoruje aspoň základné taktické a strategické princípy a ochudobňuje film o Napoleonovu genialitu tým, že sa pred bojom aspoň pár minút nevenuje jeho strategickým zámerom a pozadiu jednotlivých bitiek. Čo sa týka hercov, Joaquin hrá dobre, ale ostatní herci sú buď to nevýrazní (Jozefka), ale sú vyslovene v polohe štatistov (prakticky zvyšok ansámblu). Síce nerád a s ťažkým srdom, ale na viac ako priemer to zatiaľ nebude. 60%. ()
Bez návaznosti poslepované random střípky ze života schopného válečného stratéga a zároveň směšného bluepilled ňoumy:) ()
Kinoverzi evidentně chybí spousta lepidla a spousta "proč". Zůstala prostříhaná politicko-válečná kostra a divná love story. Ridleyho řemeslo a již klasicky zábavně creepy Phoenix ovšem stačili k (vizuálně velmi) uspokojivému zážitku. Jestli režisérská verze dodá tyranu reformátorovi třetí rozměr netuším, ani tuto verzi ale za žádný průser nepovažuji. Mainstreamová historie je ve Scottově podání pořád epicky okouzlující a přitažlivá. ()
no celkom fajn..ale nebol ()
Jak to říct kulantně - další klasiku Scott rozhodně nestvořil. Špatné to ale není, minimálně po vizuální stránce staré malby pěkně ožily. Dlouhou režisérskou verzi bych si někdy pustil - po zkušenostech, jak moc tehdy pomohla Království nebeskému, kde úplně změnila vyznění mnoha scén, a ve výsledku dojem z celého filmu neskutečně vylepšila. ()
Zaslouží si takových 72% podle mě. Vidím tu pouze 2 roviny. Vojenskou a milostnou - s Jozefínou. Velkově to bylo i tak dost zkrácené, ale dát tam vše by bylo nemožné. ()
Filmařsky to nebylo vůbec zlé, herci jsou perfektní, dobře se na to kouká, ale po stránce dějové a tak nějak i osobní je to pro mě prostě prázdné. U takto významné historické osobnosti mě až zase tak nezajímá jeho Josefína, protože v tomto filmu prostě není osobnostní stránka Napoleona úplně odhalena, takže zase úplně nevidím smysl v mišmaši typu bitva - Josefína, bitva - Josefína nemůže otěhotnět, atd. No a ruský mordor, klasická ukázka mentality lůzy. ()
Tak Ridley nám senilní..🤷♂️Tentokrát to nezachránil ani Joaquin, kterej mi tu přijde trochu mdlej, ale přisuzoval bych to tomu, že ho do týhle polohy dotlačili. Obecně je to celý takový rozplizlý a ani ty bitvy, který bejvávaly Ridleyho vlajkovou lodí, postrádaj náboj, šťávu, záživnější akci,...Přijde mi, že nic neni dotažený do konce. Vrcholem je pak zcela fušinérsky zpracovaná "green screen" Moskva!🫣. Asi nejvíc pro mě celej film charakterizuje jedna ze závěrečných scén, kdy se Napoleon vyptává holčiček, jestlipak ví, kdo zapálil Moskvu - odpověď a následná total rezignující (těžko uvěřitelná) reakce definuje dojmy z filmu..🤷♂️ ()
Související novinky
Steven Spielberg se chce vrátit k mimozemšťanům
Od roku 2022, kdy Steven Spielberg představil fandům svůj Zlatým Glóbem ověnčený osobní film Fabelmanovi, jsme moc netušili, k čemu se chce jeden z nejslavnějších režisérů všech dob příště… (více)
Druhý Gladiátor byl extrémně drahý
Loňské stávky se nějak podepsaly snad na každém natáčení. A čím větší produkce, tím více studia pravděpodobně krvácela, když se práce na filmu zastavily. Své o tom ví Ridley Scott, který loni na… (více)
Nominace na Ceny Akademie zveřejněny
V úterý 23. ledna 2024 byl v Samuel Goldwyn Theater v Beverly Hills z úst herců Jacka Quaida a Zazie Beetz oznámen kompletní výčet nominací pro nadcházející 96. ročník předávání cen americké Akademie… (více)
Krásné svátky a PF 2024
Nebýt přesunu druhé Duny na jaro 2024, byl by uplynulý filmový rok výjimečný. I přesto ale byl skvělý, plný filmových překvapení. Tím největším byl “selfmade fenomén” sociálních sítí Barbenheimer,… (více)
„France, Army, Josephine..“ - možná právě takhle se dá nejlépe popsat, co byl Napoleon Bonaparte zač, a i jak se ho tvůrci snaží divákovi uchopit. Ve svém neuvěřitelném 29. celovečerním filmu se sir Ridley Scott vrací k tomu, co umí nejlépe a to historické filmy. Za svoji dlouhou režisérskou kariéru, kterou tehdy začal u reklam, než na prahu čtyřicítky navždy přesedlal na celovečerní bijáky. Všechno otevřel filmem jménem Soupeři, který spojoval dva důstojníky právě z napoleonských válek, které neustále nutil střetávat se v souboji, jen aby se nyní po více než 45 letech do této doby zase vrátil.. Už bych nevěřil, že se Ridley odhodlá k filmu jako je Napoleon, že ještě na stará kolena ukáže celému světu, že se v dnešní době pořád dají točit historické velkofilmy a to se povedlo, i když to tentokrát s Napoleonem bude složitější.. Dokázal se tak Ridleyho Napoleon zařadit mezi Bondarčukovo Waterloo a miniseriál Napoleon? Napoleon není zpovědí o jeho době, ale především o něm samém od začátku do konce, i proto film ukazuje třeba bitvu o Toulon, která nejen, že není úplně poutavá a úlohou Napoleona vybočuje se ze všech následných Napoleonových bitev, ale především tu na její úkor mohlo být něco jiného, pokud ovšem nevyprávíte právě životopisný příběh jeho osoby, v tom případě dává smysl, že ukážete událost, díky níž byl povýšen do hodnosti generála.. Tradičně mám rád to úvodní seznámení hlavních hrdinů a přesně v podobném stylu to Ridley ukázal už v Klanu Gucci, že to možná mohlo někde tady i celé začít. A i tady na bále, je první setkání Napoleona s Josefínou prostě skvělé, kdy od začátku se daří nastavit patřičně jiskřivou chemii mezi duem a možná až nečekaně brzy ukázat, že právě jejich vztah bude jádrem filmu. Samotná Vanessa Kirby, která ani původně neměla stát Bonapartemu po boku, mě tady vyloženě baví a nic proti dřívějším představitelkám téhle císařovny, ale poprvé z ní mám pocit, nejen že dokáže oslnit natolik, že je jasné, proč pro ni NB obětoval tolik, ale taky dokáže dost působivě prodávat svůj vliv na samotnou Napoleonovu osobu, i přes všechny špatnosti, které si pár mezi sebou dělá.. Škoda že to vyznívá, že Napoleon byl na vše sám, když přitom klíčových osob bylo několik, jenže když nevypráví příběh o válce v Prusku nebo nepokojích ve Španělsku, je asi pravda, že jména jako Massena nebo Davout divák nutně slyšet nemusí, i když třeba právě tahle dvojice mi vždy přišla na francouzské straně bojiště vedle Murata nejzajímavější.. Ach ano Murat, dostávám se k tomu největšímu v Napoleonských válkách a k události, která obzvlášť pro českého diváka má speciální místo – bitvě u Slavkova. Počkat, počkat bitva? Proč? No, jasně, vždyť já úplně jako samotný film zapomněl zmínit, že po událostech Velké francouzské revoluce Rakousko vyhlásilo Francii válku, protože jim popravila princeznu a navíc se Napoleon korunoval císařem, čímž dal za vznik druhého evropského císařství, čímž celou Svatou říši římskou (čti Rakousko) urazil – ano, ten obřad korunovace se Ridleymu povedl i díky ponechání Napoleonova arogantního proslovu - a s tím, že na jeho stranu se připojila jak Velká Británie, Rusko a Prusko, ani ne tak ale pro závazky k Habsburskému císaři, nýbrž z obavy o situaci ve Francii obecně.. A aby Napoleon předešel invazi těchhle spojenců do Francie, kde by mohli narušit jeho propagandou řízený režim prosperity, vyrazil on sám do střední Evropy, aby se armádami střetl. A přes řadu velkých a menších bitev se tak skutečně dostáváme až ke Slavkovu, což obzvlášť pro nás Čechy je trošku citová záležitost, když jde o určitě nejslavnější bitvu, která tady proběhla. Jen v rámci napoleonských válek jde vlastně jen o jednu z mnoha a obzvlášť z Ridleyho britského pohledu, bohužel pro nás, se nemusí legendární konflikt, který by sám mohl stačit na jeden velkolepý film, tak děsně důležitě, navíc zase pokud vyprávíte životopis o Napoleonovi a nikoli o jeho válkách.. Samotná bitva je asi nejkontroverznější moment v celém filmu a i když se to nezdá, tvůrci vlastně svým ztvárněním možná dokazují, že mají načteno mnohem víc, než se na první dobrou jeví.. Je tak skoro škoda, že po bitvě se vrací příběh jen do osobní roviny Napoleona, kde řeší problémy s otázkou dědice, kterého jako císař potřebuje pro upevnění svého postavení, ale láska Josefína mu ho zkrátka není schopna dát, což je pak důvodem pro rozvod a potencionálně otevírá tvůrcům možnost ukázat Napoleonovy milostné pletky i jinými směry (Marie Walewská, Marie Luisa..), ale to se ve vyprávění, v němž je vztah Josefíny s Napoleonem takový opěrný bod, tvůrcům prostě nehodí.. Vždy jsem měl moc rád ten Napoleonův vztah s ruským carem Alexandrem I., především pro jeho pojetí samotným carem, který bral francouzského císaře jako vládnoucí vzor a dokázali si spolu povídat i o něčem jiném než o politice. Tažení do Ruska je obecně považováno od začátku jako omyl a podcenění pověstné ruské zimy (nacisti měli z čeho čerpat), ale ono nechybělo moc a přineslo by ovoce.. Následuje uzavření nosné linky celého příběhu, tedy vztahu Napoleona a Jozefíny, tedy oznámení Hortenzie (už fakt neřešte, že zase z filmu nevíte, kdo to je) o nešťastné smrti bývalé francouzské císařovny, což je pro mě vzhledem k okolnostem a skvělému výkonu Vanessy Kirby možná nejsilnější okamžik celého příběhu a v něčem už pro mě tady film končí. Ale právě i tím dokazuje Ridleyho Napoleon, že linka o vztahu Jozefíny a Napoleona není pro film tak klíčová a jen několikrát sloužila jako jakási berlička.. A co následuje po útěku z Elby? Vídeňský kongres a na něm zmínka o Belgii (Scarpo tvl, ty máš jediný štěstí, že ty čísla v historii musí dávat po sobě smysl!).. Je trošku vidět, že už to v závěru chtějí mít tak nějak všichni za sebou. Všem je jasné, že musí přijít Waterloo, které asi vystřídalo původně hlavní linku stavěnou na vztahu Napoleona a Jozefíny.. Waterloo je přesně takové, jak bych si představoval celý film. Krásně krok po kroku, nastiňuje dokonce taktiky obou stran (představuje i třetí v záloze) a poprvé vnímá bitvu jako součást války a místo na mapě Evropy, kam může kdokoli přijít bez pozvání, poprvé mají armády aktéry zálohy (i když je paradoxně ve skutečnosti měli celou dobu v každé předešlé bitvě, jen se tím nikdo nezaobírá). No a bitva samotná? Lahůdka a poprvé skutečně jako fanoušek napoleonských válek vidím, co jsem si od filmu od začátku naivně přál. Ridley tak na závěr skutečně ukazuje, co měl v každé předchozí bitvě, anebo se na ně třeba úplně vykašlat. Navazuje na Bondarčukovo Waterloo a servíruje jednu z nejepičtějších scén v rámci Scottovi filmografie, kterou dokonce dokáže i perfektně hudebně podchytit. Bylo to tak těžké nahodit tuhle bombu? Jenže v téhle době většinu diváků Napoleon už asi ztratil a otázek, proč to nemohlo přijít už dřív je víc než dost.. Ovšem i nadále ze všech zobrazených bitev je právě Waterloo o třídu jinde a může působit jako z jiného filmu.. A jelikož, jak už jsem několikrát zopakoval jde o medailonek Napoleonovy osoby, kde je vlastně podivem, že neukazuje vojevůdcovo dětství, tak dává smysl, že film končí právě jeho smrtí na ostrově sv. Helena, a dokonce ve správné datum (kéž by to byla samozřejmost).. Není vůbec snadné se k poslednímu celovečernímu filmu mnou oblíbeného Ridleyho Scotta nějak vyjadřovat, jelikož naráží přesně na omezenost diváků, na kterou není film připraven, a i když se režisér nakonec omlouvá za všechno možné, musím mu dát za celé dílo kredit. Napoleon není vyprávěn bezchybně a už vůbec, jak by si diváci přáli, i přesto, že ten příběh by se podle mě mohl linout úplně sám. Jen na všechno musí být čas, a ten prostě ve dvou a půl hodinách není.. Původně jsem se neplánoval ke „kino-verzi“ Napoleona nějak vyjadřovat a už vůbec ne nijak obsáhle, ale když nyní samotný Ridley Scott začíná působit s vydáním svojí rozšiřující skoro dvojnásobné verzi, že na ni nikdy nedojde (vůbec nejlepší na něco lákat už před premiérou, odradit některé diváky od návštěvy kina čekajíce jen na čtyřhodinovou verzi, a pak ji v rozhovoru jen tak mezi řečí div nezrušit), musel jsem k Napoleonovi přistoupit jinak.. A i když pro mě pořád zůstává čtyřdílný Simoneaův miniseriál vrcholem životopisného zpracování francouzského vojevůdce a císaře, tak ve mně Ridleyho Napoleon rozhodně vyvolává řadu emocí, které se postupně po čase dost vyvíjejí. Bylo by až moc snadné loňského Napoleona odsoudit, i když k tomu pro několik nepříliš vlídně vykládaných učebnicových faktů, či absolutně divácky nevděčně vedenému vyprávění jistě vede cesta, ale je naopak mnohem zajímavější k Napoleonovi usednout s mnohem otevřenějším přístupem, který by třeba mohl diváky podnítit k podrobnějšímu studiu historických pramenů.. Je to tak troufalé vyprávět životopis po svém, v němž tvůrci upřednostňují, co oni uznají za vhodné. Nevím, proč vykládá film jak milostný příběh, když jeho vlastní nežádoucí odlesky ignoruje.. Jenže právě takový příběh bych nakonec žákům na školách pustil. Takhle by se mělo k historii přistupovat ne jako dogma, ale jako interpretaci. Napoleon nebyl kladný hrdina, ale ani diktátor a za každý pokus o jeho převedení na filmové plátno chci poděkovat. Není tady možné se vymlouvat na absenci historických pramenů, když jde o období, které je už opravdu velmi dobře a mnoha zdroji zmapováno. Ale není nic horšího než si ji vyložit jen podle jednoho pramene.. A jako příběh soustředící se čistě na Napoleonovu figuru je možná až záměrně egocentrický. Ale pokud si jste schopní pospojovat souvislosti, přijmout britskou zapšklost režiséra není vlastně problém si Napoleona ani ve svojí kinoverzi užít.. A pokud někdy opravdu dojde na rozšířenou verzi, mile rád se na ni podívám, jen to rozhodně nezlepší přidání dalších bitev. A spíš bych diváka připravil na vyčerpávající povídání o Napoleonově dětství ve vojenském učilišti, a to už by opravdu bylo pro naprostou většinu moc… Aneb jak Ridley Scott marně hledá oporu v dekonstrukci jedné z nejslavnějších postav dějin. /viděno v kině/ 85% () (méně) (více)