KIMI

Pomerne jednoduchá zápletka, jednoduchý thriller, ktorý ale dokázal zaujať počas celej svojej dlžky trvania. Zoe to dala na pani a ja v kútiku duše dúfam, že si do židoboľševici sediaci v Akadémií všimnú a nominujú to na sošku za zvuk. Lebo ten zvukár by si to zaslúžil. Takže fajn snímok o moderných technológiách a ich zneužívaniu/pomoci? 3 z 5 (02.04.2022)

Obstojná postcovidová variace na Carusovu Disturbii v online světě, z formálního hlediska v podstatě bez připomínek. Zároveň jsem se ale od druhé půle nemohl zbavit pocitu, že Steven Soderbergh buď již skutečně ztratil svůj dřívější silný autorský otisk nebo to od něj bylo v tomto případě přímo vyžadováno. David Koepp a Cliff Martinez jsou ve svých oborech taky v podstatě ikony, přesto to celé působí tak nějak sterilně bez jakéhokoliv záchvěvu invence či originality. Dobrý spotřební materiál pro stream (když to srovnáte s libovolným „Netflix originálem“ z poslední doby, tak možná více než dobrý), jen bych možná od takovéto sestavy čekal prostě víc. [60%] (09.04.2022)

Další Soderberghovi hrátky s minimalismem, tentokrát překvapivě v docela žánrovém filmu. I když se to nemusí zdát, Kimi je klasickým thrillerem o zákeřné korporaci, která se může zbavit kohokoliv, kdo jim stojí v cestě. Půlka filmu je jak od Hitchcocka, která se přetaví do klasické "neakční" nahánečky. Není to zlé, Soderbergh umí pracovat s málem a Zoe je fajn. Jen je to takové malé a zapomenutíhodné. (30.03.2022)

Hitchcockovský motiv připomínající svou strukturou především „Okno do dvora“ (1954), je impozantní nejen svou atmosférou v budování napětí a tajemna, ale hlavně skromným a nikam nespěchajícím dějovým vývojem. Právě tím se udržuje napětí a daří se. Agorafobie hlavní postavy Angely dává o sobě vědět už u ní doma, ale především se vyobrazuje venku a pocovidová atmosféra už působí jen jako doplněk. I když je fakt, že pocit izolace a její dopad, zejména v oblasti všeobecné úzkosti, je vyobrazen naprosto reálně. A právě tím je hodně zajímavý charakter Angely a to po psychologické stránce. Vlivem covidové pandemie je uvězněna doma a neochvějně ji paralyzuje už jenom vůle projít dveřmi. Proto doma také pracuje a to analyzováním nahrávek softwaru KIMI, což je ovládací systém tzv. chytré domácnosti, ve kterém manuálně zdokonaluje příkazy. A právě tady vše začne. Po dějové stránce se sice jedná o hodně jednoduchou záležitost, ale jako sonda do dnešního světa vcelku impozantní ve své výpovědi. Svět kolem nás takový, jaký je. Například už ten fakt, že ani tady není sběr dat žádný problém. Každopádně se námětem vyjadřuje zranitelnost a houževnatost a to se stejným přesvědčením. Angelina počáteční křehkost se později stane motivací a hlavně silou. Technologický průmysl se svými zákeřnými aspekty je jen opatrně naznačen, ale i tak z toho lze vyvodit mnohé. Je to film, který v jádru věci poukazuje na víc, než si dokážeme uvědomit, čímž je svým způsobem i moralizačně varující. Každopádně tu máme další filmový počin o struktuře kapitalismu a lidech snažící se proti nežádoucímu vlivu bojovat. Je to i přes svou jednoduchost film, u kterého je třeba vše dobře vnímat a zároveň u toho přemýšlet. (27.09.2022)

Na papíře to vypadalo skvěle. David Koepp stál za scénářem, chameleonský experimentátor Steven Soderbergh si plní další filmařský „sen“ a modrovlasé děvče Zoë Kravitz žije v industriálním podkroví a nevychází z domu. Byla diagnostikována jako agorafobička, má strach z otevřených prostranství. Pravidelně telefonuje se svou matkou i terapeutkou, obě ji marně povzbuzují. Jenže pak se stane svědkem zločinu a z bytu prostě vykročit musí. Poměrně fajn se pracuje s pandemií, kdy zatímco lidé okolo se už posunuli dál a vrátili se do kancelářského života, ji zatlačila do ještě úzkostnějších stavů. Soderbergh zůstává plodným tvůrcem (někdy až tak, že jsou jeho filmy uváděné jen tak mimochodem bez adekvátního marketingu, aby upadly v zapomnění), v druhé polovině je jeho poslední příspěvek víceméně přímočarým thrillerem, který se více či méně zajímavě zamýšlí nad naším současným vztahem k technologiím. Finále povedené. Tak či onak bych od dua Koepp (myslím hlavně jeho starší látky) a Soderbergh čekal o trochu víc. (17.03.2022)