To jsem já, Margaret!

Ani se nedivím tomu senzačnímu hodnocení na Rotten Tomatoes. Ten film si zdánlivě jede podle šablony lehčích dramat o dospívání, ale skoro nikdy není neoriginální nebo nudný. Víc ho docení určitě ženy, ale vnitřní zápasy protagonistky jsou univerzální a vůbec nevadí, že dilema ohledně náboženství (mamka křesťanka x taťka žid) vyznívá hlavně symbolicky. Je to ostatně o tom, jak neposkvrněnou dětskou mysl ovlivňují venkovní podněty, jež ji zbytečně zatěžkávají přemýšlením nad něčím, co beztak nejde ovlivnit. Třeba menstruace. Co se má stát, k tomu dřív nebo později dojde. Dřív nebo později najdeme i ty kamarády, kteří za to stojí. A nakonec třeba i lásku, bez ohledu na vyznání či postoje rodičů. Možná je to až příliš feelgood a bez větších dějových zádrhelů, ale v tom je tentokrát asi kouzlo. A samozřejmě v Rachel, která zase hraje fantasticky. Jenže tentokrát asi hlavně proto, že hraje sama sebe. 80 % (16.08.2023)

Dobový coming out of age film. Mladá Margaret těžce nese stěhování z velkého města na předměstí a s tím změnu všeho, co doposud znala. Zároveň je uprostřed náboženských mlýnských kamenů, které přicházejí ze stran rodin svých rodičů. Nenásilné, příjemné a hezky stylizované. Dobře herecky obsazené a celkově povedené. Nevidím tu ale nic navíc. (05.01.2024)

Nemôžem si pomôcť, ale takéto filmy o nevinnosti dospievania mám proste rád. A oceňujem, že v tomto filme to skutočne zostalo v rovine dievčenského románu, a pôsobilo to skutočne ako taký denník 11-ročného dievčaťa, s príslušnými každodennými "starosťami". Malo to veľmi príjemnú atmosféru, svojský detinský dôvtip, a aj postavy boli vydarené. Ako bonus tu bola aj otázka viery, ktorá tu bola podchytená skôr v dilematickom rozmere, a už som sa trochu bál, že z toho vznikne nejaká náboženská agitácia - no našťastie sa tak nestalo (práve naopak, bolo to tu vystihnuté fakt liberálne). Trochu škoda, že dejovo sa to neposunulo aj do iných sfér, ale inak veľmi dobré! 4* (19.07.2023)

Milou atmosféru dospívání v retro balení tentokrát nabízí Kelly Fremon Craig, která se už osvědčila solidní záležitostí Hořkých sedmnáct (taky ve velkém se odehrávající ve školních lavicích). Dětským hercům zároveň napsala velmi solidní dialogy a hlavně, když je vybírala, měla zejména v případě Abby Ryder Fortson sakra šťastnou ruku. Ta musí skousnout, že se rodina stěhuje z New Yorku na předměstí, takže nejen ve škole začne od nuly. Je každopádně obklopená několika suverénními postavami (nová sebevědomá kamarádka Nancy a osvědčené dámy Rachel McAdams či šťavnatá babička Kathy Bates), takže má divák radost je necelé dvě hodinky sledovat. Výsledek sice nezanechá hlubší dojem (jemné oťukávání náboženství se zbytečně vyhrocuje) a nad vším se neustále vznáší opar toho, že víme, že to nakonec stejně všechno dobře dopadne, protože dotyčným nikdy skutečně neteče do bot. Ale je to milé, usměvavé, nenucené a vážně skvěle zahrané. (19.07.2023)

Takový milý neurážející rodinný film. Upřímně, film je určen především pro dospívající dívky, jejich mamky a babičky, a nejlépe pokud se můžou dívat spolu. Film ničím extra nenadchne, není zde žádný výrazně dramatický oblouk, žádná gradace, ale svým příjemným a nenuceným pojetím si tak pozvolna plyne a vlastně to docela příjemně uteče. Film už znovu asi nikdy neuvidím a za pár měsíců si na něho asi ani moc nevzpomenu, ale z nějakého důvodu mám pocit, že tu 4* si to zaslouží, jde poznat, že režisérka i herci do toho dali kus srdíčka. (09.07.2023)