Delta Force

14. června 1985 došlo k únosu letu TWA 847 členy hnutí Hizbaláh a Islámský džihád. Šéf Cannon Films Menahem Golan tváří v tvář aktuálním zprávám okamžitě inicioval projekt, který bude o probíhající události pojednávat. Přípravy na natáčení v Izraeli započaly ještě před navrácením posledních rukojmích domů, k němuž došlo 30. června. Výsledný film na jednu stranu zohledňuje jednotlivé peripetie únosu jako segregaci pasažérů s židovsky znějícími jmény, hrdinství německé letušky, propuštění žen a dětí, rozmístění části rukojmích po Bejrútu i ikonické momenty, jež obletěly světová média jako zastřelení jednoho z pasažérů a rozhovor pilota z kokpitu s novináři, během něhož mu terorista drží pistoli u hlavy. V polovině se ale vyprávění zlomí do žánrové fantazie, která namísto vyjednávání, jež ve skutečnosti vedla k úspěšnému osvobození rukojmích, situaci řeší bombastickým zásahem speciálních jednotek v souladu s tím, jak část veřejnosti tehdy čekala, že bude situace eskalovat. Výsledek tak představuje blouznivý mix křiklavě apelativního dramatu a nabubřelého akčňáku, který sálá nesmlouvavostí, patriotismem a sionismem. Vyprávění nejprve v divácích, prostřednictvím aluzí na holocaust či prvoplánového vyobrazení teroristů jako hysterických bestií, vypěstuje hněv, který následně nechá vyventilovat ve finále, které oplývá až zvrhle požitkářskými záběry likvidace několika teroristických buněk v Bejrútu. Roli bílého rytíře na kulomety a raketami osazeném mechanickém oři přijal nikdo menší než Chuck Norris, který svého času představoval jednu z nejvýdělečnějších hvězd Cannon Films. Právě snímky z produkce Menahema Golana jako Invaze do U. S. A. (Invaze U. S. A., 1985) či série Nezvěstní v boji (Missing in Action, 1984 - 1988) jej z původně řadového představitele bojových filmů pasovaly na vousaté beranidlo konzervativních hodnot Ameriky. [psáno pro LFŠ 2015] (03.07.2022)

Chuck, pouze s knírem, hned na začátku zachrání spolubojovníka a pak docela na dlouho zmizí ze scény. A to je dobře, na řadu se totiž dostane vcelku napínavá etuda s únosem letadla teroristy a Chuck vám vůbec nechybí. Po nějaké době se pochopitelně roztočí nudný, ale velmi rychle odbytý, kolotoč "zásadních rozhodnutí na nejvyšších místech" a do akce je nasazena protiteroristická jednotka number one Delta Force, vedená již notně zestárlým Lee Marvinem. Chybí však eso v rukávu, major McCoy. Naštěstí tu však máme sdělovací prostředky a McCoy si po zhlédnutí reportáže o únosu sbalí svůj konečně plně obnovený plnovous a sluneční brýle do každého počasí a na poslední chvíli stihne letadlo se svými zelenými kamarády. Mezi nimi vyniká nad jiné především Steve James, sice dosti upozaděný, přesto zažije své dvě minuty slávy ve své nejsilnější disciplíně, tedy v parodii na akci. Chuck sám samozřejmě postupně získává veškerou pozornost a byť má sebou komando těch nejlepších amerických vojáků, je vám záhy naprosto jasné, že bez Chucka by proti teroristům neměli ani nejmenší šanci. McCoy se stává bohem pomsty, nesmiřitelným a nezničitelným, přesto a za všech okolností naprosto ledově klidným. Přes všechen svůj um však nedokáže odvrátit smrt stejného spolubojovníka a kamaráda, kterého na začátku s takovým rizikem zachraňoval. Evidentně zdrcený McCoy však ani ve smutku neztrácí svůj pověstný klid a svou stále stejně kamennou tváří dává jasně najevo, co si o zbytečné smrti svého přítele myslí. O minutu později však konečně dojde k projevu emocí i u McCoye, když s úsměvem podává ruku plukovníkovi, aby mu pomohl naskočit do letadla. Ano, Chuckovi stačí jedna jediná minuta, aby se zcela vyrovnal se smrtí bližního, případně zapomněl, že se ještě natáčí... Sázím na to druhé. Chuckovi prostě nelze dát nízké hodnocení. (20.09.2018)

Zatímco politická nekorektnost měla před sebou ještě pár desítek let života, arabským teroristům vzhledem k přítomnosti Chucka zbývalo jen pár hodin.. Dvě rozdílné tóniny. Nejdřív vcelku autentická pasáž únosu odkazující na události letu TWA číslo 847 (selekce pasažérů podle židovsky znějících jmen, smrt potápěče US Navy) a poté aktivity neohroženého majora McCoye, který o půl třetí ráno čeká u televize na podnět. Zrzavý Charón při nich převeze půl Libanonu a ve své neúplatnosti ani za to nechce mince, výfuk jeho motorky prdí smrtonosné rakety a do toho podivně hraje Silvestriho synťákové disco. Zatímco Lee Marvin pochopil, jak byla jeho akční kariéra ve srovnání s tímhle zoufalá a raději ukončil kariéru, komparzista Neeson se mohl šetřit na budoucí akce a učit se. Třeba jak zvládat mise rychlejc než za předlouhých 96 hodin.. (28.07.2023)

Budu neobjektivní ale musím jít nahoru. Oproti většině Norrisovek je tahle vskutku Áčková. Konečně si zahrál Chuck ve velké produkci a ještě navrch vyfasoval parádní motorku, která umí střílet rakety. Arabský Robert Foster na konci dostane solidně na kasu. No co více si přát. Dabing, nostalgie, jednoduché, jasné. 70% (15.05.2020)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $17,768,900║Tržby Celosvetovo $21,600,000║ Prvá polovica filmu sa dal pekne zniesť, nieslo sa to v takej pohodičke na palube uneseného lietadla teroristami aj keď samozrejme béčkovitosť z toho sršala na každom metri ale dalo sa to v pohode absorbovať. Nuž v tej druhej naskočil na pľac bijec Chuck Norris a s ním aj strelecký masaker teroristov podajúcich k zemi takmer po desiatkach, popri tom si stihol zajazdiť na špeciálnej motorke ozbrojenej s raketami a guľometmi, občas aj niekoho pekne skopal ako sa patrí, nuž Chuck sa nezaprel a ukázal nám ako ma vypadať poriadny národný hrdina, bez ktorého by sa moc do akcie nikomu nechcelo. /35%/ (20.01.2009)