Deranged

Samotný snímok poznačila "doba". Nič to však nemení na fakte, že "Deranged" napriek "ošarpanému" vizuálu disponuje kvalitou z pohľadu presvedčivých výkonov či celkovo nastolenej atmosféry, ktorá budí dojem pomerne solídneho psycha. Chcelo by to poriadny remake, ktorý by z "Ed Geina" spravil z pohľadu horor žánru kultovú postavu, ktorá si to vlastne vzhľadom k svojim činom ani nezaslúži - 65% (19.10.2016)

Bizarní, znepokojivé a deprimující. Osobité a minimalistické vyprávění o legendárním masovém vrahovi, oproti tématicky podobnému Texaskému masakru více psychologicky věrohodné, na druhou stranu však mnohem méně obrazově zajímavé a bez jediné scény, kterou by si hororový fanoušek pouštěl opakovaně a jejíž sugesce by pronikla hluboko do jeho myšlenkových závitů (takových sekvencí je "Masakr" přecpán k prasknutí). Přesto cenná škola v rámci mého žánrového vzdělání, podobně laděný exploation, s poctivou sedmdesátkovou atmosférou a primitivní guilty pleasure formou, už dneska zkrátka nenajdete... 55% (10.09.2015)

,,Život je bolest a Bůh je sadista!" Temné drama s prvky horroru připomene velice záhy mistrovské Psycho. Syn, oidipovsky vázaný na matku, propadá po její smrti stále větší duševní rozpolcenosti. Syrová kamera ( působivé jsou již záběry domu doprovázené úvodními titulky), nenásilná hudba (Carl Zittrer) - z větší části melancholické až mírně veselé varhany - a celkový dokumentaristický ráz vytvářejí pocit opravdovosti. Proměna Ezra Cobba je plynulá, přirozená a uvěřitelná. Šťavnatého gore se člověk nedočká, což je možná dobře. Osobně jsem byl rád, že nedošlo na vyvržené vnitřnosti, jelikož snímku by spíše uškodily. Drastické scény působí velmi mrazivě, snad nejděsivější je smrt matky. Jakmile jsou mrtví z hrobů nahrazeni živými oběťmi, film se rozjede jak vůz naložený kamením z kopce. Mrtvá matka vede syna neomylně rovnými cestami až do pekla. Vedle naturalistických scén se najdou úžasně poetické; příkladem je moment, kdy oběti zakryje hlavu polštářem a do něj střílí. Jen výstřely a poletující peří dávají tušit, že nešťastnice to má za sebou... (29.01.2012)

Psycho par excellence, ale zároveň taky film, který mi vůbec nezalezl pod kůži. Osoba vypravěče tu a tam přímo vstupující do děje zřejmě měla dodat zrnko nadhledu či originality, nu mě akorát srala. Příběh o vystupňování psychózy jednoho navenek neviditelného muže byl zjevně inspirován Psychem páně Hitchcocka a ve své syrovosti a surovosti jde mnohem dál, Ezra Cobb nakopává Normanu Batesovi zcela nepochybně svou pokřiveností prdel a výsledek totálního kolapsu jeho osobnosti v závěru, co do brutality, překoná máloco. Mimo iritujícího vypravěče mi trochu vadil i styl vyprávění sám, postavy se potkávali, často spolu debatovali, ale chyběl tomu život, ale uznávám, že hledat jej v příběhu o maniakovi asi můžu opravdu jen já. Čtyřka, ale slabší. (04.10.2014)

Místy jsou záběry z Deranged skutečně nechutné (hlavně vše, co se odehrává, okolo vykopaných mrtvolek). Celkově je to však velmi dobře natočené, s akurátně zvolenou stopáží a zejména pak ďábelským výkonem pana Blossoma. Ten totiž dokáže bez nějaké větší námahy skákat mezi polohami obyčejného burana, šílence a chladnokrevného zabijáka. Zejména tomu tleskám. (24.10.2010)