Proměny

Na české poměry je nebývale kvalitní zvuk. Film sám je místy hodně překombinovaný, setkání podnikatele s trenérem je hodně navíc. Jinak pokus o mozaikový film vyšel. Oceňuji neokoukané tváře herců, kteří umí hrát, sympaticky dynamický střih a dialogy, které se nebojí občasného vulgarismu, leč nejsou postaveny jen na něm. Film si nezaslouží pět hvězdiček, je na čtyři, ale vzhledem k tam nepochopitelně nízkému hodnocení ostatních, se pokusím mu trochu pomoci. (14.08.2014)

Řehořkův oblíbený režísér je bezesporu pan González Iñárritu, protože tenhlecten film je protkán jeho stylem ( příběhy lidí s vlastnými problémy, kteří spolu nemají nic společného, ale v průběhu děje se vše propojí a dá smysl. Film je i v podobném duchu sestříhám. V podstatě to je Amores Peros po česku) ale to nic nemění na ojedinělosti tohohle počinu ve vysračkovatelé a vyčpělé české současné kinematografie, která se vyžívá v pitoreskních rádobykomediích "ze života". Ano, jsou tam chyby, hlavně ve scénáři ( střídání spisovné mluvy se slangem, v určitých místech přeprostřihováno) ale to jsem ochoten odpustit, protože Řehořek v tomto filmu prokázal fenomenální talent a tvůrčí výkon ( scénář, kamera, střih, režie) a jenom ignorant a hnidopich co se vyžívá v pseudointlektualismu tohlecto dílo označí na sračku, nebo za nepovedený pokus. Je to mladý a nadějný režisér, který v budoucnu posune břehy české kinematografie a já mu vřele fandím. Co se týče filmu samotného neni špatný, ale je v něm vidět nedozrálost a slabá místa, ale celkově je hezky natočený, má pěknou hudbu, zajímavou i když už profláklou zápletku a diváka v pár místech chytne za srdce. Moje hodnocení je, přiznávám lehce nadhodnocené, ale jelikož vím, jaká to je dřina a práce si film v podstatě udělat sám, tak jako kolega soucítím. (09.08.2009)

Domácí video je snesitelné v okruhu nejbližších, experimentální filmy patří spíše do muzea moderního umění, pornofilmy plní svůj účel nejlépe v kabince - a školní filmy vyniknou, když je sledují spolužáci a učitelé, kteří vědí, jak je těžké pracovat s omezeným rozpočtem a hodnotí spíše splnění úkolů než celkovou uměleckou hodnotu. Úplně od počátku: syndromem studentských filmů bývá nejčastěji to, že se věnují příliš obecným tématům, jež nevycházejí z vlastní zkušenosti. Začíná to hned u názvu, které jsou abstraktní a nicneříkající. Proměny znamenají všechno i nic; a jak se název vztahuje k ději? Nevidím v tom poezii, ale bezradnost. Syndrom pak pokračuje tím, že mladý autor čerpá inspiraci ze zrádných zdrojů. Před pár lety byly všude klony Pulp Fiction, teď Amores Perros. V Proměnách máme mladý pár, který nemůže mít děti, svobodnou matku se dvěma caparty, mladého trenéra atletů, jemuž odchází fyzička, a aby té mladosti nebylo příliš, i jednu opuštěnou starou ženu. Do toho dvě bouračky a synopse je na světě. (08.06.2020)

ohodnotit proměny tomáše řehořka je věc velmi záludná.. na debutu studenta filmové školy je vidět, že talent a jasnou vizi rozhodně má, film si napsal, nasnímal, sestříhal, zrežíroval ..film mu spoluprodukoval karel roden a k tomu jako bonus měl možnost udělat postprodukci ve slavných italských studiích cinecittá.. problém ale spočívá v tom, že film ve výsledku působí pouze jako školní cvičení.. řehořek musí mít každý záběr v nezvyklém úhlu, záběr nesmí být ani na chvíli v klidu, používá dynamický střih (až příliš), snad aby ukázal, co všechno se ve škole naučil, což se vám chvíli líbí, ale po dvaceti minutách už to spíš otravuje.. osudy filmových hrdinů jsou ukázkově šablonovitý a bohužel se někteří z nich nedočkají ani pořádné katarze, dialogy pak často šustí papírem a hercům nejdou moc přes pusu, i když jinak jsou herecký výkony příjemný.. postavy jsou plochý a celým dějem vlastně jenom tak proplouvají.. ale i přes to všechno nemůžu říct, že by se mi vlastně proměny nelíbily vůbec, postprodukce je technicky velmi povedená a jak už jsem uved, řehořkův talent je patrnej, jen se ho musí naučit správně využívat... a i když jsem byl nalomenej mu za jeho odvahu a odhodlání narvat o nějaký to procento navíc, nakonec to nad 40 nepůjde... škoda.. 4/10 (13.07.2010)

Nakonec po chvilce vnitřních bojů dám tři hvězdičky, ačkoliv jsem se dosti nudil. Scénář nestojí za moc a je hodně poznat, když tvůrci dokonale neznají prostředí (a lidi) o kterém točí. Proto budou latinskoamerické filmy pojednávájící o smutku a beznaději tak nesrovnatelně lepší... Na druhou stranu vizuální stránka je přinejmenším zajímavá - i když je místy trochu EdWoodovská (mám tu pěkný záběr rybiček, ale moc se tam nehodí... nevadí, dáme ho tam... :-) ). Je ovšem nutno říci, že to celé drží pokupě, dá se na to dívat a některé pasáže se mi dokonce hodně líbily, takže nakonec objektivní tři *. Subjektivně je první za Zlín, druhá za Petru a třetí za scénu z pošty, protože jsem jí byl zcela náhodou osobně přítomen... a bylo to super! :-) (12.04.2010)