Den poté

Emmerich potvrdil svoje vízie s miernym posolstvom, ale že sa dá na spoluprácu s Greenpeaceom som netušil. Nemohol chýbať americký odkaz na rodinu, ktorý pchajú tkamer všade. Efekty sú tam, kde treba perfektné, no hluchých miest bolo viac než dosť. Mne šlo však hlavne o pobavenie a toho som sa dočkal. 80%. (23.02.2007)

„Nič také sa nikdy nestalo.“ – „Nie posledných 10 000 rokov.“ Na rozdiel od PATRIOTA sa Emmerich konečne na nič nehrá a iba rozpráva nenáročný dobrodružný príbeh o tom, ako otec (Quaid) prekonáva šialené prírodné problémy a ide za synom (Gyllenhaal), ktorý sa medzitým snaží prežiť. Emmerich má tieto trikové veľkofilmy proste rád. Jeden zásadný rozdiel medzi týmto a ID4 (alebo GODZILLOU) je v tom, že besnenie živlov (na rozdiel od útoku mimozemšťanov, či prerastenej jašterice) poznáme všetci, takže nás z jednotlivých demoličných scenérií mrazí. V neposlednom rade mi to pripadalo u Emmericha prvýkrát, že hrdinami boli obyčajní ľudia, nie papierové figúrky. Roland sa učí - uberá dialógy a necháva rozprávať kameru, hudbu, strih. S týmto jeho filmom som sa cítil dobre (vyberanie kníh na spálenie, vlky). Ale v prípade, že nás chceli tvorcovia seriózne varovať, tak neviem neviem. No ak nás chceli iba zabaviť... uspeli! (30.04.2005)

Napodruhé je to už přece jen o trochu lepší. Emmerich ubral s patosem. Ne vždy se mu to daří, ale diváka si získat dokáže. Jeho klimatická akce se může pochlubit opět fantastickými vizuálními efekty a strhující akcí. Bohužel jí tu není tolik jako v jeho předešlých filmech a zejména druhá polovina může přivodit pocit nudy. A to především kvůli slabému scénáři a tuně klišé, které se hlavním a velice sympatickým hrdinům lepí nepříjemně na paty. (10.09.2004)

Kdo viděl trailer, už se vlastně nemá na co těšit, protože tam nic jiného není. Akorát jsou ty katastrofy delší, to je vše. Navíc živly se chopí příležitosti jen v první třetině filmu, po zhruba tři čtvrtě hodině je konec a pak už se divák ničeho nedočká až do poslední chvíle. Navíc naprosto nefungují jakékoliv emoce (což je v katastrofickém filmu poměrně klíčové), takže mi vlastně bylo úplně jedno, že všechny ty miliony lidí umírají... Quaid je sice sympaťák, ale naprosto jsem mu nevěřil v druhé polovině filmu, podobně Gyllenhaal. Navíc snímku chybí jakýkoliv smysl pro humor (díky němuž je ID4 tak zábavný) a jediná humorná postavička je se vším všudy vykradena z Armageddonu... Jistě, na ty katastrofy se dobře kouká, ale jako celistvý film to naprosto nepracuje. Postavy se vůbec nebojí, ačkoli jim permanentně jde o život - skoro se ani nesnaží utíkat. Ignoruje se takřka všechno kromě Manhattanu a ani nevyužije příležitosti, aby se snažil trochu pobořit světové památky (Eiffelovka, Pisa, Kolloseum, Čínská zeď, vždyť je toho tolik, co se dá efektivně zničit). Manhattan a Socha svobody jsou nejdůležitější místa na zemi (spolu s klíčovou americkou vlajkou). Ve filmu fungují prazvláštní fyzikální zákony, které lze jen těžko sestavit v nějaký soubor norem: supervelká vodní vlna se pohybuje snad rychlostí 2km/hod a megamrazu lze zabouchnout dveře před nosem. To je ale to nejmenší a nevadilo by to, kdyby vše ostatní fungovalo. Nefunguje. (23.05.2004)

Išiel som na polámané domčeky, zrútené domčeky a zmrznuté domčeky. To som dostal + navyše nechutne patetický príbeh, ktorý vyzerá ako vystrihnutý z encyklopédie najväčších filmových klišé. Keby mala tá omáčka naokolo čoby len za mák originality tešil by som sa. Žial niekto pri vymýšlaní 100+1 spôsobov ako zdevastovať New York zabudol, že také niečo ako príbeh treba. A pritom to mohla byť celkom fajn agitka. (24.06.2005)