O medvědu Ondřejovi

Jedna z mála pohádek, které jsem přes letošní vánoční svátky viděl. Zaprvé jsou v televizi pořád dokola (ty známější) a za druhé jsem na ně neměl moc čas. Tuhle jsem si však jen matně pamatoval z dětství a tak jsem si po obědě přece jenom trochu toho času udělal, už jen kvůli mladé Bohdalové a „medvědovi“ Ondřejovi, kterého by musel poznat v té kožešině i slepý. Inu byla to pohádka, tak jsem nad jistou dávkou stupidity mávnul rukou, stejně jako faktem, že tam skoro každá nosila zrzavou paruku a chlapi falešné frňáky (viz Marvan). Děti se pobaví (no, i když ty dnešní nevím), mělo to jisté kouzlo i půvab – pobavil jsem se hlavně u hledání šlechticů a princů po hradě, komnatách a studni…Neškodný průměr. (26.12.2019)

Tohle je pohádka se vším všudy. Ta řeč, kterou tehdy mluvili, ta tomu hodně pomáhá, že takhle kdysi dávno lidé mluvili. Zní mi tak líbezně pohádkově. Hodně mi připomíná scénáře starých pohádek typu PRINCEZNY SE ZLATOU HVĚZDOU a BYL JEDNOU JEDEN KRÁL. A stejně tak je těmto pohádkám podobná co se týče kostýmů a kulis. A princezna? Podle mne mnohem hezčí než Lada s Maruškou dohromady. Škoda, že není tak známá a v televizi opomíjená. [1330. hodnocení, 35. komentář, 58%] (10.01.2019)

Řeknu Vám, že po sérii průměrných a až podprůměrných pohádek, co jsem za poslední dny viděl, kterou doufám zakončila letošní premiérová pohádka Kouzelník Žito, je tahle jako ze světa dokonalosti. Ano, je zatraceně jednoduchá. Ano, má k vánoční pohádce hodně daleko. Ale pořád má v sobě takovou tu správnou atmosféru, kterou každá poctivá pohádka potřebuje a moc hezky se na ní kouká. Škoda, že tu má tak průměrné hodnocení. (25.12.2018)

Jaroslav Mach nedosáhl na úspěchy svého staršího bratra Josefa, a ani jeho představivost a hravost nedosahovala bratrovi podmanivé kreativní vynalézavosti. Lze to poznat i na pohádkovém příběhu O medvědu Ondřejovi, kde nechybí humorný nadhled a přiléhavé kulisy, ale konečný výsledek postrádá své nenucené uchvacující kouzlo a přirozenost. Herci se snaží, nálada je optimistická, příběh je prostý a pobaví, byť nestrhne a neuchvátí. Hvězdou pohádky je král (příjemný Jaroslav Marvan). Klade nástrahy, určuje pravidla a popostrkuje svého favorita dopředu. On je tím středobodem a silou, od které se odvíjí všechny zábavné prvky. Hlavní mužskou postavou je myslivec Ondřej (sympatický Jiří Papež), hlavní ženskou postavou je princezna Blanka (zajímavá Aglaia Morávková) a hlavní zápletkou je nejednoduchá cesta naplnění vzájemných sympatií a souznění. Z dalších rolí: snaživý královský komoří (Miloš Nedbal), princeznina oddaná komorná Anežka (příjemná Jiřina Bohdalová), chápavý Ondřejův tatínek (Vladimír Huber), věrná služebná Háta (Heda Marková), protěžovaný princ Hynek (příjemný Soběslav Sejk), svědomitý zbrojnoš a vrátný (Eman Fiala), vlezlý hrabě Tadeáš (Miloš Nesvadba), či spojovací článek s druhou pohádkou a rozverná dvojice dřevorubců (příjemní Jaroslav Vojta a Josef Beyvl). Je mnoho podařenějších pohádek tuzemské výrobky, přesto svou laskavostí má i tato na dětského diváka blahodárný vliv. (25.01.2017)

Exteriéry a hádám i interiéry hradu Bouzov vytváří pěknou kulisu téhle trošku naivně pojaté pohádky. Milé pasáže tu určitě jsou (hlavně když "medvěd" tančí před královských dvorem). Ale moc mi nesedl takový ten starosvětský filmařský styl, kdy některé pasáže filmu jsou ztvárněny beze dialogů (jen s docela barvitou hudbou). Jaroslav Marvan roli pana krále je výrazná postavička, žel na můj vkus přehnaně směšná. Z ženských postav je možná výraznější chůva Jiřiny Bohdalové než samotná princezna, což asi není úplně v pořádku... (02.01.2023)