foto

Soběslav Sejk

  • nar. 9.10.1922
    Praha, Československo
  • zem. 19.4.2004 (81 let)
    Praha, Česko
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Původní touhou Soběslava Sejka bylo provozovat hudbu, takže z gymnázia přestoupil na konzervatoř. Odtud jej přátelé přivedli do amatérského Divadelního kolektivu mladých, v roce 1939 se pak jako elév dostal na prkna Národního divadla. V následujícím roce hrál v Moderním divadle na Žižkově, další léta okupace strávil u kočovných divadelních společností (Nová česká scéna, Středočeská činohra J. Burdy), v letech 1942-1944 působil v pražském Intimním divadle. Po roce 1945 pomáhal utvářet českou činoherní scénu divadla v Teplicích, již v roce 1946 se ale vrátil do Prahy, kde se jeho původní působiště, Intimní divadlo, mezitím transformovalo v Realistické divadlo. Sejk zde v letech 1946-1948 hrál například ve hrách Večer tříkrálový nebo Opory společnosti. V letech 1948-1950 pak bylo jeho domovskou scénou Městské divadlo Žižkov (zde se uplatnil v představeních Mnoho povyku pro nic nebo Jiříkovo vidění). Tři další sezóny (1950-1953) odehrál ve Státním divadle v Brně (Lidé, bděte).

Nejvýznamnější kapitolou hereckého života Soběslava Sejka bylo 37 let strávených na jevišti Národního divadla (1953-1990). Na této scéně nastudoval okolo 120 rolí a patřil k nejvytíženějším hercům, i když vesměs jen ve vedlejších rolích. Z milovnických rolí se poměrně brzy přehrál do charakterních postav chlapských typů se zemitým naturelem. Jeho doménou byla klasika, ať už domácí (Maryša, Naši furianti, Paličova dcera, postupem doby si zahrál několikrát v Lucerně) nebo zahraniční (Zdravý nemocný, Poprask na laguně, Veselé paničky windsorské, Macbeth, Král Lear, Mnoho povyku pro nic). Jedinou větší příležitost dostal v Shakespearově komedii Cokoli chcete. Naposledy hrál v Čapkově hře Ze života hmyzu (1990).

Soběslav Sejk má na svém kontě něco málo přes třicet filmových rolí, podobně početná je i jeho práce pro televizi; v obou médiích stejně jako na divadle dostával jen vedlejší až epizodní role. Poprvé se před kamerou mihnul jako host na veselici ve filmu ŘEKA ČARUJE (1945), častěji začal hrát až koncem 40. let, po menší roli v historickém filmu REVOLUČNÍ ROK 1848 (1949) se začal objevovat převážně v tendenčních titulech zpolitizované kinematografie, přičemž jeho postavy dokonale zapadaly do schématických témat (ÚNOS, 1952; NAD NÁMI SVÍTÁ, 1952; NÁSTUP, 1952). Až později začal na filmovém plátně vytvářet postavy v kvalitnějších počinech (SNY NA NEDĚLI, 1958), vyzkoušel si i pohádkovou roli prince (O MEDVĚDU ONDŘEJOVI, 1959).

Značné omezení Sejkovy práce pro film i televizi v 60. letech ovlivnilo několik faktorů; za celou dekádu hrál jen epizodní role ve třech filmech a televizním přepisu divadelní hry JEJICH DEN (1962) převzaté z Národního divadla. Prvním ovlivňujícím faktorem byla Sejkova dlouhodobá vážná choroba, která se sice nijak neprojevila na jeho práci v divadle, ale angažmá před kamerou výrazně omezil. Druhým byl fakt obrovského rozvoje dabingu, k jehož spoluzakladatelům Sejk patřil a byl jím značně vytížen. V neposlední řadě pak sehrála svou roli emigrace – Sejk v roce 1968 emigroval do Švýcarska se svou tehdejší přítelkyní, herečkou Marcelou Sedláčkovou (1926-1969), a i když se nedlouho poté vrátili, tento „přečin“ se koncem 60. let a především v období normalizace promítl do Sejkových pracovních možností ve filmu i televizi. V 70. a 80. letech pak tedy hrál již jen několik opravdu malých rolí, upamatovat si jej můžeme například jako soudce v hořké komedii CAUSA KRÁLÍK (1979).

Co se týče televize, Soběslav Sejk hrál celkem v jedenácti seriálech, ve většině z nich se ale mihnul jen v jednom díle, jiné počiny zase zmizely v propadlišti televizní historie, za zmínku stojí snad jen jeho účast v seriálech F. L. VĚK (1971) nebo BYLI JEDNOU DVA PÍSAŘI (1972). Později se objevil v několika kvalitních televizních inscenacích (OPOUŠTĚT PETROHRAD, 1991; NOC ROZHODNUTÍ, 1993).

Široké pole působnosti našel Soběslav Sejk již v 60. letech na poli dabingu, namluvil řadu filmů a seriálů, nejčastěji jeho hlasem promlouvali k českým divákům herci Michel Galabru, Walter Matthau, Jean Gabin, Peter Ustinov nebo Spencer Tracy, slyšet jsme jej mohli také například v Angelice, v seriálu Sandokan, namluvil také české kolegy v některých českých filmech. Za celoživotní mistrovství v dabingu obdržel v roce 1995 Cenu Františka Filipovského. Mezitím již v roce 1993 získal od Nadace Život umělce cenu Senior Prix.

Soběslav Sejk zemřel po dlouhé nemoci v motolské nemocnici 19. dubna 2004 ve věku 81 let.

Pavel "argenson" Vlach

Herecká filmografie

1999 Princezna ze mlejna 2
1996 Lékárníkových holka (TV seriál)
1993 Noc rozhodnutí (TV film)
1991 Opouštět Petrohrad (TV film)
1990 Tichá myš (TV film)
1989 Divoká srdce
Dobrodružství kriminalistiky (TV seriál)
Otisk (S01E04)
Případ pro zvláštní skupinu (TV seriál)
1988 Rodáci (TV seriál)
1987 Panoptikum Města pražského (TV seriál)
Pan rada v Paříži (E08)
1986 Bylo nás šest (TV seriál)
Gottwald (TV seriál)
Grófinka (TV film)
Kámen a růže (TV film)
Salar
Zlá krev (TV seriál)
1983 Naši furianti (divadelní záznam)
1982 Hamlet (divadelní záznam)
Jak Jaromil ke štěstí přišel (TV film)
Kočičí hra (divadelní záznam)
Malý pitaval z velkého města (TV seriál)
Milenec (E02)
Zelená vlna
1981 Každému jeho nebe
Okres na severu (TV seriál)
Příjemce platí v dolarech (TV film)
V týlu nepřítele
1980 Den samých začátků (studentský film)
Služební cesta (TV film)
Smír Tantalův (divadelní záznam)
Útěky domů
1979 Causa Králík
Signál (TV film)
Svatební skandály slečny Juliány (TV film)
1978 Mladý muž a bílá velryba
Silnější než strach
1977 Paličova dcera (TV film)
Zítra vstanu a opařím se čajem
Žena za pultem (TV seriál)
1976 Muž na radnici (TV seriál)
Ženich uvízl (TV film)
1975 Dva muži hlásí příchod
Nejmladší z rodu Hamrů (TV seriál)
Sarajevský atentát
1974 Konec agenta č. 312 (TV film)
Královský gambit (TV film)
Od rána do rána (TV film)
30 případů majora Zemana (TV seriál)
1973 Tři nevinní
Větrné moře
1972 Byli jednou dva písaři... (TV seriál)
Elixíry ďábla
1971 Velikonoční dovolená
1970 F. L. Věk (TV seriál)
1969 Ezop
Směšný pán
1963 Strach
1962 Jejich den (TV film)
Praha nultá hodina
Zdravý nemocný (divadelní záznam)
1959 Konec cesty
Medvěd a strašidla
O medvědu Ondřejovi
Sny na neděli
Spálená křídla (divadelní záznam)
1958 Povodeň
1957 Růže v Arktidě (TV film)
1955 Po noci den
1954 Frona
Na konci města
1953 Přicházejí z tmy
1952 Nad námi svítá
Nástup
Únos
1950 V trestném území
1949 Revoluční rok 1848
1945 Řeka čaruje
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace