Muž, který spadl na Zemi

"They always seem to lead such interesting lives... people who travel. People who write stories must lead kind of interesting lives too. I know I'll never be like a character in a story. I'll just be like everybody else. Well, maybe, maybe, maybe. I don't know. Maybe someday." (01.04.2023)

Jako zrcadlo pozemského soužití lidských bytostí je tento Roegův film jistě „přijatelný“ (obzvláště sdílí-li divák režisérovu pesimistickou a naturalistickou představu o deformování silné individuality prostředím, do něhož je vržena), naopak scény uvádějící do mimozemského časoprostoru jsou pouhým rámem (nejen tím, že neodráží, ale i proto, že uzavírají, vymezují). Jistě, nepoznaný (snad i nepoznatelný) svět nelze odrazit, ale je možné nechat cosi nedopovězeno, otevřeno, obzvláště je-li hlavním hrdinou právě mimozemšťan (jehož každý krok dopředu doprovází ohlédnutí). Příliš mnoho slov a obrazů může hledajícího izolovat a právě zde moc prostoru pro tázání nezbylo – jistě, ve prospěch úžasně imaginativních scén, polarizujících svou vyprahlostí a žíznivostí hojnost Modré planety. Přesto mne mrzelo, že film uzavřely (jakkoliv podnětné) teze, nikoliv otázky. Snad by nakonec stačilo alespoň zproblematizovat mimozemskost návštěvníka, prosytit zachycené scény hlubší senzuálností (diferencovanou od té naší, pozemské, pětičlenné), tj. niterněji personalizovat celé to vyprávění o cestě za vodou, které skončilo u vody ohnivé. Sledovat duši a nerentgenovat, neanatomizovat tělo (a když už, pak ne tak bezprostředně, fyzicky, ale snově, na hranici vědomí). (02.02.2011)

Experimentální, pomalu plynoucí, "tripové" a artové (hlavně ve vzpomínkách a představách), "lidské" sci-fi drama o návštěvníkovi na naší planetě, jenž buduje bohatý konglomerát, aby mohl postavit raketu a vrátit se domů k rodině. Hrozně moc odcizené atmosféře snímku pomáhá "mimozemskost" hlavní hvězdy, mladého Davida Bowieho. Po slušně funkčních cca 2/3 nadchází podivná, nedotažená a celkem psycho třetina poslední ("v domácím vězení"), která mi výsledný dojem docela pokazila. Nebo to celé byla jen alegorie na to, že alkohol a televize (a láska a důvěřivost) stejně veškeré úsilí (i "člověka" samotného) nakonec nevyhnutelně zničí? (28.11.2016)

Keď som videl film ako 14ročný, bol som z neho priam nadšený. Pred pár rokmi už vo mne ale tento dojem nevyvolal. Je to paradox, pretože ako mladší som ešte nechápal všetky súvislosti a myšlienky filmu. Asi je to tým, že podľa mňa film trochu viac zostarol, ako mali tvorcovia v úmysle. Každopádne je táto postava priam stvorená pre Bowieho, je to asi najlepší mimozemšťan v kinematografii. Pre scifi fanatikov je to povinnosť. (18.06.2012)

Divný film plný sterility, kontroverzie, prvoplánovej erotiky a nedopovedaných myšlienok. Aj keby slabo kontinuálny príbeh by bol náhodou vydarený, zlyhavá na nízkorozpočtovom spracovaní plynúcom aj z pokusu byť originálny. Jedno mu však nemôžem uprieť, vychrtlý Bowie sa hodí na rolu mimozemšťana ako málokto. (31.08.2015)