Acid House

Tento film není ani tak filmem jako spíše souborem tří příběhů z nichž dva mají cosi k zamyšlení, ten třetí jen k pobavení. První příběh je o mladém volovi, který zažívá den Blbec - parta ho vylije ze základní sestavy fotbalového klubu, rodiče jej vyhodí z bytu, holka se na něj vysere a ve stěhovací firmě dostane padáka. Co na to říct? Snad jen - nemůže si za to tak trochu sám? Jeho přístup k životu by tomu odpovídal. Protože čtyři jobovky za den, to se jen tak člověku stát nemůže. Na tomto příběhu byl dobrý a hlavně poučný rozhovor s Bohem: "Dal jsem vám tuhle zemi, dal jsem vám ženy, tak se s tím nějak vyrovnejte. Proč pořád chcete, abych něco dělal za vás?" Hodně hluboké, opravdu. Druhý příběh byl o volovi, který se ožení s místní špínou, která se vyspala snad se všemi ze čtvrti. Jen toho jediného vola nenapadne, že se vlastně stará o cizí dítě, navíc, když ta jeho flundra jen hulí, chlastá a fláká se. Jo, a píchá - ale ne s manželem, třeba s novým sousedem, který je taky taková postavička z komiksu. Načež se proti tomu tento vůl vzbouří a ... Dostane přes držku a tu svoji flundru (zase těhotnou, tentokrát se sousedem) vezme zpět. Jo, super. Ale faktem je, že toto je opravdu realita a i když si to mnozí mužové nepřipouští, jsou až na několik modifikací, naprosto stejní. A třetí příběh? Dvacetitříletý ochlasta se promění v mimino a nově narozené mimino je zase oním ochlastou. Jde spíš o to, že každý je se svým mozkem v jiném těle. Je to celkem legrační, ale oproti předchozím dvěma příběhům naprosto jiné, takže vlastně o ničem. Co se tedy týče celého tohoto díla, takových příběhů si člověk (i z vlastního života) navymýšlí stovky. Jde o to si prostě nějaké tři vybrat, natočit něco jako "Bakaláře" pro drsnější publikum a máme z toho film. Ale jo, nebylo to špatné. (19.11.2010)

Oproti Trainspottingu tenhle film příšerně okatý, vystavuje na odiv svojí ujetost a kontroverznost, ale v zásadě se jedná o pásmo tří velmi mizerně natočených povídek, které až na malé výjimky (některé herecké výkony) na plátně nefungují. Vrcholem je závěrečný Acid House, což je taková slátanina, že jsem namouduši pochopil, jak vypadá nepodařený trip. Nápad zaměnit duši feťáka a novorozence je zajímavý, ale v téhle realizaci je beznadějně přihlouplý a trapný. Skutečně zábavná je jen příšerná velština většiny protagonistů. (02.02.2004)

Dnes již rozhodně klasika britské alternativní filmové scény, která nám popisuje perfektní skotskou angličtinou, jakým způsobem lze na konci 90tých let v Británii žít. Irvine Welsh naprosto nekompromisně a natvrdo popsal různé lidské osudy a Paul McGuigan to stejně nekompromisním způsobem natočil. První příběh, inspirovaný kafkovým příběhem Proměna, nám hned ukáže, že tento snímek je potřeba brát s rezervou jako drsnou komedii. I když v druhém příběhu se dočkáme lásky, lhostejnosti, nesnášenlivosti, prozření a odpuštění. Nho a nakonec Ewen Bremner sežere supermária a začne závěrečná jízda. Podle většiny komentářů vidím, že tady byl film pochopen trochu jinak. Jako porovnávací materiál k jinému filmu. Perfektní hudba ve všech třech povídkách a více než výborná režie a kamera. (16.05.2012)

Ujeté? Ano. Britské? Totálně. Humorné? Neskutečně (ale naštěstí bez trapných komiksáků nebo zombie, kteří se vnucují do ulítlých komedií současnosti skoro neustále) Vtipné vám to tedy bude připadat jen za předpokladu, že nejste intelektuál, co se pohoršuje nad každým uprdnutím ve filmu. Hoďte na chvíli za hlavu konvence o tom, co je ještě ve filmu košer a co už ne a zapomeňte konečně už na to věčné srovnávání s Trainspottingem. Prostě se jen bavte.... Pro mě jeden z kultovních britských filmů. (28.10.2011)

Jsem vděčná za to, že jsem to tehdy nemohla srovnávat s Trainspottingem. Ale když to nechám stranou, co je na Acid House špatného? Jsem nesporně potrefená cihlou z edinburgského činžáku do hlavy, když se mi líbí film očividně jetý až na půdu, ale zamysleme se nad tím - je tak ujetý příběh o klukovi, který si nechá hodit na krk nezralou a nezodpovědnou partnerku a ocitne se díky tomu ne pod pantoflem, ale pod vojenskou kanadou? Nikdy se nikomu nestalo, že se mu v jednom dni zhroutil život pod rukama? Neměli jste někdy pocit, že "vyšší moc" je pěkná čubka? Protože o tohle tady jde, přátelé. O život zbavený krásy a pozlátka a postavený před nás v celé své nepřitažlivé nahotě, která se od toho obvykle prezentovaného liší asi jako manžel po dvaceti letech rozvalený v trenkách a s lahváčem v ruce před televizí od herce, který se v té televizi producíruje. A že je životní nahota zahalená do lehounkého, průsvitného závoje nadpřirozena? Z mého pohledu na výše řečeném metamorfóza v mouchu nebo znovuzrození feťáka nic nemění. (25.07.2007)