Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (57)
Tento film je než ryzí komedie spíše taková fantastická tragikomedie, mě nijak zvlášť neoslovil, byť má svou logiku ve své absurditě, a to mám absurdní humor docela rád.. Film získal m.j. zvláštní cenu poroty za výtvarné zpracování na filmovém festivalu v Rio de Janeiro v r. 1987. Kromě uvedeného J. Jakovleva jsou v hlavních postavách Jevgenij Leonov, Levan Gabriadze a Stanislav Ljubšin, o nichž však zmínka, že hrají není žádná. Takže : Ku....ku....ku... Mama, mama, čto ja budu dělať... Tu poslední větu pochopíte, až film. uvidíte. ()
Nechápu ruský humor, a to ani v přístupných veselohrách. Takže je asi jasné, že jsem u téhle absurdní komedie trpěl jako zvíře. Film je něco mezi do sebe zahleděnou, rádoby intelektuální onanií a úplnou kravinou. Prý je v něm možné najít podobenství s pomalu umírajícím Sovětským svazem, jenže tak jak je příběh postavený, tak se tam dá najít skoro všechno, a nebo taky vůbec nic. Lidé se chovají jako idioti. Řeč nedává smysl, chování nedává smysl, kauzalita existuje jen občas a logika prakticky vůbec. Celé to trvá přes dvě hodiny. Jednu hvězdičku dám za pořád ještě slušnou režii a tu druhou za velmi schopné herce. Zbytek bych nejradši pochcal. ()
Sovětská laciná (jen písek, orezlé haraburdí a zaprášené hadry) sci-fi satira odehrávající se na pouštní planetě na druhém konci vesmíru, kde se mluví rusky, třídní příslušnost se rozlišuje podle barvy kalhot či rolničkou v nose, nejcennějším platidlem jsou sirky a vydělává se "zpěvem" v kleci. A do tohoto absurdního světa se omylem transportují dva obyčejní soudruzi. Překvapivě ale snímek celkem drží pohromadě a daří se mu i něco (kritického) sdělit, nicméně konstantnímu WTF výrazu (a zívání při té přehnané délce a uvadajícím tempu) se divák jen tak neubrání. Ku?! ()
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
dost originalni a absurdni sci-fi komedie nejvyssi kvality. specifickym zpusobem strhujici od sameho zacatku, kdy se bez zbytecnych reci oba hrdinove okamzite dostavaji ze zeme na jinou planetu a zazivaji tezky kulturni sok, stejne jako divaci. k tomu pripoctete presne herecke vykony, stylovou vypravu a kostymy, vynikajici a dost ujetou hudbu a fakt, ze je kin-dza-dza take trochu satira a ja musim dat absolutni pocet! ()
Galerie (27)
Photo © Mosfilm
Reklama