Kin-Dza-Dza!
Obsahy(1)
Planetu Pluk v galaxii KIN-DZA-DZA pokrývá písečná poušť a jen tu a tam z ní trčí jakési poničené konstrukce. Světélkem na ručním snímači si každý může ověřit, kdo z lidí je "chatlan", a kdo pouhý "patsak", co musí nosit zvonek na nose, zdravit chatlany v podřepu a mít připravenou klec, aby jim z ní mohl pro obveselení zazpívat - neposlušný patsak může být vsazen do "etsih" s hřebíky nebo být rovnou "tranglukován". Dva Rusové z osmdesátých let 20. století se na ní ocitají nešťastnou náhodou, když se jich podivný bosý tulák na ulici v zimě vyptává na souřadnice Země aby se mohl vrátit, a oni stisknou tlačítko jeho transportního "gizma". Na poušti potkávají jiné dva trosečníky toužící po návratu na svou planetu a shánějící prostředky na "gravicap", pomocí něhož se jejich rezavějící rozskřípaný "pepelats" může přemístit na libovolné místo ve vesmíru a ne jen poletovat nad pískem. Ukazuje se, že kuřák Vladimír Nikolajevič je boháč, protože vlastní "ketse" - zápalky, jenomže z neznalosti místních "výměnných" praktik brzy o všechno přichází. A není jednoduché přežít na Pluku, kde není rozdíl mezi strážci zákona a bandity, soudce po úplném stažení obžaloby odsoudí k polovičním trestům a "ketse" obžalovaných si strčí do kapsy, a všichni chatlani s tranglukátory za pasem si s vámi dělají co chtějí. (Kubiik)
(více)Recenze (57)
Viděl jsem to jako děcko, možná i ke konci osumdesátek. Jedné co jsem si pamatoval byla jedna scéna a slovo gravicapa. Nevím, jak moc chtěl Danělija ukázat ten strašný bizár všeho co je ruské anebo chtěl natočit jen film o absurditě Gulagu, ale určitě se mu podařilo natočit film o člověku. Ecce homo! Ruská duše je jeden zatraceně obrovský a nepochopitelný vesmír. ()
kategoria ´rusky socialisticky sci fi film´ neznie velmi povzbudivo, napriek tomu je kin dza dza ukazkou ako z mala urobit vela. pomalicky vygradovany dej, jednoduche pustne kulisy a skvely napad ako usporiadat cudziu vesmirnu spolocnost. ak porovname hoc len s hajkpom okolo aktualne uvadzanej nocnej hliakdy, ktora je tiez filmom z mala urobene vela, kin dza dza je jednoduchsi no prepracovanejsi film a k tomu skvele uchylny. ()
Sovětská laciná (jen písek, orezlé haraburdí a zaprášené hadry) sci-fi satira odehrávající se na pouštní planetě na druhém konci vesmíru, kde se mluví rusky, třídní příslušnost se rozlišuje podle barvy kalhot či rolničkou v nose, nejcennějším platidlem jsou sirky a vydělává se "zpěvem" v kleci. A do tohoto absurdního světa se omylem transportují dva obyčejní soudruzi. Překvapivě ale snímek celkem drží pohromadě a daří se mu i něco (kritického) sdělit, nicméně konstantnímu WTF výrazu (a zívání při té přehnané délce a uvadajícím tempu) se divák jen tak neubrání. Ku?! ()
Absurdní fantasmagorie, která vznikla v době perestrojky, takže ani tu satiru na hierarchii společnosti jí moc nežeru. Spíše než film to připomíná pozdější bláznivé adventury, kde jste měli na co nejpodivnější planetě plnit scénu od scény nejpodivnější úkoly s podivnými předměty. Hodně se mi líbila planeta Alfa, takhle kdyby celá ta satira byla pojatá celkově, bylo by to jiné kafe. Ale takhle z toho mám jen pocit pachuti, kdy ta směšnost a otrhanost už je umělá a často k ničemu. ()
(SSSR) KIN-DZA-DZA! je považována za kultovní sovětskou sci-fi satiru, která by měla být zapsána na mapu vedle kanonických post-apokalyptických děl 80. let (často je zmiňována Bessonova francouzská POSLEDNÍ BITVA a australský vrchol Millerovy trilogie ŠÍLENÝ MAX 2). Hype, který se kolem filmu utvořil, zároveň ale dobře poukazuje na jeho největší slabiny: 1.) jelikož jde o kult, dobře se z kontextu vytrhávají dílčí hlášky či bizardní nápady, ale celek dost dobře nedrží pohromadě a rozpadá se do série více či méně zábavných a trefných scének; 2.) přirovnání naznačují, že zajímavá bude především stylistická stránka (výtvarné řešení cizí planety i nápad se slovy-zvuky), ale vyprávění se i přes celkový surrealistický a dadaistický nádech bude podřizovat určitým konvencím (i přes volnost, s jakou se zachází s deadliney, nesmyslnost v přikládání důležitosti rekvizitám či jasnost motivací postav se nejedná o rozbití pravidel). Na druhou stranu se tím dává najevo, že i přes určitou zatěžkanost významy, které alespoň při prvním zhlédnutí nemusí být dost dobře zachytitelné a rozklíčovatelné v poukazování na sovětskou skutečnost a dobově podmíněný pohled na západní občany, se bude ve výsledku jednat o zábavu, z které utkví víc než "Ku". Některé myšlenky jsou totiž nadčasové (ohledně komunikace, svobodě vyjádření, (ne)materiálních hodnotách...), zato filmy ne. ()
Reklama