poster

Tristana

  • Francie

    Tristana

Drama

Francie / Itálie / Španělsko, 1970, 95 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • kinej
    ****

    Tyhle psychologické sondy miluju. Přerod z nevinného květu v zatrpklou mrchu je zde popsán s maximální věrohodností. Film je však i dosti absurní, a není těžké se díky absolutní nepředvídatelnosti děje snadno ztratit. To je však to co na tomto typu filmu vyhledávám. Nejistota a mnohoznačnost. Závěrečné ohlednutí, jež v pár střizích zpětně dokumentuje Tristatninu přeměnu za doprovodu tajemných zvukových efektů je geniální tečkou filmu. Jediným záporem filmu jsou špatné postsynchorny, které místy úplně eliminují okolní zvuk.(15.12.2008)

  • Subjektiv
    ****

    Komentář obsahuje SPOILERY. Buñuel si pro svůj snímek popisující proměnu nevinné dívky v cynickou ženu skvěle zvolil jak představitelku Tristany v podobě Catherine Deneuve, tak stárnoucího dona Lopeho. Ostatně Fernando Rey, ani Catherine Deneuve se neobjevují v jeho filmu poprvé a vlastně ani naposledy. Právě jejich výkony dodaly oběma postavám patřičnou přesvědčivost a hloubku. Deneuve hravě předvádí počáteční nevinnou úslužnost, svobodychtivou vzpurnost i finální kulhavou zatrpklost a zlobu. Rey zase s postupujícím věkem nádherně slábne a měkne, stejně jako staré pořádky, které ztělesňuje. A právě postava dona Lopeho je cílem i zdrojem společenské kritiky, jež je Buñuelovi tak blízká. Obzvláště zábavné je Lopeho pokrytectví či, chcete-li, jisté rozpory v jeho názorech a chování. Pomůže zloději, protože "policie je nástroj moci", jeho vlastní moc v domácnosti (a nad Tristanou) však zpochybňována být nesmí. Žije si na vysoké noze, ale v životě nehnul prstem. Pohrdá prací, ale plody práce jiných užívá. Tvrdí, že tabu je žena "nevinná jako lilie", ale sám takovou ženu svede. Má svou důstojnost, ale ta plyne ze společenských poměrů. Když dostane, lidově řečeno, do držky, je najednou tatam. Má i kus odvahy, ta je však nejspíše projevem jeho sebestřednosti a arogance. Zkrátka, Buñuel na něm téměř nenechal nit suchou a podobnými detaily vyplnil celý film. Jako nalomený stařík však ve mně don Lope přes to všechno dokázal vzbudit trochu soucitu, i když se dá říci, že sklidil, co zasel.(11.3.2007)

  • misterz
    ****

    Na prvý pohľad každého diváka určite napadne prirovnanie s podobnou záležitosťou od tohto režiséra a to so snímkom Ten temný objekt túžby. Tristana sa mi v kontexte obsahovej stránky zdala o čosi slabšia ako uvedený film, no zato bola viac depresívnejšia a chladnejšia. Veľkú zásluhu na tom určite má hlavne C. Deneuve, ktorej premena z poddajnej a poslušnej puťky na chladnú a naoko bezcitnú ženu bola pomerne pôsobivá, chudák Don Lope, všetko si to vyžral až do horkého dna... Tak to dopadne, keď je niekto pokrytec a nedrží sa svojich vlastných bonvivánskych zásad: nevezmeš si kamarátovu ženu a ani ženu vekom nevinnú. V tomto prípade platilo to druhé. 75/100(1.7.2016)

  • Vančura
    *****

    Film, pro nějž nenacházím slov. Opět jsem se ujistil, že Luis Buñuel je tvůrce mému srdci nesmírně blízký a Catherine Deneuve je herečka, jaké není rovno. Tristana je podívanou, jež ve mně rozehrála nekonečný rej myšlenek, asociací s vlastním životem a úvah o současném světě a vztahu mužů a žen. Příběh Tristany v mnohém připomíná děj Nabokovovy Lolity či Buñuelova posledního snímku Ten tajemný předmět touhy, a osobně ho shledávám natočen vrcholně skvostnou formou, k níž cítím nezměrnou afinitu. Toto je filmová zpráva o našem světě, již jsem si od první minuty zamiloval a pro niž je 5 hvězd málo.(25.5.2013)

  • Matty
    ****

    „Jsem tvůj otec i manžel. To záleží podle situace.“ Don Lope je pokrytec. Tvrdí jedno, činí druhé. Tváří se jako ženin patron, ve skutečnosti si ji přivlastňuje. Podobně ho Tristana nejdříve miluje (opravdu miluje?) a poté, co z ji její imobilita přiblíží snáze přivlastnitelnému majetku, nenávidí. Neboť ženy nezapomínají a sexualita nemůže být spoutána natrvalo (téma prostupující celou Buñuelu filmografii), pomsta se podávat bude. Za studena. Pomalu, plynule, s předtuchou neodvratného. Tak film plyne, tak Buñuel režíruje. Jedním střihem bez upozorňujícího titulku klidně přeskočí několik let. Nač zdržovat. Ani v takto odměřeném díle si tvůrce Andaluského psa neodpustil své surreálné sny, záběry ale rozhodně neplýtvá. Vtipně s nimi šetří. Jako když společně se psem vyžene z ložnice, kde se schyluje k milostnému aktu, také lačně přihlížejícího diváka. Tristanu by byla radost rozebírat z hlediska postav a herectví. Fascinující proměnu prodělává Catherine Deneuve, z defenzívy hladce přechází do útoku. Ale copak lze zvítězit ve válce proti sobě samému? 75% Zajímavé komentáře: sportovec, gudaulin, Lavran(26.10.2010)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace