Reklama

Reklama

Život v oblouznění

  • USA Living in Oblivion (více)
Trailer

Obsahy(1)

Co se může pokazit, to se pokazí. Půvabná pocta všem nezávislým filmařům... Americký filmař Tom DiCillo patří mezi přední zástupce nezávislého filmu. Začínal jako kameraman prvních celovečerních snímků Jima Jarmusche (Trvalá dovolená, Podivnější než ráj). Později se ale začal věnovat scenáristice a filmové režii. Debutoval autorskou hudební komedií Johnny Suede (1991) s Bradem Pittem v první větší roli. Své zkušenosti z natáčení nezávislých filmů následně zúročil ve svém druhém celovečerním snímku Život v oblouznění (1995). Jedná se o nápaditou černou komedii, která reflektuje komplikovaný proces vzniku nezávislého filmu. Hlavním hrdinou příběhu je mladý ambiciózní režisér Nick Reve, který se se svým filmovým štábem snaží natočit vysněný projekt. Jenže natáčení se rychle stává noční můrou, která se nese ve znamení nečekaných zvratů a pohrom. Nejen režiséra může děsit moment, kdy se napjatá atmosféra na place změní v peklo na zemi. Jenže kdo chce dělat film, ten musí umět čelit daleko výstřednějším situacím. V hlavní roli neurotického ctižádostivého filmaře zazářil Steve Buscemi, který už si předtím podobnou roli vyzkoušel ve filmu Průšvih (1991). Působivá komedie si rychle získala srdce všech milovníků nezávislého filmu a dodnes bývá považována za nejlepší snímek Toma DiCilla, který si na festivalu Sundance odnesl cenu za nejlepší scénář. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (150)

Vančura 

všechny recenze uživatele

Výtečná komedie, která mě velmi bavila. Samotného mě překvapilo, že jsem ten film objevil až teď, ale o to víc jsem za to radši - asi jsem neviděl zábavnější (a lepší) pohled do zákulisí filmového natáčení. Steve Buscemi je zde naprosto fantastický jako vždy a ani zbytek castu se nemá zač stydět; společně všichni nechali vzniknout výjimečnému filmu, který vůbec nestárne a který lze doporučit mj. všem lidem z branže i studentům filmových škol - nejen pro ně to bude jistě velmi poučná (a strašně zábavná) podívaná. Jedna z věcí, kterou jsem si z toho filmu třeba odnesl já, je intenzivní dojem, že vždycky, když se povede natočit nějaký film, rovná se to skoro malému zázraku - když člověk ví, co tomu všechno předcházelo :) ()

honajz 

všechny recenze uživatele

On ten film jako není špatný, jak by se mohlo zdát z mých tří hvězdiček hodnocení, a ta úvodní černobílá, asi dvacetiminutová část je naprosto skvělá a shrnuje vše, co sám znám z natáčení a z toho, co všechno nečekaného se může pos.at. Jenže pak začne ta reálná část, kde se sice občas nějaké ty fórky a pomrknutí objeví, ale celkově už tomu chybí drajv a nějaký silnější podpříběh (s výjimkou matky v závěru). Takový film o filmu je v podstatě pořád o tom samém, takže ty podpříběhy jsou důležité. Tohle mi přišlo jako levná variace na Americkou noc, kde se řeší v podstatě ty samé citové problémy (u Truffauta vážně, zde s jemným, pobaveným nadhledem), nebo na Francouzovu milenku (film, ne knihu). Herci hrají skvěle, o tom žádná, je vidět, že je to i baví, ale prostě natáčení často není nijak velká zábava, spíš je to o neustálém a zdlouhavém čekání na další záběr, takže u tohoto žánru skutečně ocením jiné, originálnější uchopení. ()

Reklama

Lima 

všechny recenze uživatele

Tom DiCillo musí být hrozně fajn člověk. Jeho filmy, to je koncentrovaná směs příjemných pocitů, lásky ke své profesi, upřímnosti a vtipně podaných životních postřehů. Těch je plný i tento jeho příběh, v němž jako člověk, který se ve filmové branži pohybuje nějaký ten pátek a ví "jak to chodí", si díky nekonečné spirále absurdních a velmi vtipných situací střílí z party lidiček, kteří si snaží natočit svůj nezávislý film a zároveň jim, zejména v postavě režiséra Nicka (s až nakažlivým entuziasmem ztvárněný bezchybným Stevem Buscemim), vzdává hold za jejich nadšení a zapálenost pro věc. Zároveň jako bystrý pozorovatel DiCillo v postavě blonďaté filmové star Chada Palomina (že by opravdu alter-ego Brada Pitta?) paroduje primadonské móresy hollywoodských hvězd a jejich aroganci, scéna se snovou sekvencí a liliputánem mě zase připadala jako narážka na Davida Lynche. Buscemiho postavu Nicka jsem si tak oblíbil, že bych mu z celého srdce přál, aby se jeho sen o ceně za "Best film ever made by a human being." stal skutečností :o) Ale jenom si tak snít, žít si svůj "život v oblouznění" taky není špatný :o) ()

(mOnkey) 

všechny recenze uživatele

Super. Prostě super. Tahle komorní nízkorozpočtovka má tak neskutečně uvolněnou a fajn atmosféru, až člověka mrzí, že se sám neúčastní natáčení (skutečného i toho filmu ve filmu). Nechápu, proč jsem dílo Toma DiCilla tak dlouho odkládal, když na jeho práci slyším jen a jen chválu. Ale co nejdřív to hodlám napravit. Pro mě zatím jeden ze tří nejlepších nezávisláků (společně s Jarmuschovkami Down by Law a Limits of Control... no dobře, jeden ze čtyř, Night on Earth nelze vynechat). Mimochodem, už jsem zmiňoval, že Steve Buscemi je frajer? 90% ()

DaViD´82 

všechny recenze uživatele

Doposavad nejlepší snímek Toma DiCilla. Skvostný scénář, perfektní herci a evidentní láska k filmu dělají ze Života v oblouznění nezapomenutelnou záležitost. Parta nadšenců a jejich snaha o dokonalé dílo. Škoda, že jejich schopnosti tomu zdaleka neodpovídají. Když se navíc přidají neshody na place a technické problémy tak... Vznikne jeden z nejlepších nezávislých filmů devadesátých let. ()

Galerie (21)

Zajímavosti (4)

  • Jediná scéna, která ve filmu není snovou sekvencí je scéna, kdy se natáčí snová scéna. (HellFire)
  • Film vyhrál Cenu za scénář na festivalu Sundance v roce 1995. (davi.k)
  • Režisér Tom DiCillo nechtěl prosit lidi o peníze, aby mohl natočit film, tak se zeptal herců, jestli by pracovali zadarmo. Všichni souhlasili a někteří dokonce přispěli. Nakonec každý, kdo přispěl pár dolary, ve filmu hrál. (HellFire)

Reklama

Reklama