Jízda na střele

Horor s neurovnanou strukturou vyprávění a nemohoucností diváka vyděsit. Je řeč totiž o hororu, a byl bych pro mnoho variant, ze kterých by se dalo čerpat a vybírat, abych nakonec mohl o tomto filmu psát jako o plnokrevném hororu. S nějakým zhnusením a brutálním gore tenhle horor neoperoval, poutavý je občas, něco málo originálního a invenčního by se jistě taky našlo a herecké obsazení nižší svítivosti bylo optimální. Jenže rytmus vyprávění velmi často probíhal tím stylem, že mě navnadil na příští dění, ale jen zřídka naplnil slibovaný potenciál. Ve výsledku připadá pět slabých scén na jednu dobrou. Proslulému hororovému spisovateli Stephenu Kingovi se dost často stává, že adaptace jeho knih nedopadají dobře. Je však pravda, že řada z nich je poměrně nezfilmovatelná. Není to poprvé, co se zfilmování jeho knižního díla ujal veskrze televizní režisér Mick Garris, jehož kvalita filmů je dost proměnlivá. V tomhle hororu podal vesměs podprůměrný výkon s občasnými náznaky, ve kterých se film nebral tolik vážně. Jenže to je docela málo. 40% (29.03.2013)

Opět se předem přiznávám k neznalosti knihy. Tento film, ač jsem podle místních hodnocení čekal podprůměrnou záležitost, mi byl příjemnou podívanou. Velice zajímavý děj, efekty i ztvárnění různých představ hocha, který jede stopem za svou matkou. Pro mě to byl jeden z těch filmů, který mě od začátku chytnul a už nepustil. Ostatní si stěžují na nudnost, já říkám - jediná scéna nebyla zbytečná. Navíc David Arquette, kterého jinak přiliš nevyhledávám, byl vynikající. A nakonec, kdybych to měl také porovnat s jednou z novějších adaptací Kinga - The Mist - , tak Riding the Bullet vyhrává. (02.12.2008)

Cesta za sebepoznáním v podání mladíka fascinovaného smrtí. Na můj vkus se tady toho strašně moc nakecalo. Jasně, vlastně se jedná o road movie, ve které si hlavní hrdina ujasňuje priority a to by asi bez dialogů nešlo, ale i přes veškerou snahu všech zúčastněných jsem se u nich nudil. Z hlediska hororového se tu pár slušných momentů najde, ale jsou to spíš takové výkřiky. Nelíbil se mi ani Jonathan Jackson v hlavní roli, ačkoliv to bude dáno i tím, že jeho postava byla nesympatickým sebestředným uchem. Dalšík z Kingových adaptací, která se zrovna dvakrát nepovedla. 35% (22.03.2018)

Najtmavší film, čo som kedy videl, ktorý ma dokázal aj zabaviť aj mierne vystrašiť a poučiť. Množstvo dejových zvratov, množstvo vedľajších postáv a toto všetko v prostredí, aké sa vída len málokedy. Nevadí mi béčkovosť, nevadí mi istá predvídateľnosť, ba nevadí mi ani ústredné duo matka-syn. To, čo mi vadilo bola miestami až prílišná prekombinovanosť (nepoznám predlohu) a detský predstaviteľ hlavnej postavy (ten 12 ročný, čo sa bál ísť na strelu). Viem, že sú určite aj lepšie filmy vo vykreslení atmosféry aj v tom ostatnom, ale ja nemám (a ani nechcem) mať napozeraných toľko hororov, aby som mohol porovnávať. Preto chválim výborné zavádzanie diváka, atmosféru a koniec, v ktorom na vás tvorcovia vybafnú toľko ponaučení, že nestíhate vnímať, ale napriek tomu si niečo zapamätáte. 75% (10.08.2007)

Povídka je lepší. To bez debaty, ale film taky není špatný. Místy dost zmatený, nejasný (i mě co jsem četl povídku) a trochu zdlouhavý. Ke konci kdy se na scéně objeví David Arquette děj nabírá obrátky a odsýpá o hodně líp. No Mick Garris má každopádně ještě co dělat, aby dohnal konkurenci, protože se po světě potulují i lepší Kingovy adaptace než je tahle. (07.11.2006)