Roger Waters - The Wall, Live in Berlin
Obsahy(1)
Druhý největší koncert na světě, který na místě vidělo více než 400 000 diváků. V televizi, kde přenos běžel živě, koncert sledovalo dalších 500 milionů diváků z 35 zemí světa. Jednalo se o mnohem větší akci, než byly koncerty The Wall z let 1980 a 1981. Koncert se konal na Postdamer Platz v Berlíně a každou skladbu spolu s Rogerem Watersem hrál jiný interpret (např. Scorpions - In The Flesh, Mother - Sinéad O'Connor, Young Lust - Brian Adams).
Stejně jako při koncertech Pink Floyd na začátku 80. let i zde se budovala během první části The Wall zeď (v tomto případě monstrózní zeď dlouhá 170 metrů a vysoká 25 metrů), která byla v závěru skladby The Trial zbořena.
(Rondon)
Recenze (16)
Kde jinde by měl Waters zbořit zeď než v Berlíně? Trochu mu situace nahrála do noty, tak co by ji nevyužil, sice bez podpory svejch starejch "kamarádů", ale tak místo nich zaskakujou hudební hvězdy tehdejší doby, i když někde se to ne moc dobře povedlo. Skvělá hudba, šílená projekce a solidní masa lidí dala dohromady jedno z nejlegendárnějších hudebních vystoupení. Nejlepší kousky jsou Mother, Empty Spaces a Young Lust (opravdu netušené umění Bryana Adamse) a Hey You. Na druhý straně se nepovedly největší hitovky, Another Brick in the Wall pt. 2 je děsivá špatným způsobem a Comfortably Numb bude už navždy chybět Gilmour, ale tady je to znát až moc. ()
Klasická rocková opera od Pink Floyd spracovaná po rozpade kapely ich bývalým frontmanom na mieste čerstvo zhodeného Berlínskeho múru. Svojho času najväčší koncert v dejinách, vysielaný aj naživo, pričom na každú pieseň je pozvaný iný interpret alebo celá skupina, plus úlohy učiteľa, ženy a matky tu hrajú priamo herci v kostýmoch. Miestami je to síce trochu herecky prepálené (Another Brick in the Wall, Part 2, Goodbye Blue Sky), ale ako celok je to veľmi kvalitná šou a Watersovská megalománia dotiahnutá do maxima. ()
jsem velký fanda Pink Floyd, jsem velký fanda Rogera Waterse, patřím ktěm, co si myslí, že bez něj Floydi už jsou jen kopie těch pravých Pink Floyd, ale tenhle počin, to byl opravdu úlet. Jediný, kdo mě alespoň nesral, byla Liza Minelli, jinak to byla ubohost typu Nedvědi na Strahově. Pompézní megashit, určený jen k vydělávání prachů, sorry 2 ondrech: Spíš by se těžko hledal někdo, kdo Žára nezná, ne? ()
Jako fanoušek Pink Floyd, jako fanoušek Waterse i jako fanoušek i aktivní návštěvník velkých a povedených koncertů se na tento projekt mohu zpětně dívat snad trochu kriticky (kriticky snad i na dnes ne zcela pochopitelný, leč v té době snad i logický a ideální výběrů interpretů), ale na druhou stranu musím ocenit, že zeď padla tam kde skutečně pevně stála a padla. Zajímavostí jistě je, že se až dlouho po skončení koncertu mluvilo o tom, že Potsdamerské náměstí bylo z východní strany poddolované tunely a že se díky tíze téměř půl milionu diváků mohlo o koncertu psát i v jiných souvislostech. ()
Jeden z nejlepších koncertů, které jsem kdy viděla. Úžasně velkolepé a značně dramatické provedení zřejmě nejvýznamnější desky legendárních Pink Floyd. Většina hostů Rogera Waterse ale bohužel geniální skladby ze Zdi spíš kazí, než že by je ozvláštňovala. Čestnými výjimkami jsou Bryan Adams, Cyndi Lauper a Scorpions. Ovšem nic se samozřejmě nevyrovná originálu pánů Waterse a Gilmoura jak je známe z desky a filmu, proto "jen" 4 hvězdičky. ;-) ()
Galerie (3)
Photo © ARTE France
Zajímavosti (1)
- Koncert byl uveden v "Guinnesově knize rekordů" jako do té doby nejdražší a největší koncert všech dob. (Beckett51)
Reklama