Hokejový zázrak

Klasický sportovní film o tom jak outsideři porazili proudy vesmírné energie a slavně zvítězili - tentokrát ale kromě práce se skutečnými událostmi pracuje i s kontextem doby. Úvodní titulky stručně rekapitulují klíčové události historie USA v sedmdesátých letech, a snaží se vzbudit dojem osudového významu pro "národní smýšlení". Bohužel to ústí v určité "disneyovsky nevinné" "drobné faktografické posuny", které - aniž bych chtěl nějak snižovat onu skoroneuvěřitelnost porážky tehdy na 95% dokonalosti jedoucí sovětské sborné - ve svém důsledku vytvářejí kolem trenéra Brookse a jeho týmu až poněkud nepatřičnou gloriolu (abychom nechodili daleko, podívejte se do sekce Zajímavosti). Nicméně režisér O'Connor zvládl svou "významnou státní zakázku" více než dobře, protože ačkoliv mu ze střižny dodali víc než dvě hodiny výsledného produktu, nepřijde vám (pokud jste tedy na stejné vlně jako já), že by se cokoliv natahovalo nebo že by to snad bylo nudné. Svoji zásluhu na tom samozřejmě mají herci v hlavních rolích i realističtí univerzitní hokejisté. Jelikož jsem znal reputaci Hokejového Zázraku, čekal jsem kromě přesvědčivých vhledů "do zázemí" i bombastické sekvence ze zápasů. V tomhle ohledu mě celkem nemile překvapilo, že se nekonají žádné vychytávky známé např. z Gólu, a celé je to natočené tak nějak staromódně. Jenže ono je to na druhou stranu pak přehledné, a díky zručné filmařské práci v postprodukci si stejně nemůžete pomoct a poslední čtvrthodinu, věnovanou onomu legendárnímu zápasu, prožíváte skoro jako kdybyste se dívali na přímý přenos. Pokud tedy mám Hokejový Zázrak nějak hodnotit, tak jako film je to rozhodně výborná záležitost, ve které má díky dobovému kontextu svoje místo i ten do očí bijící patriotismus. A maje na paměti tu jeho sportovní část, jsem ochoten tvůrcům odpustit tu systematickou idealizaci...skoro. Sportovních "biopiců" jsem viděl řadu a řadu jich zřejmě ještě zhlédnu, a Miracle je jeden z těch lepších. 80% (26.08.2012)

"Tak už věříte na zázraky?!" Památná věta amerického komentátora, když výběr kluků z vysokých škol dokázal v zemi, která ani neznala hokej, zvítězit na olympiádě. Dokonalý příklad toho, jak se dá s neznámými herci natočit skvělý film podle skutečných událostí, který mi v závěru vehnal slzy do očí. Olympiáda v Lake Placid je pro Američany asi tak posvátná jako pro nás Nagano. Dnes už mají světové hráče typu Mika Modana, Bretta Hulla, Deriana Hatchera, Jeremyho Roenicka, Chrise Cheliose, Keitha Tkachuka... ale tým snů, to byl výběr v Lake Placid. Výběr, který dokázal, že i s průměrnou věkovou hranicí 21 let, ale s obrovským sportovním potenciálem, se dají dělat zázraky. I ty hokejové. (14.04.2006)

Miracle. Pro mě jako velkého fanouška hokeje film, který jsem si nemohl nechat ujít. Herb Brooks byl skvělý motivátor, uměl hráče výborně vyhecovat a probudit v nich národní hrdost a vášeň tak, že dokázali porazit i nepřemožitelné Sověty. Film je natočen dobře, ukazuje divákovi hlavně originální trenérské metody i lidské vlastnosti charismatického kouče a minipasáže ze životů tehdy mladých a neznámých hokejistů. Závěrečná sekvence je z památného utkání s mašinou jménem SSSR. Vynikající Kurt Russell. (06.03.2010)

Musím uznat,že mi zprvu přišlo spojení hokejistů a splečnosti Disney velice divné a říkal jsem si,že film bude průměrný,ale po zkouknutí musím uznat,že hoši z Disneyho snaď udělali jeden z nejlepších a zároveň i nejdojemnějších sportovních filmů v historii.Pak také musím ocenit hudbu,která byla dobře zasazená do různých scén.Poté i skvěle natočené hokejové zápasy,které mi přišly opravdu reálné.Ti kluci museli mít pořádného sportovního ducha,aby porazili nejlepší hokejový tým tehdejší doby.A samozřejmě i štěstí,protože je nespočetněkrát podržel gólman.Tento film je opravdu špička ve svém zaměření.Hodnocení:90% (26.04.2014)

Tak to teda jako zásadně nesouhlasím se zdejším vysokým hodnocením. Hokejový zázrak to skutečně byl, ale tenkrát v roce 1980, v tomhle filmu to byl spíš ukecaný debakl. Dialogům jsem nevěřil ani písmenko, nevěřím, že tohle znělo ami kabinou, proslov Kurt Russella by mě spíš uspal než nabudil a vrchol všeho je absolutní minimum hokeje, který se vlastně zmenší jen na klíčový zápas se sbornou. Ovšem tak nasnimaný hokej může udělat jen hajnej Robátko a pak už jen Dan Stoloff. Kamera během zápasu má buď uplně absurdní postavení někde v šestý řade v rohu a nebo zazoomovaní na detail, takže s hokeje si užiješ jedině komentář. Jo a ještě ty záběry, když utočí rusáci jsou často do hlediště. Pokud si libuješ v slzičkové hudbě, kecech a záběrech na helmy, tak si ale pošmákneš. Ještě, že Kurt toho Herba docela dal. (27.11.2019)