Anglický pacient

Bezmála dvě a tři čtvrtě hodiny krátký příběh o pohnutém životě a čiré lásce. Herecké výkony i vše ostatní jasně oscarové. Až tak jasně, že z některých scén slyšíte takové to volání: "Hej, vidíte to? Tohleto je přece to, za co se Oscary dávají, tak sem s nimi!" Přesto má-li tohle být pomník Athonyho Minghelly, nemám s tím problém. 90% (23.03.2003)

Přiznávám se k jedné věci. Tenhle film mě rozbrečel. Rozbrečel mě tak, jako dlouho žádný jiný. Anglický pacient má totiž všechny předpoklady k tomu, aby to dokázal a já mu sednul na lep jak osmiletá školačka. Jedná se totiž o další z řady osudových příběhů lidí, kteří žili a prožili období druhé světové války. Ten je ale vyprávěn z dvou časových rovin. Tedy před koncem války a před začátkem války. Vše dává svůj smysl, herci se tu herecky naprosto perfektně předvádí a i když hudba není to, kvůli čemu byste na film neměli zapomenout, vše vynahrazují krásné záběry a scenérie na severní Afriku třicátých let, které v dobré režii nemohou nikdy zklamat. Necelé tři hodiny utíkaly závratným tempem a jediné, co burcovalo čím dál víc, tak vztah Ralph Fiennese s Kristin Scott Thomas. Herci celkově tu mají velké slovo. Kromě těch dvou tu herecky kouzlí i krásná Juliette Binoche. Je vlastně hrozně dobře, že si režisér vybojoval tyto herce a nebyl donucen k Hollywoodu. Působí to na diváka daleko upřímněji, za což si vysloužil i náležité ocenění. Jestli existuje nějaká osudová romantika s velkým nádechem epičnosti, tak to pro mě navždy bude Anglický pacient. (04.11.2018)

Každej koho znám a viděl to tvrdí, že je to nehorázná nuda. Proč proboha? Já se nenudil ani chvilinku. Obě dvě dějový linie jsou zajímavé a nádherné. Krásně natočené, skvěle zahraná a konec byl pro mě duševním velezážitkem. Až jsem měl na krajíčku. Nuda? Ani v krizi! Je to sice poměrně dlouhé, ale to jej jen dobře! (22.05.2006)

Tenhle film na mě působí jako jakýsi prequel k Návrat do Cold Montain (který se mi opravdu líbil). Aby ne, stejný režisér, podobný příběh a skvělé obsazení. Nicméně tohle je další případ toho, kdy stopáž filmu ublížila a to hodně. Navíc, ne, že bych chtěl nějak hanit výkon Juliette, ale nechápu, kde zrovna ona vzala Oscara. U Kristin Scott Thomas bych to pochopil, ta hrála naprosto senzačně, ale nevím, na ploše, kterou tyto dvě dámy měly, na mě zapůsobila více Kristin. U mužů u mě vede fenomenální Fiennes (taktéž škoda, že zrovna on nedosáhl na Oscara), za ním Dafoe, pak Andrews a Firth. The English Patient je krásný romantický film, o tom žádná. Ale kdyby se zkrátil o takovou půlhodinku, byl by to i dokonalý romantický film. 80 %. (23.11.2010)

Po Caligariho komentári nemám veľmi čo dodať k dojmom z filmu, ale musím sa pridať, pretože tento fascinujúci film je pre mňa jednoducho kult a "number one". A nie je to pre jeho "romantiku", pretože romantické sprostosti nemám rada. Aj keď slovo romantika sa tu v komentároch skloňuje často, Anglický pacient má v sebe oveľa viac a nedá sa to zhrnúť jedným slovom... romantika ide ruku v ruke s bolesťou. Treba ho vidieť a vziať si z neho, čo kto unesie. Nie iba romantiku, ale aj tvrdú realitu, krutosť, hlboké nešťastie a váhu rozhodnutí, ktorým málokto (skôr nikto) z nás musel v živote čeliť. Je veľa filmov, ktoré milujem, ale Anglický pacient je majsterštyk, film filmov. Kniha (predloha) Michaela Ondaatje takisto. (08.03.2005)