Balada o siedmich obesených (TV film)
Drama
Československo, 1968, 61 min
Režie:
Martin Hollý ml.Hudba:
Zdeněk LiškaObsah
-
Jeden z nejlepších filmů zesnulého režiséra Martina Hollého je adaptace povídky Leonida Andrejeva. Režisér v něm pod vlivem Alaina Robbe-Grilleta používá nové výrazové prostředky. Děj filmu se odehrává v Rusku po revoluci v roce 1905. Tajná policie odhalí připravovaný atentát na ministra, zatkne pět anarchistů a odsoudí je na smrt. Intelektuálové Verner, Golovin, Kaširin, Táňa a Musia čekají spolu s dvěma vrahy na popravu. Ve vzpomínkách se odsouzenci vracejí ke svým životům, které brzy skončí. Poznáváme tak jejich pocity a touhy, jejich postoje k otázkám života a smrti. Film získal v zahraničí několik ocenění, ale doma se, po ostrých protestech ze Sovětského svazu, ocitnul na dvacet let v trezoru. (oficiální text distributora)
Jeden z nejlepších filmů zesnulého režiséra Martina Hollého je adaptace povídky Leonida Andrejeva. Režisér v něm pod vlivem Alaina Robbe-Grilleta používá nové výrazové prostředky. Děj filmu se odehrává v Rusku po revoluci v roce 1905. Tajná policie odhalí připravovaný atentát na ministra, zatkne pět anarchistů a odsoudí je na smrt. Intelektuálové Verner, Golovin, Kaširin, Táňa a Musia čekají spolu s dvěma vrahy na popravu. Ve vzpomínkách se odsouzenci vracejí ke svým životům, které brzy skončí. Poznáváme tak jejich pocity a touhy, jejich postoje k otázkám života a smrti. Film získal v zahraničí několik ocenění, ale doma se, po ostrých protestech ze Sovětského svazu, ocitnul na dvacet let v trezoru. Komentáře uživatelů k filmu (22)
-
Karlos80
Podle povídky od L. Andrejeva vrcholný snímek Martina Hollého, vrchol slovenské tvorby a vůbec skvělý emočně silný filmový zážitek za poslední dobu. Všude s filmu na vás dýchá taková temná a velice ponurá černobílá atmosféra, vynikající a výstižná Liškova hudba a po vizuální stránce je film také velice dobře zpracovaný. Dále velice dobrá Szomolányiho kamera ale také střih a velice přesvědčivé reálie, a tech pět spiklenců resp. sedm odsouzenců své role zahrály také skutečně velmi přesvědčivě. Film sám o sobě představuje hluboký ponor do vnitřních vztahů a jejich vazeb, pocity tužby a vzpomínky a vůbec odlišné postoje odsouzenců k otázkám života a smrti. Opravdu silný film, zvláště v závěrečné scéně popravy se však poznání o rovnosti a potřeba sounáležitosti lidí před smrtí stává o něco očividnější.(16.6.2007)
-
Ej Hlemýžď
Něco mi brání dát plých 5*, ale zážitek byl vskutku zvláštní.(2.10.2006)
-
Iggy
Balada o siedmich obesených mi hodně připomínala filmy Miklóse Jancsóa, ale bez společenského rozměru, zaměřená především na jednotlivého člověka a jeho psychiku.(28.11.2007)
-
gogo76
Kvalitná a dosť depresívna sonda do duší odsúdencov tesne pred popravou. Čiernobiela farba tú depku ešte zvýrazňuje a o dokonalej hudbe Z. Lišky , ktorá je plná zborov "Gospodin pomiluj...", ani nehovorím. Herecké výkony slovenských hercov sú tradične špičkové. Atmosféra , ktorú sa podarilo M. Hollému v temných interiéroch vytvoriť je úžasná. Miestami mi trošku vadila až prílišná komornosť snímku, ale treba si uvedomiť, že ide o tv film a tak ho treba brať. Čo ale ďaleko presahuje hranice tv filmu je posledných 20 minút . Tie sú naozaj silné a nezabudnuteľné a hlavne vďaka nim sa film právom drží v červených číslach. Súhlasím s užívateľmi, že ide o vrchol televíznej slovenskej tvorby. Objektívne za štyri, ale ak vezmem do úvahy fakt, že sa jedná o tv film , musím dať hviezdičku navyše. 90%.(20.10.2010)
-
kagemush
Hned na začátku mě ta Liškovic hudba zamáčkla a propasírovala skrz gautch až na zem. Takže jsem tuhle opulentní tragédii viděl z poněkud pokřivené perspektivy. A to jsem netušil ,že na mě každou chvíli,mimo jiné,nastoupí tydlecty Kühnovic zbory...ójé.(15.10.2010)
-
Rhed
Trochu mě rozčiloval filozofující budoucí popravený: skoro jsem byl rád, že když uviděl první popravy, konečně mu to docvaklo a přestal se nesmyslně zajímat o detaily provedení.(17.10.2008)
-
ScarPoul
60 roky slovenského filmu, boli tým najplodnejším obdobím slovenskej kinematografie. Väčšina filmov vyprodukovaná za túto dekádu naozaj stojí za zhliadnutie a Balada o siedmich obesených je presne takým filmom. Film podľa poviedky Leonida Andrejeva previedol do filmovej podoby Martin Hollý - ktorý v ňom skĺbil presne tú bezútešnosť, úzkosť, strach a zúfalstvo aké je v značnej miere obsiahnuté aj v literárnej podobe. O postavách sa dozvedáme pomocou retrospektív, ktoré často krát slúžia aj ako spomienka, alebo predstava, ktorá zostáva nenaplnená, alebo nedokončená. Dostávame sa postupne do pocitov všetkých 7 odsúdencov, u ktorých dochádza k zmiereniu a na druhú stranu k neschopnosti zmieriť sa s osudom. Posledných desať minút má pre mňa rovnakú silu ako posledných 10 minút Kladiva na čarodejnice. Balada o siedmich obesených je rozhodne výrazným a čo sa týka štylizácie, kompozície a narácie veľmi zaujímavý snímok, ktorý vyčnieva z radu mnohých slovenských filmov, či už s podobnou tématikou, alebo s podobným prevedením. Veľmi silný zážitok, ktorý netrval tak dlho, ale ktorý si budem ešte dlho pamätať.(7.3.2012)
-
Hwaelos
Každým coulem umělecký film ideální ke strukturalistickému rozboru. Balada o siedmich obesených je díky tomu lehce odosobněná a zdánlivě silné téma formalistickým zpracováním tak trochu rozmělňuje, nicméně jedná se o snímek, v němž každý záběr, pohyb kamery, slovo a střih je nositelem významu na rovině denotační, konotační a narativní. Hollého dílo předběhlo dobu a je ostuda, že až na pár fajnšmekrů zůstává divácky opomíjeno.(15.4.2011)
-
nascendi
Len úplne výnimočne sa v jednom diele zídu špičkoví tvorcovia, aby do filmovej reči pretlmočili špičkové literárne dielo a aj keď sa to podarí, výsledok nemusí byť zaručený. V tomto prípade sa tak stalo, vrátane výsledku. Veľmi dlhú dobu som čakal, kedy televízia opätovne uvedie tento skvost, ktorý som videl tak dávno. Môj dojem nebol o nič menší, ako pred rokmi. Skvelý výber postáv, dobové reálie, čiernobiely obraz, fascinujúca hudba, kamera, réžia, vlastne ani neviem prečo to všetko vymenúvam, keď tento film pokladám za absolútnu špičku domácej televíznej tvorby.(12.10.2010)
-
fuckme
Výborně uchopená předloha ve všech složkách - opulentní kamera, velmi sofistikovaná střihová práce přinášející několik velmi působivých momentů, mrazivá hudba využívající dětský sbor, oproštěné dekorace. I přes řadu formálních impulsů dílko působí neefektně a zcela přirozeně. Paradoxně pro mě byla jediným problémem sama předloha, různé přístupy ke smrti působily zajímavě, avšak snaha dodat jim psychologické pozadí byla poněkud zkratkovitá. Děj tak na mě působil rozklíženě až do poslední rozsáhlé scény popravy, jež byla doslova útokem na emoce umocněným jedinečným hereckým vkladem zúčastněných. Zde skutečné dílo dostálo své pověsti a nabídlo jeden z nej okamžiků československé tvorby let šedesátých. Zde už poněkud abstraktní charakter předchozích monologů a vizí dochází skutečného naplnění, stává se ryze citovou záležitostí, pochopitelnou jen v hlubinách prožitku. Oslavou lidství navzdory všem překážkám. Toto dílo muselo navzdory své drásavosti v době prvního (a na dlouhou dobu i posledního) uvedení působit velmi povzbudivým dojmem.(17.8.2011)
-
danoo
Film natočený na motívy slávnej poviedky Leonida Andrejeva prinášajúcej pohľad na posledné hodiny siedmych odsúdencov čakajúcich na smrť, bol po roku 1968 pre svoje protestné posolstvo zakázaný. Martin Hollý využíva pôsobivé čiernobiele zábery, vnútorný monológ, retrospektívne pasáže a mohutné pravoslávne chorály, ktoré umocňujú celkovú desivú a bezperspektívnu atmosféru väzenia, z ktorého jediným únikom je smrť.(3.10.2006)
-
dANo
Toto je asi vrchol slovenskej televíznej tvorby, kde sa skĺbili skvelé herecké výkony viacerých postáv filmu (taktiež výber hercov je jedinečný), dokonalá réžia a zaujímavý temný príbeh zo súdneho a väzeňského prostredia. Silne emotívny záver filmu je kvalitným vyvrcholením tohto diela.(2.10.2006)
-
Master19
Vizuální stránka s místy geniální kamerou (nájezdy na detail při výkřicích a pak zase pryč) řádově převyšují děj, který se soustředí pouze na psychologii sedmi rozdílných lidí, odsouzených k smrti oběšením. Flashbacky na jejich zločiny jsou pak spíše rušivé a rozmělňují zážitek z ponurých kobek žaláře ze začátku 20. století. Konec je silný, ale zdál se mi trošku odfláknutý - až na odjezd panských kočárů, to se skutečně povedlo.(11.10.2006)
-
Almásy
jeden z najlepsich slovenskych filmov vobec. vykony su nenormalne(13.7.2007)
-
etienne
Čo sa týka televíznej tvorby, podľa mňa vrchol všetkých čias. Excelentne zahrané.(7.7.2005)
-
fragre
Silný film. Výtvarně úderný (černobílá strohost je zde ideální), s působivou hudbou (Liškův chorál s motivem "Gospodi pomiluj" je snad "autentičtější" než by byl originální chorál) a skvělými hereckými výkony. Jedinou chybičkou jsou snad některé trochu zdlouhavé flashbacky, které sevřenost a údernost filmu trošku rozvolňují. S takovou adaptací své povídky by byl jistě spokojen i Leonid Andrejev. S motivem čekání na popravu též pracuje zde tak ceněná Zelená míle, která však v tomto srovnání odhaluje své popcornové ledví.(3.10.2010)
-
Avathar
"Povedz Verner, naozaj jestvuje smrť?" - "Neviem, Musia... Ale myslím si, že nie." Perfektná adaptácia vynikajúcej novely Leonida Andrejeva. Sugestívny a veľmi silný pohľad do myslí rôznych ľudí odsúdených na smrť. Film nijako nerieši, či si to dotyční naozaj zaslúžili (medzi odsúdenými je aj vrah a zlodej), ide mu proste o čo možno najvernejšie zobrazenie psychiky hlavných postáv, ktoré vedia že ich na svete už nič nečaká a snažia sa s tým nejako vyrovnať. Niektorí vzdorujú hrdo (Golovin, Táňa), iný podlieha bezbrehému zúfalstvu a úzkosti (vrah Ivan), ďalší pociťuje strach (Kaširin), niektorí sa odmietajú so smrťou ako takou zmieriť (Verner, Musia) a posledný zakrýva pocit existenciálnej úzkosti klaunskou maskou (cigánsky zlodej). Na relatívne malej ploche sa odohráva výrazne emocionálne zafarbený psychologický súboj, proti niečomu, čo je odvekou a nezničiteľnou súčasťou ľudského života. Pôsobivosť tejto depresívnej drámy podčiarkuje mrazivá, pod kožu sa zarývajúca hudba, geniálni herci (Kiš, Grúberová, Mistrík, Vášáryová...) a emóciami nabitý záver (pohľad na odsúdených, bezmocne hľadiacich na pohojdávajúce sa slučky je neuveriteľne mrazivý). Jeden z tých filmov, pri ktorých si uvedomíte, čo v skutočnosti znamená slovko "smrť." a pravdepodobne jeden z najlepších (česko)slovenských filmov. Večná škoda, že dnes slovenskú kinematografiu tvoria skôr pofidérne seriály a na točenie filmov, ktoré by chceli ukázať trochu viac, než Marcina a Krausa trápne šaškujúcich v Susedoch, sa zatiaľ nejako nedostáva. 100%(11.6.2009)
-
Tominecek
Předloha L. N. Andrejev, scénář Tibor Vichta. Velká cena Grand Prix a Cena kritiky - MTF Monte Carlo 1969. Cena za nejlepší drama roku - Festival světové televize Hollywood 1970.(21.2.2009)
-
garmon
...viděl jsem tu přerody a zvraty televizního formátu do velkého filmového a naopak. Jakoby Hollý - velký režisér chvílemi podléhal Hollému - lehce nadprůměrnému dítěti své doby (a naopak). Nejslabší pro mne je začátek až někdy po proces - člověk vidí tu studiovou kašírku ze sedmdesátek a vybaví se mu "televízne inšcenácie" každé pondělí večer a nejen ty - prostě celá ta "žánrová" produkce, kam se dají pro podobnost zařadit i věci cizí, ne-československé (Zuawského Píseň triumfující milosti například...). Zajímavé tohle pro mne začalo být ve vězení - Hollý si musel neuvěřitelně vyhrát se střihem, je to minuciózní a Robbe-Grilletova lekce je opravdu znát - zoomy, retrospektivy, zvuková stopa... A propos - hudba - je to celkově jeden ze slabších Liškových výkonů - jsou zde ozvuky Markety a Ovoce stromů, pověstná schnittke-ovost (na csfd.cz je konečně správně česky jako Šnitke!) prosakuje jen chvílemi, když do toho Kühnův sbor tak nepere; Mělo to být jako pravoslaví a podobně jako v Marketě (tam skrz gotiku) to tvoří atmosféru. Pravoslavně to ale moc nezní - pravoslavná hudba nebývá tak tvrdá - a chvílemi je to i kvůli textu mše příliš doslovné - aspoň mě to iritovalo a dodávalo to celku pachuť staroby... Velkou výhodou filmu je stopáž - víc by to neuneslo. Nejsilnější je z něj závěr - obrazově je to něco mezi Jancsóem a Vláčilem, sošné, krásné, vyvazuje se to ze společenské tématiky, zde je Film!(29.12.2011)
-
giaruj
Skvelá hodinová snímka. Má svoje psychologické rozmery. Najprv sa s nami pohrá v depresívnych interiéroch aby sa presunula na ešte depresívnejšie exteriéry. Dobovosť - koniec šesťdesiatych krokov- sa na filme odzrkadlil aj v dobrom, ale aj v zlom. Asi aj preto hodnotenie, ktoré vám zaručí skvelý zážitok aj po opakovaných zhliadnutiach.(13.10.2010)
