Režie:
Peter MullanScénář:
Peter MullanKamera:
Nigel WilloughbyHudba:
Craig ArmstrongHrají:
Geraldine McEwan, Nora-Jane Noone, Anne-Marie Duff, Dorothy Duffy, Eileen Walsh, Stephen McCole, Tracy Kearney, Peter Mullan, Eamonn Owens, Kevin Shields (více)Obsahy(1)
Írsko, 60-te roky minulého storočia. Dievčatá a ženy, ktoré viedli ľahký život, stali sa obeťami znásilnenia, alebo sú slobodnými matkami, odvádzajú do kláštora . Žiadna z nich však netuší, čo ju čaká za múrmi, kde si má odpykať trest. Tvrdá práca je asi to najmenšie zlo. Musia čeliť despotickému a ponižujúcemu zachádzaniu rádových sestier a najmä matky predstavenej, ktorá tvrdí, že robí všetko pre ich dobro a odvoláva sa na vôľu božiu. Režisér Peter Mullan pozbieral materiál na svoj film v ešte donedávna existujúcich Írskych polepšovniach a sám bol šokovaný z krutých výchovných praktík, o ktorých verejnosť nemala ani tušenia. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (182)
......Drastické vylíčení činnosti katolické církve na bezbranných ženách v jejich irských polepšovnách a prádelnách. Podle některých očitých svědků, byly osudy žen ve filmu vylíčeny o něco mírněji, než bylo doopravdy ve skutečnosti. Sugestivně podané drama stvrzené hereckými výkony, kamerou a šikovně vloženými detailními záběry. Špičkový je velký detail na krvavé oko Bernandetty a v něm uprostřed rohovky odraz mluvící hlavní sestry Bridget. V každém případě Mullan chce a je to jeho hlavní úkol, všem ukázat a útočit za každou cenu na náboženský fanatismus a praktiky církve minulých let. Je to morální odplata pro dalších 30000 žen, které si toto museli protrpět na vlastní kůži. Pokud chtěl v zemi otevřít diskusi, povedlo se. Potrefená husa se dosti silně ozvala........ ()
Vezmeme-li to nejhorší z Dolores Umbridgové, septy Unelly a Montgomeryho Burnse dostaneme průměrnou jeptišku z Magdalenina kláštera. Sestry trýzní, ponižují a ubližují ve jménu boha, navíc dodávají místním kněžím čistý trencle, tudíž jsou více méně nedotknutelné. Všechno to podpírá fakt, že poslední Magdalenin klášter byl uzavřen až v roce 1993, kdy majitelky a provozovatelky prádelny prodělaly peníze při obchodování s akciemi na burze a aby pokryly ztráty, prodaly část pozemků kláštera developerovi. Developer pak objevil 155 neoznačených hrobů, což vedlo k obrovskému skandálu, k odhalení zvěrstev a následnému uzavření. Ještěže sestry podcenily akciové trhy, nedejbože by tam praly spodky ještě teď. Klášter vznikl jako nápravné zařízení pro prostitutky, z čeho se pak přešlo i k svobodným matkám, znásilněným ženám nebo k těm, co nevhodně mrkly na kluka od naproti. Téma mě, jak se říká, zvedlo ze židle. Pro bezpráví neexistuje ospravedlnění. Na filmu se mi nejvíc líbila kamera společně s obrazem. Jen mám trochu pocit, že mohl jít víc do hloubky, pouto s hlavními postavami se dalo během sledování těžko navázat. ()
Jeden z filmov, ktorý opäť potvrdzuje že žiadna cirkev, žiadne náboženstvo by nikdy nemalo mať svetskú moc a všetko by za bez tutlania malo riadne prešetrovať. Vlastne doteraz nechápem, prečo sa páchané svinstvá neriešia v trestno-právnej rovine, ale nechajú sa ututlať. A to som veriaci človek, hoci s triezvym názorom na cirkevné štruktúry. Avšak myslím si, že hodnotenie 80% je tu trocha prehnané, videli sme už oveľa silnejšie filmy, v tomto nie je dokopy nič, hoci samozrejme tie mníšky mali ďaleko od kresťanského správania, to bol otras. Mimochodom, nechápem, kde sa v Írsku nabralo toľko prespaných dievčat. Vo filme ich ukázali v jednom rade asi 15 kompletne nahých. Videli ste tam aspoň dve pekné? Ale zas Anglosasi ľahnú na všetko. ()
Coby kritika bigotní omezenosti prostého lidu má tenhle film určitě svůj význam a chápu, že nejeden irský liberál má dneska potřebu vyřídit si účty s donedávna všemocnou katolickou církví. Ale já už podobných filmů viděl takovou spoustu, že příběh jsem příliš výrazně neprožíval a nad osudy všech těch nešťastných žen slzy neronil. Prostě film o tom, že náboženský fanatismus a z něho plynoucí společenské předsudky jsou zlo, a že nevzdělaní lidé se lehce ovládají, což snad není nic nového pod Sluncem. Jelikož ale před branami Evropy čekají na vpád myriády mnohem vylízanějších a omezenějších jinověrců, nepovažuju takovéhle propagandistické protikatolické filmy za nijak užitečné. ()
No, dostat se v katolickém Irsku do spárů řádových sester Marie Magdalské asi nebyl žádný med. Obzvláště, když ,,kajícnici'' k tomuto kriminálu většinou odsoudila vlastní rodina. Připomnělo mi to kauzy z dneška, kdy k nám občas přichází informace o ženách z Indie nebo z Afriky, které byly znásilněny a ještě si za to mohou sami! Už mnohokrát jsem se podivoval nad skutečností, kterak fanatismus v církvích umí udělat často z učení o dobru a lásce nástroj nebrutálnějšího teroru, ponižování a týrání. Nejděsnější na tom je, že se tento příběh neudál kdesi kdysi v osmnáctém století, ale v době jen chvilku po rozpadu Beatles... Nevím jestli jsem se nepletl, ale udivila mne ta fotka JFK na stole matky představené a i na trezoru :-). Že by i jeptišky podléhaly mužskému šarmu? Z filmu na mne dýchala slušná tíseň už jen proto, že i v případě podařeného útěku nešlo čekat pomoc od rodiny. Ta v leckterých případech byla naopak tou, na kterou se rozhodně nedalo spoléhat... Jsou to slabší čtyři hvězdy, ale téma bylo silné a dobře zpracované. Dokonce jsem ty jeptišky ve filmu slušně nenáviděl! Dávám za 4 svaté medailonky. * * * * ()
Galerie (22)
Zajímavosti (8)
- Člen rady Arts Council na filmovém festivalu v Benátkách, Valerio Riva, protestoval proti ocenění tohoto díla, s tím že jde údajně o propagandistický film, srovnatelný např. s nacistickou tvorbou Leni Riefenstahlové. (Mariin)
- Sám režisér Peter Mullan si zahrál otce chovankyně Uny, která se pokusí utéci z prádelen. (Amplifier)
- Otec Jany Noone (Bernardette) býval v mládí řidičem dodávky pro Galewayský Magdalenský domov svatého Michala. Byl skvělý zdroj dodatečných informací. (Amplifier)
Reklama