Padlé ženy

Zarážející na celém příběhu, který byl natočen podle skutečné události, je předevší skutečnost, že podobné "ústavy pro morálně zvrhlé ženy" fungovaly ještě v nedávné minulosti. Ani se člověku nechce věřit...Výmluvná kritika katolické církve, která se tváří svatě, ale uvnitř je prohnilá až běda...- Mrazilo mě především při scéně, kdy bláznivá Crispina v záchvatu křičí na pokryteckého faráře "You're not a man of God!" - A jeden herecký objev učiněn. Nora-Jane Noone v roli Bernadette je krásná. Dokonale krásná... (03.09.2008)

PADLÉ ŽENY (pro mě osobně) patří do té kategorie filmů, u nichž forma výrazně převyšuje obsah. Nemám co vytknout formální stránce - Peter Mullan umí vytvořit atmosféru (viz například úvodní svatební scéna), umí výborně skloubit vizuální stránku se stránkou hudební (Craig Armstrong), dokáže vygradovat scény etc. Co se mu však totálně nepodařilo bylo přesvědčit diváka (či alespoň mně) a nepropadnout přitom tendenčnosti. Nepopírám šílenosti, které se ve filmu udály; nepopírám to, že takhle nějak to mohlo skutečně v některých (či mnohých) případech vypadat. Ale ona tendenčnost a černobílé podání problému nakonec působí značně kontraproduktivně... mnohé zneklidňující, burcující a "do nebe volající" problémy to zbytečně degraduje. Škoda... 3 a 1/2. (24.05.2004)

Ok, lidi jsou svině - ale co víc?! Svojí působivost tenhle film má, ale proč dusí své diváky a hlavně co jim chce sdělit? Tyhle drsňárny bez nějaké hlubší myšlenky, které jen šokují a vydírají diváka nekompromisním (a místy značně demagogickým) způsobem mi už lezou krkem. I když uznávám jejich řemeslnné kvality. (02.02.2004)

Tak tenhle irsko-britský film mě dostal tak, že mi ještě dlouho potom naskakovala husí kůže, když se mi znovu a znovu vybavovaly některé momenty a jeho atmosféra… Možná o to víc, že film byl natočen podle skutečných událostí. Katolické Irsko šedesátých let a klášterní polepšovna, či spíš něco jako pracovní koncentrák pro ženy, které (třeba ne vlastní vinou) nevyhověly dobové představě o čistotě a počestnosti. Zvrácený Islám – „hadra“. Tady ovšem v „príma křesťanském balení“ – speciální evropská verze úchylného pojetí morálky… Přiznám se, že jsem u něj místy i brečela a místy přepínala televizní kanály, když už to šlapání po lidské důstojnosti přesahovalo pro mne snesitelnou mez. Na druhou stranu jsem byla zase hrozně zvědavá, jak to všechno dopadne… Je to jeden z filmů, kde děj rozhodně není předvídatelný. Navíc se některé pasáže snažily krutou skutečnost natolik zjemnit a snad jenom naznačovat, že mi pár věcí docházelo vlastně až zpětně. Pointa celého filmu se podle mě docela shoduje s výsledky jednoho psychologického experimentu (kde skupina univerzitních studentů měla na pár dní "hrát" na odsouzené a bachaře - lidé s absolutní mocí po čase natolik zbrutálněli, že byl pokus předčasně ukončen)… (25.03.2009)

Možná spíš 3*, ale snímek na mě hodně zapůsobil - bezmoc, nesvoboda, žádné východisko... Obecně režisér skvěle pracuje se vším, co mu tenhle příběh nabídl. Ale samozřejmě - je to až příliš zaměřené, stejně jako třeba film Bez dcerky neodejdu, upozorňuje na něco pouze z jednoho úhlu pohledu. Podle mě však moc jiných pohledů neexistuje. (03.09.2008)