Před vraždou

Ani náhodou si nedokážu jen tak na první dobrou vybavit, kdy jsem se mohl takto bavit u seriálu z produkce BBC. Od této přebujelé stanice jsem v poslední době zvyklý spíše na duhovo- multikulturní vlezdoprdelismus nejhrubšího kalibru, kterým tito sluníčkáři zprasí nejeden dobrý příběh (Terry Pratchett), takže jsem byl nachytán zcela nepřipraven. Bavil jsem se výborně už od úvodní epizody a tvůrcům jsem prominul i mnohé nedostatky, protože bylo vidět, že se sami neberou příliš vážně. / Poučení: Jak se stát vrahem proti své vůli snadno a rychle. (01.03.2024)

Na začátku to vypadalo zajímavě, později už to tak slavné nebylo, postavy, zejména tedy farář a jeho žena, se chovali jako naprostí idioti, jako v nějakém rauši. Jejich oběť je a druhou stranu naprostá fanatička, která když uvidí dětské porno, tah nevidí, neslyší a nevnímá nic než to. Chvílemi jsem si přál, aby už ji někdo klepl. (13.11.2022)

Nachytal jsem se, mělo mě varovat prvních 5 minut + to, že je to Netflix, ale říkal jsem si 78 %. Čekal jsem zlepšení. Ano to bylo horší a horší. Prostě kombinace progresivního feminismu (najděte jednu pozitivní mužskou postavu) a dětinských chyb v logice. Navíc novinářka a oběť jsou napsány mizerně. Jejich chování a motivace... Nebudu spoilovat. Poslední díl a půl dokoukán z nutnosti.  Dvě hvězdy za dějovou linii Tucciho. (06.11.2022)

Seroš, který se moc snaží předstírat, že je chytřejší než ve skutečnosti. Solidně nihilistický a pohodový Stáník Tůči se tu od počátku tváří jako zdivočelý Šerlok, co právě sežral Šalamounovo hovno, až jeden celou hrací dobu s otevřenou lebeční dutinou napjatě čeká, co za genialita se z toho nakonec vysvrbí. Zapínám bojler!!!, taxi na chvíli vypíchněte oči, protože naprudko prozradím, že žádná, a jediné svrbění, které z toho máte, je v pravačce, jíž bytostně toužíte vši silou napálit do xichtu Doly Studnovou. Ta totiž ztělesnila naprosto vše, co lze xmrti nenávidět na zaslouženě osamělých, sebevědomě zfeminizovaných a kulturně i morálně patoukotvených Angličankách za zenitem a vystřihla snad tu nejodpornější, nejafektovanější a nejpřechytřelejší velkobritskou velepiču, jaká kdy brázdila celuloid! Ovšem jinak je Vnitřňák veskrze svižná, zábavná, hravá a originální černotumorná, absurdní psychotaškařice, založená na komunikačních poruchách, kterou bonusově posiluje famózní kreace sympatického dobrosera Davida Nájemníka. (19.11.2022)

Jedno z nejmilejších letošních překvapení Netflixu. Výborný scénář, herecké výkony i dialogy. Je to takový mix Sherlocka a Mindhuntera, okořeněný absurdním a místy nelogickým chováním a zvraty ve stylu spisovatele Jonase Jonassona, který já osobně zbožňuju. Upřímně si myslím, že seriál nesedne každému. Kdo ho bude sledovat čistě logicky, asi si bude říkat: "takhle by se normální člověk přece nechoval, proč neudělá tohle a tamto...". Ale ruku na srdce, nikdo z nás asi v podobné situaci nebyl, takže těžko říct, zda by jednal systematicky a s čistou hlavou nebo by se nechal ovládat pudy a vyšiloval by. Seriál sám si dělá legraci, jak je období "před vraždou" zobrazované ve filmech a jak se to může lišit od "reality". A já jim na tuhle hru přistoupila a maximálně si to užívala. Suchý černý britský humor byl jen třešničkou na dortu. (08.11.2022)