May December

No, tak další oscarová sezona klepe na dveře. Mezi nominacemi na Zlaté glóby, které naostro vykopávají boj o zlatého plešouna, se nejednou objevuje i tohle drama Todda Haynese, které ovšem půjde velmi brzy do modrých čísel. Chtělo to totiž v několika ohledech mnohem větší péči a hlavně hmatatelnější emoce. Ale postupně. Bylo to vydatné sousto nejen pro bulvární média. Skandál z druhé poloviny 90. let, kdy vdaná učitelka navázala intimní poměr s dvanáctiletým žákem a dokonce s ním otěhotněla. Odsoudili ji za znásilnění, odseděla si 7 let, vztah ale kupodivu ani vězení nezničilo. Mnoho let poté spolu tihle dva vedou zdánlivě idylický život, do kterého vstoupí ambiciózní herečka, která se snaží získat zkušenosti pro svou roli. Někdejší události má totiž zachytit chystaný nezávislý snímek. Jak už to tak ale bývá, na povrch se začnou dostávat nepříjemné skutečnosti nestandardního vztahu. Zvláštně přehnaně dramatická hudba, podivné tempo, dialogově nestrhující, na Haynese tradičně odtažité a chladné i znovu spoléhající na kvalitní herce. Ti v jeho filmech sbírají ceny (nebo nominace) jak na běžícím páse. Nejvíc se mi líbila patrně nestárnoucí Natalie Portman. (14.12.2023)

Scénáristicky velmi originálně pojatá romantická dramedy, ve které herecky září Julianne Moore v roli Gracie. Todd Haynes umožňuje divákovi, tak jako v loňském roce Spielberg ve Fabelmanových, nahlédnout pod pokličku filmařské profese, tentokrát z pohledu herce a jeho předlohy. Divák dostává unikátní psychologický vhled do duší řady postav, které si interpretují identické situace zcela odlišně, přičemž každá z nich je do značné míry ovlivněna svou minulostí a budoucím zájmem. Následná konfrontace postav a jejich odlišných perspektiv dává May December ty správné grády a roztáčí nádhernou psychologickou hru s divákem. Ten si začíná uvědomovat, jak složitá může být pro herce interpretace své předlohy, zvláště pokud svádí vnitřní boj s vlastním přesvědčením a profesními zájmy. Velmi silné čtyři hvězdy. 👍 (22.01.2024) (22.01.2024)

Klasická konverzační jakože artovka, z které na první pohled úplně stříká, že má tendence posbírat všemožná ocenění, ale na diváka z ní srší jedna velká nuda za druhou. Poměrně zajímavý námět je utopený v dlouhých, nikam nevedoucích scénách, které bohužel nenabídnou dostatečně vypiplané dialogy, či natolik strhující příběh, aby dokázali vtáhnout do děje. Známé herecké duo v hlavních rolích si odehraje svoje, ale nepočítal bych s tím, že bude sbírat hlavní herecká ocenění. Na takovéhle čistě konverzační filmy, obsahující příběh nějaké rodiny, potřebujete mít opravdu silnou režisérskou ruku, která ví, co chce vypravovat a ideálně k tomu ještě stejně silný příběh na pozadí. To splňovali třeba Fabelmanovi, May December však nikoliv. (19.12.2023)

Skutočný príbeh Mary Kay Letourneau je oveľa zaujímavejší a keby šlo len o spracovanie jej osudu, určite by šlo o pútavejšie dielo. Tento film rieši skôr tú psychológiu a manipuláciu a samozrejme láka na vzťah tridsiatničky s 12-ročným, ktorý vyústil do dlhoročného puta, všetko je však zobrazené v dialógovej nezáživnosti. Zvraty ani v komplikácie v zápletke žiadne. A kto sa teší na Natalie Portman, tak sa dočká vynikajúceho nevyspatého výkonu, jedenkrát masturbácie cez nohavice a jednej súlože. No, súlože. Ono to je len taký samoánsky trojvzdych, takže pozorné oko diváka si ani nestihne všimnúť, či sa drahej Natalie zvrásnili chodidlá. (14.12.2023)

(5/10). Musím říct, že takto jsem si otvírák měsíce zamilovaných rozhodně nepředstavoval. May December má tematický název, takže jsem si jej chtěl pustit poslední dubnový den, jako takovou pomyslnou značku, která odstartuje tento kvetoucí měsíc. Musím říct, že pro mě bude květen velice náročným měsícem a doufám, že jsem si tímto filmem vybral všechno negativního, co mě v následujícím měsíci čeká. Přeci jenom budu potřebovat u státnic i trochu toho štěstíčka. May December mě zaujalo především díky tomu, že na režisérskou židli usedl Todd Haynes. Tento tvůrce si doslova libuje v tématech, které rezonovaly americkou společností a tím příběh, který stojí za tímto filmem rozhodně je. Jeho přechozí projekt Dark Waters ve mně totiž rezonoval ještě dlouho po závěrečných titulcích. To se však nedá říct o tématu, které rozebírá film May December. Největší problém vidím v celkovém uchopení tématu, protože mnohem lepší by bylo, kdyby se snímek odehrával v době, kdy se to celé stalo. A ne se na to dívat až po nějakých x letech zpětně, kdy už ten věkový rozdíl není tak očividný. May December sice ukazuje, že psychologie v tomto případě není pouze pro srandu králíkům, protože tady máme ukázkový příklad nepřipravenosti na rodičovské povinnosti. A jak by ne, když otec rodiny je na tom podobně věkově, jako je vlastní děti. Ovšem člověk by od takového tématu čekal, že se vám bude zvedat žaludek vzhledem k takovému činu. Místo toho jsme svědky toho, jak Natalie Portman slídí u duševně labilní ženy v domě a snaží se jí poté zachytit ve filmu, který točí. Herecké výkony jsou jako vždy přesvědčivé a izraelská kráska zde ukazuje, že zraje jako víno. Její protipól - Julianne Moore tady hraje přesvědčivou predátorku, které v určitých chvílích Natalie Portman svým precizním herectví až děsivě podobá. I tak patří May December k filmům, který hrubě nenaplnil svůj potenciál a řadí se k těm slabším filmům o skutečných událostech. Přitom karty byly rozdány velice slibně. "I thought you actually liked me, and that we had a connection. - I like you. - Then what was this about? - This is just what grown-ups do." (01.05.2024)