Jednoruký šermíř

Napriek tomu, že sa jedná čiste o štúdiový historický akčňák, má fungujúcu zápletku a na 60-te roky aj pozerateľné súboje, na ktorých stojí a padá celý film. Hlavný hrdina nie je ktoviako výrazny, ale s mečom mu to ide a okrem kung-fu si jeho postava stihne aj flirtík s farmárkou, pritom o neho stojí aj rozmaznaná majstrova dcéra. Kto by to na tichého a jednorukého mrzáka bol povedal. Škoda, že sa akčňák nevyhol pár wuxia prvkom ako sú hlavne žabacie vyskakovanie ponad vysoké múry. (04.07.2018)

Nadherny hrdinsky opus o dnes uz legendarnom jednorukom sermiarovi. Neviem nad cim sa mam rozplyvat prv. Ci nad hrdinskym pribehom, ci nad skvelym hrdinom, hudbou, ci vizualom...proste laska na prvy pohlad :). Mozno by sa dala kritizovat choreogrfia, ale verte mi, o to tu vobec nejde Spravi vas stastnymi uz len to, ked Yu Wang vytiahne svoj zlomeny mec a tvrdym pohladom sa zahladi do oci nepriatela. Skutocne. Chang Cheh bol velikan svetovych proporcii a ja sa uz tesim na dalsie poklady, ktore sa ukrivaju v jeho filmografii (Ps.: V malej role potesi mladucky Lau-Kar Leung). (10/10) (31.03.2008)

Souhlas s Flipnicem a Terrordromem. Ačkoliv uznávám, že jde o klasiku, zub času na tomto filmu zahlodal až příliš. Drobnosti jako cvrlikání cvrčků v zimě pomíjím, ale přece jen nějakou vnitřní logiku film mohl mít. Mistr neustále medituje, kdo po něm převezme školu, přitom tam má jen dva nýmandy a rozmazlenou dceru. Když je potřeba, objeví se banditi, jinak o nich nebylo asi dvacet let slyšet, než nám hrdina dospěl. Atd. Je to zkrátka hloupé, špatně natočené a ani souboje se moc nevyvedly, na to, že mají předznamenávat styl. U mne zklamání. (26.03.2013)

Jednorucí šermíři.¬         Srovnám-li "Jednorukého šermíře" čínského scénáristy a režiséra Cheh Changa, kterýžto se proslavil svými snímky o bojovém umění s mladými neporazitelnými hrdiny (ano, připomíná to tak trochu tenhleten Holyvůd, ovšem v čínském vydání a pro to více stravitelnější), s jeho následníkem "Dao", musím přede vším vyzdvihnouti zřetelně lepší klasickou dramaturgii "Jednorukého šermíře", zatímco síla "Dao" je v lépe vypracovaných soubojích; tím se kvality obou snímků jinak obdobné náplně vyrovnávají. Já osobně, jako ctitel klasických romantických románů, bych spíše vyzdvihl "Jednorukého šermíře", ale pro lidi uspěchané a ty, kteří drama považují za přítěž mečových sekaček a useknutých rukou, bude "Dao" určitě volbou lepší.¬                 Perlou pro pobavení mužské části diváctva může býti dozajista výrok Mistrovy dcery, který by ve skutečnosti žena neřekla, za to dokonale odpovídá ženskému podvědomí a ne zřídka i skutečnému jednání. To bylo jediné místo, kde jsem se na hlas rozesmál na vzdory tomu, že "Jednoruký" je komedii nebo satiře na hony vzdálen.¬                 Na okraj připomínám velice pěkně provedené drama "Soumrak" (režie a scénář podle knihy Šúhea Fudžisawy: Jódži Jamada), v němž nejde už prvoplánově o předvádění soubojův a kde dramaturgické zpracování jde viditelně nad úroveň jak "Daů", tak i "Jednorukých šermířů" nebo jinak pěkně zpracovaného třídílného "Samuraie" v režii Hirošiho Inagakiho. (11.12.2017)

Z "jednorukých" Jimmyho Wang Yua u mne  jasně vede syrovější a nápaditější boxer. Šermíř možná nastartoval jeho kariéru a v průběhu času se stal kultem, ale zrovna v první části nad kung-fu vítězí příběh a dialogy,, a to je u Cheh Changa docela problém. Při vší úctě ke Kmotrovi a produkci Shaw Brothers obecně, jejich silnými stránkami tyto filmové atributy nikdy moc nebyly a není-li tento obvyklý nedostatek vyvážen choreograficky vymazlenými fighty s různorodými soupeři či zbraněmi, není moc o co stát, tedy nejste-li fanoušky neherci odříkávaných textů nesmyslných scénářů.  ´Prvních deset minut ještě jakž takž ale drželo pohromadě a za mě byla scéna utětí ruky Fang Ganga nejlepší z celého filmu. V dalším průběhu se Kmotr pokouší o melodrama a nabízí jen ošoupaný (v té době možná ještě tolik ne) motiv  střetu dvou klanů a bojových technik a nedá se nepoznamenat, že ani toto se mu moc nepovedlo. "Geniální" technologická novinka a technika proti šavli je opravdu k smíchu. Statečně jsem si ale počkal na grande finále, které  v těchto filmech často bývá ozdobou i přes všechna předchozí negativa, ale dočkal jsem se jen lehce nadprůměrného fightu, kde nakonec mnohem víc než ona výše zmíněna "geniální novinka" zaujalo obyčejné práskání bičem.  První setkání s handicapovaným šermířem dopadlo nevalně, dvě useknuté paže letí vzduchem... (11.08.2021)