Cesta kolem světa za osmdesát dní

Animovaný Willy Fog se mi líbil mnohem víc, bavila jsem se při něm;) Toto zpracování taky nebylo špatné, ale příliš se táhlo. Byla to taková ukolébavka. Kdybych tak půl hodiny prospala, o nic nepřijdu. To mě celkem vadilo, vždyť Jules Verne znamená dobrodružství, takže adaptace jeho románů by měla být vzrušující a dobrodružná. V tomto případě se tak ale nestalo. Vím, že v roce 1956 nemohl Michael Anderson využívat efekty jako dnes, ale jeho verze byl jen otrocky převyprávěný příběh. Chtělo by to trošku okořenit. Jinak herci se taky nepřetrhli. Když to všechno sečtu, vyjde mi pouhý průměr. (09.07.2006)

Je zvláštní srovnávat tento dávno natočený film s modernější kreslenou verzí, kde navíc vystupují místo lidí zvířátka a je to seriál. Film má stejně silné momenty, takže nevadí, že mnoho zemí bylo pominuto, to hlavní bylo zobrazeno, i když pro dnešního diváka do někdy příliš dlouhých estrádních vystoupení. Má to vtip, postavy mají osobnost, i když jde hlavně o cestu, napětí a dobrodružství, až si člověk říká, že by stála za to nová verze, více odpovídající duchu filmové současnosti, ale za zachování příběhovosti a předlohy, takže nic snadného pro dnešní tvůrce. (30.08.2021)

Verneovky tvořily pevnou součást mého dětství. Přečetl jsem každou dostupnou autorovu knihu a musím říct, že právě Cesta kolem světa za 80 dní nepatřila mezi mé nejoblíbenější. Ani filmy a seriály, které vycházely z tohoto námětu mě tak úplně nepřesvědčily, ale dnes došlo ke změně. Téměř sedmdesátiletý snímek, od něhož jsem si příliš nesliboval mě překvapil, a přestože jeho stopáž vzbuzovala respekt, pěkně mi to uteklo. Vždyť taky tvůrci do bezmála tří hodin namačkali všech osmdesát dní a něco navíc. Řekl bych, že mi jen úplně neseděly seznamovačky s různými kulturami, ale i ty si u mě našly své místo poté, co Phileas Fogg et consortes dorazili do San Franciska. Film mě každopádně obohatil o nové vědomosti, takže teď už vím, že nadměrná příčetnost nepatří mezi požadavky na gentlemana pro přijetí do klubu, pochopil jsem, že whist není jen tak nějaká karetní hra, vždycky si budu dávat pozor na hongkongský lomcovák a naučil jsem se, jak provést v průběhu plavby přestavbu parníku na monitor. Úplně mě pak dostaly legendy v mini rolích, to bylo něco, co sem tvůrci zařadili divákovi pro radost. A samozřejmě jsem si užil Shirley MacLaine v roli indické princezny, protože takový zážitek už současná filmová tvorba nabídnout nesmí. Černý Ás je ovšem v pořádku. / Poučení: Pokrok nezastavíš, ale občasné ohlédnutí tě nezabije. (18.03.2023)

Nadherny film, a kecy o tom, ze je zastaraly alebo ze je z roku 1956, tak na to ja zvysoka seriem. Fascinujuca uchvatna cesta plna skvelych dobrodruzstiev, fascinujuce destinacie, vyrona rezia. Nuda tuna nehrozi ani chvilu, divak je hned strhnuty napinavym dejom a dokonalou filmarinou. Mena ako ShirleymcLane, Marlene Dietrich alebo samotny Buster Keaton /The Sunset Boulevard/ zaistuju tomuto snimku odo mna 100 % (18.10.2014)

Obsah verneovky dokonalo sedí k technickým parametrom dobového Hollywoodu. Obrovská premietacia plocha a farebný film je najpriliehavejšou formou pre pohľadnicovo stereotypizovanú reprezentáciu Indie, Číny, Ameriky a ďalších kultúr, tvoriacich sústavný zdroj okázalých atrakcií a taktiež ideologických otázok. __ Ruka v ruke s dobovými konvenciami ide však film aj v rovine rozprávania. Namiesto svižnej dobrodružnosti a kochania sa excentrickou artificiálnosťou venujeme viac času hľadaniu a skúmaniu najpohodlnejších pozícií v kresle, ktoré nám umožnia prebdieť ďalší toporne literárny a obšírny dialóg alebo ťažkopádne ilustratívnu jazdu obrovskej kamery. __ Štylistickú letargiu a schematickosť občas rozbúri dynamizujúci frontálny záber, alebo pohyb kamery simulujúci rozkývanú lodnú palubu. Tieto postupy však tvoria len minoritné ozdoby. Napriek načrtnutým negatívam a relatívne nízkemu hodnoteniu sa o Andersonovej adaptácii nedá povedať, že by bola zlým filmom - jej nedostatky je nutné brať s rezervou a do značnej miery ich rešpektovať. Sú veľmi bohatou dokumentáciou jednej z podôb dobového Hollywoodu. Aj keˇv súvislosti s premisou diela a časovou tiesňou hlavnej postavy pôsobia ironicky. S časovým odstupom vyše 50-tich rokov je Cesta okolo sveta až roztomilo archaickým kúskom. Práve zastaranosť je (napriek únavnosti a ťažkopádnosti) z veľkej časti autorom dodatočnej charizmy Anderosnovho filmu. Starnúť sa svojim spôsobom oplatí. Navyše to isté sa dá povedať aj o Verneho tvorbe. (25.12.2017)