Golda - Železná lady Izraele

Hlavním tahákem tohoto ne-životopisu je jistě suverénní výkon Helen Mirren a jejího maskérského týmu, výsledek však překvapivě soustředěně a poutavě nabízí i trochu jiný (a zábavnější) zážitek, než by člověk od biopicu o političce čekal. Více zde. (22.09.2023)

Maska Helen Mirren mě sice zpočátku rozptylovala, ale její stoprocentně spolehlivé herectví se pod ní naštěstí neztratilo. Golda je navíc životopisný film natočený tak, jak to mám rád, neboť stále tak trochu kontroverzní osobnost představuje ne od dětství po stáří, ale během jomkipurské války, kdy se naplno projeví snad všechny její kladné i ne-úplně-kladné vlastnosti. Scénář se zručně vyrovnává s velkým počtem postav, které jsem neměl problém od sebe rozlišit i díky výborně vybraným a s výjimkou bezvadného Lieva Schreibera také ne úplně známým hercům, ke klišé se uchýlí jen opravdu výjimečně a nepotřebuje ukázat ani rozmáchlé bitevní scény, aby nám řekl, jak hrozná věc je válka. Překvapivě dobrý film. A se skvělou hudbou! (09.10.2023)

Někdo tady psal, že je potřeba znát historii, aby bylo možné filmu rozumět. Nemyslím si, že je to nezbytnost. Ne, že bych o Izraeli nic nevěděla, ale o Jomkipurské válce to neplatí. Tam je to čistý nic. Přesto jsem filmu rozuměla (neměla jsem pocit, že čemukoliv nerozumím). Ono v něm - podle mého soudu - ani tak o přesná fakta a čísla nejde. Není to dokument, ale spíš balada o úžasné ženě. O strašlivě těžkém kousku jejího života. S úchvatnou Helen Mirren a nesmírně působivou hudbou (původem ruská skladatelka). PS: v kině přede mnou seděl muž v jarmulce. (30.09.2023)

Tu samozrejme treba byť opatrný. Najmä s kritikou na Goldu a podobných, na to sú predsa paragrafy. V každom prípade Mirren vynikajúco zamaskovaná a presvedčivá vo svojej úlohe, hoci jarmulková obec sa ozvala, že ako je možné, že hrá Židovku Nežidovka., lebo doteraz si nevšimli, že už aj černosi hrajú belochov a to je sakra väčší rozdiel na prvý aj druhý pohľad než medzi synom Dávidovym a Gójom. No a aj to obdobie Jomkipurskej vojny bolo vo filme ukázané dobre, samozrejme z pohľadu Goldy a s ohľadom na geopolitiku. Aj preto to môže diváka odrádzať, dosť má geopolitiky aj pomimo filmu a tu je celé rozprávanie zamerané najmä na politické diskusie a rozhodovanie za zatvorenými dverami. Film však môže byť poučný pre tých, ktoré nepoznajú úplne detaily tejto udalosti a zaujímajú sa o históriu. Ale úplne pre všetkých nie je. (21.09.2023)

Brilantní. Past je v tom, že abyste filmu rozuměli, musíte mít předem v hlavě historii Izraele a alespoň zhruba průběh jomkipurské války (abych se zorientoval, studoval jsem jomkipurskou válku zhruba hodinu). Pokud to v hlavě máte, pak po dobu téměř 100 minut v téměř divadelním dramatu sledujete tvář ženy, na které se celá hrůza konfliktu (návštěvy nemocnice, zvuky ve sluchátkách, až paranoidní obrazy) odráží. Nedá se nesrovnat s explozivním Oppenheimerem - Golda je komorní snímek s brutálním pohledem do duše dodnes jediné první ministrině státu Izrael, na jehož konci cítí divák brutální respekt k této ženě (která posadila Kissingera ve své kuchyni a donutila ho sníst dvě lžíce boršče). ■ Mimochodem - Golda Meirová se narodila v židovské rodině na Ukrajině. (24.09.2023)