Zéro de conduite
Trojka z mravov
Zero for Conduct
Obsahy(1)
Dětství. Děti opuštěné na počátku školního roku kdesi na vesnickém školním dvoře. (Jean Vigo). My sledujeme jejich trampoty poznamenané rodícím se temperamentem, jenž se střetává s rigidní maloměšťáckou morálkou učitelů a vychovatelů. Příběh skupiny chlapců, kteří postupně stupňují své útoky proti učitelům až do finálního výbuchu, je rovněž autorovou výpovědí o vlastních prožitých traumatech. Génius francouzského filmu Jean Vigo vytvořil svůj nejautobiografičtější film. Ovšem skutečnost nechal zahalenou snovým oparem. Divák by občas mohl mít pocit, že vše je jenom pouhá hra, ale sílu tohoto filmu tvoří krutě realistické obrazy, pospojované zvláštním druhem poezie. Vigův film se stal protestem proti autoritativním výchovným metodám. Polemiky kolem díla vyvrcholily jeho zákazem a do kin byl uvolněn teprve po roce 1945. Našel si mnoho obdivovatelů a další režiséři (např. F. Truffaut) se jím cítili ovlivněni. Jean Vigo byl ve své době nepochopen a na své objevení musel čekat až do nástupu nové vlny. Nicméně jeho film Trojka z mravů se stal klasickým dílem, vypovídajícím o dětech, které se bouří proti nesmyslné autoritě. Nezapomenutelnou i nadále zůstává scéna společné ložnice s průvodem andělů-školáků v bílých košilích, kteří snově proplouvají mezi létajícím peřím. Letos budeme mít navíc možnost vidět restaurovanou kopii firmy Gaumont. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (30)
Jean Vigo je nesmírně zajímavá osobnost, která si razila svou cestu proti proudu názorů většinové společnosti. K tomu jistě přispělo i neradostné dětství: nevyjasněná smrt otce - propagátora anarchistických myšlenek a následné dospívání v ústavech. Trojkou z mravů si Vigo vyřídil své účty s figurkami, které v nich měl tu "čest" poznat. Zéro de Conduite pro mě sice nemá takový punc výjimečnosti, přesto ho můžu každému vřele doporučit. Na dobu svého vzniku působí velmi "soudobě" (za zmínku stojí fakt, že za kamerou stál Boris Kaufman, bratr Dzigy Vertova). ()
(1001) Zastávám ten názor, že děti jsou jediný způsob, jak změnit svět (k lepšímu, měla bych dodat), protože jejich hlavičky jsou nositelkami ideologií, podle kterých se potom svět zmítá. Tenhle film kromě dětí dává důraz i na tu druhou polovinu, a to na učitele, na bytosti, které jim do hlaviček ty ideologie dostávají. Nemyslím, že to byl od začátku autorův záměr, ale dnes Trojka z mravů funguje hlavně jako iniciační črta, která místo plnohodnotného prožitku hlavně probouzí chuť po revoltě a touhu tvořit. ()
Francúzi by stále iba revoltovali a to už od mladi. To už vieme od stredoveku podľa príbehu Johanky z Arcu. Vlastne ani nevedia proti čomu, podstatné je, že sa niečo vždy nájde. Dnes a v nedávnej minulosti sú to zase neustále štrajky. No majú to v krvi chlapci. My sme boli omnoho poslušnejší a vyplatilo sa, žijeme z priemerného platu v dave a s hypotékami na krku. Bohvie ako by skončili deti z tohoto filmu. Formou určite zaujímavejšie ako obsahom, ale dnes ma to už nedokáže tak strhnúť, ako iné dobové hrátky z 30tych rokov so surrealizmom, respektíve iné spoločenské komentáre tej doby. ()
Třetí ze čtyř filmů Jeana Viga neorganicky spojuje realistické s poetickým a marně maskuje bojové podmínky, za nichž vznikal. Spíše než jako průlomové dílo francouzského poetického realismu a odvážná společenská kritika (film byl krátce po premiéře zakázán) k sobě dnes Trojka z mravů přitahuje pozornost coby inspirační zdroj pro Truffautův debut nebo pro mnohem drsněji revoltující britskou satiru Kdyby… , v níž zeleninu nahradila ostrá munice. 70% ()
Hm, zajímavé, opravdu zajímavé. Dobrý koncept a místy skvělé zpracování - např. hned druhý záběr filmu je naprosto odzbrojující. Celkově by ale neuškodila delší stopáž a s tím související propracovanost postav a vykreslení poměrů ve škole. Konec by tak býval byl taky trocu dramatičtější. I přes výčet nedostatků ty 4 hvězdy přecejen dám, neboť se přesto jedná o hodně silný snímek.70% ()
Galerie (15)
Photo © Pirkanmaan Elokuvakeskus
Zajímavosti (9)
- Bol priamou inšpiráciou pre film Lindsayho Andersona Keby... (1968), najmä záver. Až do konca jeho života bol Zero for Conduct jedným z Andersonových najobľúbenejších filmov všetkých čias. (Bilkiz)
- Hned po dokončení byl snímek francouzskou cenzurou zakázán a jeho promítání bylo povoleno až po téměř 20 letech. (contrastic)
- Jedná sa o posledný film, ktorý finančne podporil Charles de Noailles, hlavný mecenáš surrealistických filmárov. (Biopler)
Reklama