Stopař

"Why didn't he kill us?" Film samotný vezmu trochu hopem. Atmosferická, napínavá i perfektně zahraná hra kočky s myší uprostřed vyprahlých dálav. Pocit Jimovi beznaděje pohltí. Skoro jak od Hitche. Navíc je to okořeněné špetkou sympatické osmdesátkové nekorektnosti. Zápory? Místy scenáristická bezmoc řešící některé situace à la deus ex machina nástupem Rydera na scénu. Přesto první co si vybavíte při zmínce o Stopařovi bude právě postava Johna Rydera v podání Rutgera Hauera. Moc toho nenamluví. Ani nemusí. Dostatečně za něj totiž mluví činy. Mnozí zde považují záhadnost a nevysvětlení Ryderových pohnutek za hlavní zápor. Já naopak za to co dělá tento snímek výjimečnou záležitostí. Pošuků a psychopatů na filmovém plátně bylo, je a bude nepočítaně. Málokterý je však v konečném důsledku tak znepokojivý jako právě tajemný stopař. Proč to dělá? Co ho motivuje? Co ho potkalo? Jaktože "papírově" neexistuje? Žádné odpovědi. O to více pak stimulují fantazii detaily typu kamínku, který předá Jimovi či snubní prstýnek, který může být stejně tak dobře filmovým kiksem jako chytrým tvůrčím záměrem. Ta postava prostě vzbuzuje kvanta otázek. Na jednu stranu chcete vědět více, ale na druhou zároveň víte, že kdyby se vám dostalo odpovědí, tak se z toho vytratí veškeré kouzlo. Ta postava se vám prostě zadře pod kůži... (22.01.2008)

„Ako sa cítite?“ – „Unavene.“ Mrazivé? Možno prvú polhodinu, kedy sa drží pri živote zaujímavá atmosféra (a dosť jej v tom pomáha brutálny výkon Rutgera Hauera). Potom nie. Stopár má pre mňa hodnotu skôr „iba“ ako nostalgická záležitosť: osemdesiatková skoropecka, ktorú som v 90. rokoch sjíždel na kazete a bol som z nej paf, ale s odstupom desaťročí sa o nič mimoriadne nejedná (takmer otrocký remake z produkcie Michaela Baya, kde Hauera nahradil solídny Sean Bean, ma /ne/bavil približne rovnako). Scény s kamiónom a prstom sú fajn, ale scenár je hrozný: charizmatický zabijak sa objavuje ako blesk z čistého neba všade tam, kde je to pre hrdinov práve v danej chvíli najnevhodnejšie a polícia je úplne neschopná. Toto mi dosť vadilo. Ale atmosféra opustených a poloopustených prašných ciest  dokonalá. (14.01.2005)

V minulosti tenhle film pro mě žádný kult nebyl. Není ani dnes, ale přeci jenom jsem na repete zaokrouhlil hodnocení směrem nahoru a hvězdu přidal. Ano Howell nikdy nebude můj favorit a po tom atmosférickém úvodu už se to zvrtne v přehlídku absurdit a scénaristických šíleností, ale jako typické osmdesátkové řemeslo to funguje. Mrazivý minimalismus profesionální akční scény a Rutger Hauer jako ztělesnění absolutního nepochopitelnýho zla. Co naplat takových poctivých kousků ze staré školy je třeba si dneska vážit.75% (07.06.2021)

Tak toto je trošku iné kafé ako Harmonov napodarený Highwayman. Pefektná temná atmosféra thrilleru by sa dala krájať. I keď som videl nový The Hitcher (2007) a dosť sa mi páčil, toto bolo ešte lepšie. Chalan je proste sám, beznádej ja tam cítiť a je to uveriteľnejšie ako remake. Čo ma však prekvapilo, je že oslavovaný výkon Hauera ma až tak nezaujal na rozdiel od toho Beanovho. (06.08.2007)

V mezích béčkového akčního horroru nabízí tento Stopař po řemeslné stránce špičkovou podívanou, ve své kategorii toho nejefektivnějšího ražení. Děsivý záhadný stopař zanechávající po sobě krvavé mrtvoly je ztvárněn Rutgerem Hauerem přímo ikonickým a nezapomenutelným způsobem. Na cestách americkými dálnicemi vládne naprosto výborná atmosféra během deštivé noci i slunného dne. Z napětí plného strachu se navíc ještě film nejednou přehoupne až do kafkovské atmosféry s absurdně laděnou bezvýchodiskovostí, třeba ve chvíli Jimova probuzení v policejní cele s následným pomalým blouděním prázdnou stanicí a vhozením do série absurdních situací. Ani bych neměl problém udělit 4 nebo 5 hvězdiček, jenže – pokud jde o scénář, cítím se coby divák po skončení podveden. SPOILERY! Před tím, než stopař přenechává Jimovi v restauraci ubrousek s nábojemi, slíbí Jimovi, že jednou jako chytrý kluk přijde na to, proč on šílený stopař tohle vše dělá. Film získává tímhle ještě silnější mysteriózní ráz, než jaký do té doby měl, a ještě více graduje ve scéně opětovného setkání Jima s Nash, kdy divák spolu s oběma zjišťuje, že ti dva jsou jediní lidé z přímého střetu se stopařem, kterých dotyčný nechal zatím bez zavraždění... a opět graduje tajemství, proč. Bohužel postupně přijde závěr, který veškeré neodhalené mysteriózno totálně pohřbí, scénář gradující záhadnou motivaci stopaře nepřijde s absolutně žádnou pointou, jen nabídne klasický střet včetně klasického horrorového zvratu před koncem. KONEC SPOILERŮ  Škoda. Tohle vyústění po takové gradaci mi přijde odfláklé a po skončení tak přes veškeré kvality jen tápu, proč tvůrci tuhle hru s divákem hráli, když ji pak ukončí zcela bez uspokojujícího vysvětlení. Přijde mi to až příliš samoúčelné. Čistě jako akční horrorové béčko na jedno zhlédnutí byl Stopař díky atmosféře fajn, ale vracet se k němu takhle nemám chuť. Raději si zopakuji Nebezpečného cestujícího. [70%] (15.05.2023)