Ehi amico... c'è Sabata, hai chiuso!
Sabata
Sabata
Režie:
Gianfranco ParoliniScénář:
Gianfranco ParoliniKamera:
Sandro MancoriHudba:
Marcello GiombiniHrají:
Lee Van Cleef, William Berger, Ignazio Spalla, Linda Veras, John Bartha, Gianni Rizzo, Claudio Undari, Romano Puppo, Luciano Pigozzi, Carlo Tamberlani (více)Obsahy(1)
Brilantní pistolník Sabata (Lee Van Cleef) musí překazit plány hodnostářů z Daugherty, kteří chtějí za ukradené armádní peníze koupit cenné pozemky. Je jisté, že kečup poteče proudem... První příběh o Sabatovi, málomluvném, vždy připraveném a lehce šíleném postrachu „italského Divokého západu“, je úvodem do samostatné kapitoly spaghetti-westernu. Ve snímku sice záhadného hrdinu hraje velká hvězda žánru Lee Van Cleef, ale režisér a spoluautor scénáře Gianfranco Parolini vytvořil oproti Leoneho filmům spíše salónní western kombinovaný s bondovkou. Film je plný bizarních postav s podivuhodnými metodami boje, exotickými zbraněmi a nadupaný akčními scénami včetně salt a přemetů. Vše se nese v odlehčeném tónu, což podporuje extravagantně barevná výprava a soundtracková všehochuť sahající od popu přes mexické kytary až po zlověstné varhany. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (42)
Trojdielnu sériu o pištoľníkovi menom Sabata som odštartoval v opačnom poradí. Záverečný diel Zbohom Sabata už bez účasti L. Van Cleefa, ale zase s lepším príbehom , lepším prístupom a tvárou skutočného kovboja - Yull Brynera. Na postave Sabaty sa dá stavať, iste mohla mať nekonečné množstvo pokračovaní, ale L. Van Cleef je v prvom rade pištoľník, nie zvodca žien a sedia mu skôr zápornejšie postavy. V tomto príbehu sa Sabata spojí s krotiteľom vší, podivným Bendžom a indiánom akrobatom...Podivná sebranka...Nič nové, nič prekvapujúce, navyše humor, ktorý mi veľmi nesedí. Slušná úvodná pieseň, výborný L.Van Cleef , ale inak iba priemer. 60%. ()
Vydarený western so svižným tempom a množstvom kvalitných prestreliek. Hlavný záporák je štylizovaný do Bondovského magora, ktorý chce čo najviac zbohatnúť a v sídle má životunebezpečné gadgety s ktorými rád kántri protivníkov. Našťastie hlavný hrdina, ako vždy charizmatický drsniak Lee Van Cleef, má tiež pestrú kolekciu rôzne upravených zbraní. Prvá polovica zaujme jak skvelými prestrelkami, tak množstvom humoru. Vydarili sa aj vedľajšie postavy. Bud Spenserovský, ktorý to vie s nožíkom, neustále poskakujúci akrobat a hlavne Banjo, ktorý to dávno pred El Mariachim a Desperadom pri prestrelkách rozbalil na svoj hudobný nástroj. Bohužiaľ so zápletkou si veľmi námahu nedali a v druhej polovici nasleduje už len jedna akcia za druhou pri ktorej hlavný hrdina kántri záporákových zloduchov. A takisto to naťahovanie medzi Sabatom a Banjom je ku koncu už otravné. Ale som rád, že to prežili obidvaja. Prestrelky nie sú tak štylizované ako u Leoneho, ale oveľa viac pripomínajú klasické akčné filmy, akurát štylizované na divoký západ. Čo mne nevadí. Ešte mi tu chýbala ikonická hudba. Nejaký Giombini holt nie je Morricone a žiadny motív, ktorý by sa zaryl do pamäte tu nie je. Ale ako celok je to nadpriemerný western, ktorý aj dnes stojí za to. 7/10. ()
Vážně jen slabé dvě hvězdy. Celé je to takové divné - vlastně ani nevíte, komu o co jde, prachy lítaj sem a tam, zleva doprava, mrtvoly se hromadí, a všem v městečku je to úplně jedno, nikoho střelba na ulici už ani nevzrušuje, padouchů je furt plná pr.del, kdoví, odkud se berou, farář se taky nechá přesvědčit, aby zkusil vraždu - no, kde to jsme? Lee van Clef je charismatický, roli Zavšivence jsem nepobral, a ještě za něco stojí ten skákající indián. Ale jinak vážně netuším. Hráč na banjo je kdoví proč hajzlík, a že bude střílet z banja je jasné v podstatě od začátku. Objeví se i kulomet. Střih je mizerný, skript nefunguje (postavy jsou v jedné scéně třeba vlevo a klečí, a v příští vpravo a stojí), logická návaznost scén je na pováženou, a to jak těch akčních, tak i těch, kde se nic neděje. Mohla by to být parodie sebe sama, kdyby to prostě nebylo hloupé. A vlastně by mne zajímalo, o co šlo nakonec Sabatovi. A proč se v obsahu filmu přirovnává Sabata k Bondovi - no tak! ()
Van Cleef je ako vždy výborný. S takou charizmou, ako má on, to ani nejde inak. Nieže by jeho postava v ostatných westernoch nebola vždy vynikajúcim strelcom, ale v tomto to už preháňa, viackrát ani nemusí mieriť a nemíňa ani raz. A je mu jedno, či je to s revolverom alebo s puškou. Veľmi akčne poňatý western má fajn príbeh, ktorý sám o sebe by si zaslúžil aj vyššie hodnotenie. Brzdí ho však spracovanie, viackrát divná kamera a početnosť divných a aj celkom zbytočných postáv. Najhroznejšou postavou je bendžista stvárnený Bergerom s jeho nechutným sedemdesiatkovým účesom. ()
Galerie (45)
Photo © Metro-Goldwyn-Mayer
Zajímavosti (4)
- Vo filme Sabata je na rukoväti vykreslené S, v pokračovaní Návrat Sabatu (1971), je S zakryté hnedými krytmi. (mortimerm)
On to tam prostě dá, aby to tam BYLO. Výstižněji nelze popsat počiny pana Paroliniho. Nic nedává smysl. Nikdo tu nemá opodstatnění. Nic k ničemu nesměřuje. Nic nemá logiku. Nikdo se nechová ani trochu jako reálná osoba. Ale má super zbraně, super věci, super ohoz, super vlasy, nebo super velký počet obětí k zabití... a rejža zase super spoustu peněz. Po tolika letech si některé filmy zaslouží a některé vyloženě žádají revizi. Že Sabata z ní nevyjde jako vítěz už tuším hodně let. Ale bylo to možná ještě horší. Co se za ta léta změnilo? Už znám pana Paroliniho a jeho režijní um. Bez zaujetí, není to dobrý režisér, nemá dobré filmy, neumí dobře vést, v takovém Samsonovi (1961) dokonale předvádí, jak je naprosto neschopný udržet cokoliv jen trochu dějového pohromadě. Zdánlivá zmatečnost Sabaty, kterou jsem mohla dříve považovat za důsledek vlastní nepozornosti, není tedy jen zdánlivá, ale vychází přímo od autora. Až když už znám většinu účastníků téhle zábavy, konečně chápu, "kdo je tu jako kdo"! Proč ale dělá to, co dělá? Překvapivě z toho tahle věc pořád vychází lépe než jiné (a jiné autoři), protože Parolini snad nemá jiný záměr, než předvést svoji formu a náklady, a pokud v hlavě něco má, nikdy to, bohužel (?), nedá do scénáře. Scénáře... ech. To jest těch (maximálně!) pět vět v hodině a tři čtvrtě, které vysvětlují zcela nelogický děj (ještě nelogičtějším zdůvodněním), vedle čehož koexistují pouze hlášky vtipkující (nikoliv vtipné), tvářící se obsahově (pouze tvářící), a stylové (všechny). Jednořádková zápletka rozplizlá do ubíjející stopáže, navíc postavená na nesmyslu (Sabata vydírá pomocí důkazu, který si v rámci efektního bouchnutí zničí. Nemá tedy již čím vydírat a "záporáci" nemají žádný důvod pro to, co tu hodinu a půl dělají). Charaktery nejsou tak zábavné (ony hlavně žádné nejsou), drahé vychytávky tak objevné a scénář tak žůžový, jak zřejmě měl být. Vzhledem k tomu, že na exhibici formy už mě neutáhnete, a nikdo tady nemá možnost do svých "postav" dát vůbec nic, zůstává tedy co? Pořád hezká hudba, ač, jistě, ohromně stylová. Dobří herci, kteří ale (podobně jako u Fulciho) dokazují, že když je špatné vedení, nezachrání to nikdo. Za co cenit? Za to, rejžo, že si sem nataháte tolik skvělých herců a milých kluků a pak ty v hlavních rolích necháte jenom blbě pózovat a ostatní stylově vyvražďovat po desítkách? Tomu se říká obžerství formou. A za to, sorráč, už ode mne chválu nezískáte... Neumím si představit, jak (pokud bude) bude po revizi vypadat druhý a třetí Sabata, mnou, oproti tomuhle, považovaný za odpad už při první projekci. Ony prachy opravdu nejsou všechno, autore. Nevěřil byste tomu, ale nějakou jednu, malou, nepatrnou motivaci a zápletku, jinou, než jen, že buď chci prachy, nebo chci víc prachů, nebo chci někoho obrat o prachy, respektive někomu nechci dát prachy, a nakonec se utopím v prachách, tralala, konec... Iluze o zábavě bohužel vzaly za své. Takže bonus filmu: rodinný podnik akrobatů je obsazen skutečným rodinným podnikem cirkusové rodiny Ukmarových. () (méně) (více)