Sním či bdím?
-
Waking Life
-
Bdelý život
Animovaný / Fantasy / Mysteriózní / Drama
USA, 2001, 99 min
Režie:
Richard LinklaterObsah
-
Příběh muže, který se usilovně snaží odlišit sny od skutečnosti. Při toulkách světem každý, s nímž se setkal, chtěl diskutovat o smyslu života a on někdy odpovídal, jindy jen naslouchal lidem, kteří pohlíželi na život z nejrůznějších úhlů sociologického, náboženského, vědeckého, uměleckého. Je přesto možné, že se mu všichni snažili sdělit to samé? Pozorujeme svět skutečnosti a fantazie očima tohoto poutníka, aniž bychom si i my byli jistí, kde leží hranice, jež tyto dva světy odděluje. Experimentální zpracování, doplněné zajímavými animačními postupy, dělá z tohoto snímku podivuhodnou a jedinečnou tvůrčí vizi. (oficiální text distributora)
Příběh muže, který se usilovně snaží odlišit sny od skutečnosti. Při toulkách světem každý, s nímž se setkal, chtěl diskutovat o smyslu života a on někdy odpovídal, jindy jen naslouchal lidem, kteří pohlíželi na život z nejrůznějších úhlů sociologického, náboženského, vědeckého, uměleckého. Je přesto možné, že se mu všichni snažili sdělit to samé? Pozorujeme svět skutečnosti a fantazie očima tohoto poutníka, aniž bychom si i my byli jistí, kde leží hranice, jež tyto dva světy odděluje. Experimentální zpracování, doplněné zajímavými animačními postupy, dělá z tohoto snímku podivuhodnou a jedinečnou tvůrčí vizi. Komentáře uživatelů k filmu (73)
-
Houdini
Zlatý Lev - výběr(23.1.2006)
-
Djkoma
Uspávací přehlídka filozofických dialogů na pozadí snového světa. Po vidění Inception film může oslovit mnohem větší diváckou základnu, než předtím, ale současně vnímá rozdíl snu a reality jinak, než zmíněný nový hit. Linklater rád přemýšlí, rád točí pro něho zajímavá témata a rozhodně umí napsat fungující scénář plný dialogů, o tom není pochyb. Být hvězdou nezávislé Ameriky je jedna věc, ale oslovit zbytek světa věc druhá. Krom toho, tato "animace" naplňuje experimentální snahu realitu a sen vnímat ve stejných barvách. Není to na škodu.(25.8.2010)
-
Rob Roy
Snový zážitek. Díval jsem se na to sám večer doma a místama jsem myslel, že mě z těch pocitů a myšlenek šlehne. P.S. Párkrát už jsem na tenhle film narazil, ale definitivní impuls pro zhlédnutí byla zmínka Tomáše Luňáka, že Waking Life byla jedna z technologických inspirací pro Aloise Nebela.(2.10.2011)
-
T2
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $2,901,447║Tržby Celosvetovo $3,176,880║(5.5.2010)
-
DaViD´82
Takhle nějak to dopadá, když forma vítězí nad lží a nenávis... eh, nad (rádoby?) intelektuálním obsahem. O tom, že se ona inovativní forma přejí rychleji než balení Kinder čokolády ani nemluvě.(19.6.2008)
-
Shadwell
Mějme monolog Architekta z Reloaded roztažený do sta minut. Nikoliv tedy citáty velkých myslitelů vkládané mezi každodenní švitoření, jak je ve filmech běžné, ale miniaturní planetky obíhající kolem obří rudé intelektuální hvězdy. Pozor, to není katastrofický scénář, protože tím získáme prostor k rozparcelování a vytyčení světa, který není tak docela skutečný - představuje pandán ke skutečnému světu -, čemuž odpovídá i od skutečnosti odstředěná gondryovská animace – režisér Linklater postupoval metodou empirických experimentů s vlastním zrakovým ústrojím a sebepoznáním; plánovitými umělými podněty (extrémním světlem, tlakem na zavřené oko, omezením přítoku krve do hlavy, elektřinou, narkotiky, intenzivním dýchaním atd.) si navozoval vnitřní vizuální počitky, kterým neodpovídá žádná vnější skutečnost. ____ Snímek Waking Life se dost vehementně přimlouvá za to, abychom rozlišovali iluzivní obraz od simulakra (falešný obraz reality). Simulakrum v podstatě nevyvolává úplnou iluzi (letový simulátor pro výcvik pilotu nikdo nebude zaměňovat se skutečností, je však dokonale funkční imitací), pouze částečnou, nicméně dostatečnou silnou na to, aby byla funkční; simulakrum je uměle vytvořený předmět, jehož cílem je být při určitém způsobu použití považován za jiný předmět – aniž se mu musí podobat absolutně. Původní předlohu simulakra můžeme najít ve vábení ptáků, ale u lidí je předlohou, jak upozorňuje Lacan, spíše divadelní maska nebo přestrojení. Nám jako divákům, a v tom je ten zásadní rozdíl, je svět filmu simulkarem (protože „víme“), kdežto hlavnímu hrdinovi iluzí (protože „neví“). Následkem čehož dochází k ojedinělé podvojné identifikaci - jsme jak ti chytrolíni (protože „víme“) moudře hovořící s hrdinou, tak hrdinou, s nímž se do jisté míry pochopitelně ztotožňujeme. Hranice mezi hovořícím a naslouchajícím se stírá. Film je autoterapií.(21.6.2009)
-
Melies
10 / 10 Hodiť Waking Life do odpadu so slovami, že ide o narcistickú, do seba zahľadenú masturbáciu nad útržkami z filozofických traktátov, popredných existencionalistických diel a výňatkov z ročenky modernej psychológie by bolo príliš jednoduché a hlavne scestné - Linklater nám tu nerozpráva ucelený príbeh, nesnaží sa nám vnútiť nejakú ideológiu či svetonázor, ale poskytuje nám odrazovú plochu na ceste k poznaniu, akúsi barličku, o ktorú sa budeme môcť oprieť opúšťajúc zabehané koľaje racionálneho myslenia. Klasické naratívne prostriedky udržujúce filmy a ich štruktúru pokope tu boli zavrhnuté v prospech jednotlivých logicky nesúvisiacich úsekov, každý z nich individuálny a od ostatných nezávislý, každý z nich jedinečný - rovnako ako táto prechádzka ríšou snov, ktorá, aspoň v mojom prípade, vyústila v inšpiratívnu a podnetnú debatu s priateľmi nad pohárom červeného vína a s cigaretkou v ruke. No povedzte, neznie to lákavo?(21.2.2006)
-
Flipper
Nenosíte okuliare? Nesmúťte. Stačí si toto pozrieť 3x dokola a hneď môžte navštíviť optika. Zlievajúce farby nedajú vašim sietniciam ani na sekundu vydýchnuť. Experimentovanie s ľahkými drogami menej poškodí vaše zdravie, než toto vaše buľvy.(26.9.2010)
-
Morien
Já bych řekla, že tenhle film si svou vlastní podstatou zaslouží naprosto plných pět hvězdiček, ať už je to totálně úchvatná vizuální stránka nebo filozofický obsah (a přesah), protože... Protože. Scéna mezi Jamesem a Celine je krásná, stejně jako ta úvodní, ta s nasraným chlápkem v autě nebo ta s klukem píšícím povídku. Každá myšlenka je nosná, jen tolik nosných myšlenek dohromady dává (zvláště unavené) mysli velmi zabrat a já to měla při prvním sledování docela problém všechno naráz přijímat. Kdyby byl film kratší, tenhle problém by určitě odpadl nebo by se aspoň utlumil. Původně jsem docela dlouho vážně uvažovala nad tím, že dám dokonce i tři hvězdičky, ale nakonec jsem dospěla k názoru, že to prostě NEJDE. Tři hvězdičky, to je šeď, průměr, chlad, citová prázdnota, nulová přemýšlecí odezva. Waking life není nic z toho. Dle mého názoru byl právě kvůli podobným dílům vynalezen film... protože tohle by jinak udělat nešlo. http://www.youtube.com/watch?v=1xv5I9yiY2I(17.9.2008)
-
Eddard
Pseudointelektuální? Podle mě ne, Linklater a spousta lidí, která s ním na tomhle snímku spolupracovala, dle mého názoru měla jasno co chcou říct. Ale přece jenom je tam těch myšlenek a úhlů pohledu tolik, že je to k nestrávení. Některé spizody byly výborné (za všechny ta o svobodné vůli), jiné jsem zkrátka nepochopil a u některých jsem měl opravdu pocit, že Linklater vaří z vody (viz. štěk "Poslední Kirkegaardova slova byla rozprašte mě"). Neprůbojné dílo, kde se o tempu snad ani nedá mluvit, které vás v případě, že nemáte rádi ukecané filmy, či si jen chcete odpočinout, zoufale unudí... Na druhou stranu film, který mě po dlouhé době opravdu překvapil, dílo stejně originální jako podnětné (souhlasím s Meliesem v tom, že poskytne opravdu hodně témat k probrání, osobně však preferuju rozebírat je nad pivem) a v neposlední řadě důkaz Linklaterovy odvahy a nezávislosti - neumím si představit jak na tenhle film mohl sehnat peníze, klobouk dolů. Nemůžu (než) doporučit. (vyberte si;-) 80%(12.9.2006)
-
2Pac
Sledovanie tohoto experimentu som si vcelku vychutnal. Pozeral som to v nedelu v noci a cely film som viac ci menej prespal/prebdel. Striedavo som zaspaval a bdel na pozadi prijemnej hudby, viet plnych zaujimavych nazorov a vsemoznych farieb. Otazkou vsak ostava, ci to bol Linklaterov zamer...(21.1.2008)
-
paascha
První moment byl úžasný, pak nastoupilo mírné zklamání, následované rozčarováním, které bylo vystřídané pobaveným zájmem. Povedený experiment, který od diváka vyžaduje jen orientaci v základech filozofie a rychlost myšlení, dá se však sledoovat i ve stavech jiných:-)(6.5.2008)
-
JohnnyD
Mám veľmi rád filozofiu, existencializmus, psychológiu a problematiku snov, ale hodina a pol rozhovorov na túto tému v podobe "pseudofilmu" je predsa len trochu veľa.(3.6.2007)
-
Aidan
Hluboká variace na barcovské téma "Život je sen", nebo intelektuální onanie? Vím já? (Nevím). Spousta postav řekla spoustu věcí. Citoval se Nietzsche a Kierkegaard a D. H. Lawrence a mnozí jiní a vypadalo to, jako kdyby pejsek s kočičkou vařili dort z evropské filosofie, psychologie, sociologie a dalších logií. Ty spousty slov jsou skoro nevydržitelné. Atmosféra snové nejistoty fungovala, též forma byla celkem originální a mezi stovkami chytráckých plků se občas objevila i nějaká ta myšlenka, ale to všechno je mi pořád jaksi málo. Ani krátká přítomnost Jaye a Céline nepomohla.(26.2.2006)
-
Traffic
Už je mi naprosto jasné, proč dostává Waking Life tak rozličné známky. A naprosto chápu jak ty, kteří při sledování (zřejmě ze soucitu k hrdinovi) usínali, tak ty, kteří ono zvláštní snové vyprávění pozorovali s očima široce rozevřenýma. Ono vlastně ani moc o vyprávění nejde, tedy ne, jak ho chápeme v tom tradičním, filmovém smyslu. Spíše máme pocit, že jsme na nějaké velké přednášce imaginární Univerzity Života, kde nám jsou, místo násilného vštěpování němenných pouček a přikázání, předkládány různé filozofické střípky k vlastnímu zamyšlení. Waking Life je dialogem s divákem a vyžaduje v tomto směru jeho plnou otevřenost a pozornost. Jestli je v pozadí toho všeho varovně zdvižený prst nad současnou podobou společnosti, přikazující "Probuďte se!", nebo optimistické fantazírování nad světlými člověčími zítřky (nebo obojí?), nechť si každý vyloží dle libosti.(12.7.2009)
-
Aiax
Superoriginální filozofická animovaně-hraná meditace. Richard Linklater se stejně jako ve filmech Before Sunset a Before Sunrise snaží divákům představovat myšlenky, názory, pocity v originální a zábavné formě. Jenže narozdíl od obou uvedených filmů je Waking Life z velké části jen pseudointelektuální žvanění, slovní průjem, který budí zdání hloubky a moudrosti, ale ve sktuečnosti je to jen blábol. Určitě jsou tam i zajímavé myšlenky, zajímavě podané zajímavými figurami, ale bohužel jich je příliš málo. Prázdné tlachy tentokrát vítězí na plné čáře. Přesto je forma tohohle snímku natolik originální a podmanivá, že dvacet třicet minut se na to dá koukat docela bez újmy. Kdyby Linklater ubral na pseudoinťoušství a přidal na opravdové hloubce a kdyby navíc skončil právě už po té půlhodince, byl by to jeden z nejzajímavějších nezávislých filmů za hodně dlouhou dobu.(27.1.2005)
-
mustafa
Film o snech, ideálech, myšlenkách? Tato témata se ve filmu objevují. Řekl bych, že si to hraje na filozofický film, ale jedinou novinou pro mě bylo, že buňky regenerují každých sedm let. Na film bude spoustu názorů, u mě převládá negativní názor. Nic objevného se zde neukazuje, spíše pár názorů na život atd., které by dal dohromady každý trochu schopnější středoškolák. Nejhorší je, že film Vám své názory předkládá jako nejlepší a Vám nedává možnost volby, zda s těmi názory souhlasíte. Označení film mi hrubě nesedí, dalo by se říct, že je to delší dokument, možná hraný komentář, to by sedělo více. Jediné, co se mi na filmu líbilo, byla animace, bylo docela odvážné natočit takto dlouhý film(?) takovým způsobem. Nejvíce jsem se nasmál Ethanu Hawkovi, což byla asi nejlepší pasáž filmu. Jinak se mi zde vůbec nelíbila hudba, přitom by to šlo skvěle hudebně doprovodit... Celé to smrdělo amerikanizací, ale americké myšlenky jsou bezesporu nejlepší, že? :-)))) Řekl bych, že Američané v tomto filmu čerpají z Dostojevského (to je vlastně ve filmu víceméně řečeno), ale jeho myšlenky si poupravili po svém, aby je mohli šířit jako nejlepší......(18.2.2004)
-
DonPedro
Pastva pro oči, utrpení pro uši. Na animaci je znát, že vznikla zpracováním filmového záznamu – na takovou dynamiku a přirozenost pohybu žádným klasickým postupem jen tak nedosáhnete. A kdyby Linklater svoje ovečky netlačil do filozofie a nechal je plácat třeba o počasí, baseballu nebo ženských, nemusel by divák ztrácet pozornost hledáním duchaplné jehly v kupách slovního sena.(2.2.2005)
-
sonnak
Film neuchopitelný a mnohovrstvý, jako je život sám. Snahy o objektivní zhodnocení jsou zbytečné, film nabízí divákovi přesně tolik, kolik je ochoten a schopen si z něho vzít, což bude u každého jiné. Proto je snadné pochopit nejvyšší i nejnižší hodnocení, ovšem jejich zprůměrování je bezcenné. Za artovou skořápkou se na první pohled skrývá pouze další z newage dokumentů typu What the bleep do we know a Secret a místy i "konspirační teorie" (Alex Jones), ale přesto je úplně jiný a o pořádný kus kvalitnější než většina z těch, které se vyrojily v následujících letech. Nesnaží se totiž odkrývat, ale pouze lehce naznačuje, jedna stejná věta nemusí pro nezainteresovaného postihnout vůbec nic, kdežto pro člověka pohybující se v podobné sféře myšlení může být vyjádřením účasti na tom nejvyšším, čeho je člověk jako bytost schopen. Animovaná forma navíc poskytuje určitý stupeň anonymity zúčastněných a zabraňuje tak možnosti povrchní kritiky jednotlivých myšlenek, pro zamýšlený účinek byla nezbytná. K tomu přispívá i fakt, že se jedná o film o snech, kde je všechno možné. Nejsou nám tak vnucovány názory určitých lidí, se kterými bychom se měli ztotožnit; spíše než to jsou přednášeny myšlenky a nápady s vlastní autonomií; lidé prezentující je pak slouží pouze jako prostředek k jejich sdělení a vlastní interpretace je potom na samotném jedinci.(6.1.2010)
-
4daPeace
Verdikt: Souhrn názorů na svět a na život jako takový ve filmové podobě? Proč ne...ale kdo mi řekne proč jsem se tak strašně nudil už v osmnácté minutě filmu a vrátil se k němu za týden, s tím, že jsem to filozofování nakonec vydržel asi do šedesáté minuty? Opravdu jsem u toho usnul...snil a bděl, takže se možná záměr režiséra povedlo pochopit i mně.(28.3.2007)
