Rebel bez příčiny

Rebel bez příčiny je Americkou krásou let padesátých. Není zdaleka tak naivní jako většina filmů jeho doby a dokonce se zdá, že herečtí protagonisté slyšeli o Stanislavkém. A proto tento snímek o vzpouře proti rodičům, kteří ztělesňují všednost, zbabělost a lhostejnost, je působivý i v jednadvacátém století, kdy už lidé řeší poněkud jiné problémy. Alespoň zdánlivě jiné. (31.05.2005)

James Dean toho moc za svůj krátký život nenatočil, ale filmy, kde se objevil, se dají bez nadsázky označit za „nezapomenutelné“. Rebel bez příčiny je z nich nejznámější a snaží se o generační výpověď let padesátých. Hlavní hrdina Jim je nešťastný mladík, který touží po přátelích, možná i dívce, chce jen zapadnout a být konečně úspěšný. Silný. Rozhodně nechce, aby ho někdo považoval za zbabělce. Jenže okolnosti mu to nechtějí dovolit. Jak můžete být normání, když vám osud do cesty přihraje krásnou slečnu s tváří Natálie Wood kvůli níž daleko více riskujete a chováte se jako pitomec? Jak být součástí společnosti, když se okolo vás motá podivný kluk, který ve volném čase střílí štěňata? Příběh, který by se klidně mohl odehrávat i teď. Dnešní znuděná mládež, která nemá žádné starosti a hledá si zábavu všude, kde se dá. I když je to často nebezpečné a už vůbec ne správné... Oni jsou vlastně ti dospívající pořád stejní. Rodiče jim nerozumí, upínají se ke zdánlivě nesmyslným věcem, nechají se strhnout partou, dělají hlouposti... Je jedno, jestli žijete v roce 1955 nebo 2007. Některé věci se nemění. (16.08.2007)

Emocionálně zmatený hošan. Zase se opil a popral. Skončil na policejní stanici, na které zrovna probíhá výpověď rozrušené Judy i mladíka Platóna, nad kterým visí obvinění ze zabití štěňat. Vzdorující trio. Evidentně je všechny spojuje zoufalá snaha najít své místo ve společnosti i úzkost z budoucnosti. A nepochopení ze strany dospělých, rodičů především. Pečlivé domácí hospodyňky a bodří otcové. Dům vedle domu, skoro jako přes kopírák. Dá se v nich najít hned několik paralel k dnešku. Naštvaný vzbouřenec James Dean zrovna nastoupil na novou školu a hned se dostal do problémů, protože odmítá být zbabělým kuřetem. Několik momentů silných (hazardující závody nad útesem, naháněná Platóna trojicí mladíků), charismatický teenager v džínách Dean s cigaretou přilepenou na rtu se pak po premiéře (které se kvůli smrtelné autonehodě nedožil) stává absolutním symbolem. (01.08.2020)

Téma rebelie, kterým se zabývá 31. ročník LFŠ v Uh. Hradišti, bylo odstartováno tímto dílem. Padesát let od svého vzniku však už Rebel bez příčiny hodně ztratil ze své působivosti, kterou spolehlivě zásoboval diváky, sedící v kině dvě generace přede mnou. Ti si rozhodně hrdinské postavení se mladého frajera v (dnes odporně kýčovité) červené nylonce proti partě ještě větších frajerů, rozhodně užili. Jenomže z pohledu dnešního diváka je scénář Stewarta Sterna silně naivní a bez špetky nápadu se tak děj stává odhadnutelný na dlouhé minuty dopředu a režisér Nicholas Ray zase nepředkládá nic jiného než suchou rozprávku, ve které navíc nechává herce občas silně přehrávat, Jamese Deana nevyjímaje. Toto hodnocení je navíc objektivní až po uplynutí první půlhodiny filmu, ve které mě nuda ukolébávala ke spaní. Takže jediné co opravdu nezestárlo, je výrok jednoho z dobových kritiků filmu, který film v nadsázce přejmenoval na „Příčinu bez rebela“, což skvěle vystihuje to, co by se dalo rozepsat na mnoho dalších řádků. (23.07.2005)

Mám rád staré filmy, ale ne povinné uctívání těch předepsaných. Myslím, že Rebel bez příčiny je z rodu filmů, které přišly ve správnou chvíli, oslovily tehdejší publikum přesně tak, jak si předsevzaly a... dnes jsou únavné jako povinná školní četba. Těžko Rebelovi vyčítat, že má postavy jako soubor ilustrací ke knize "Nejčastější poruchy psychosociální komunikace v dysfunkčních rodinách" a působí proto tak ploše. Byl zkrátka první. Dobře vím, že v 50. letech Američané lpěli na "tradičních hodnotách", jaké skýtá rodina a středoškolská uniformita, ještě víc než dnes. A že neochota jedince účastnit se všech těch rituálních skopičin mnohé upřímně šokovala. Ale nebudu se tvářit, že nikdo později nenatočil lepší filmy na stejné téma. (Edit 23.8.2011: Po druhém vidění musím jít ještě o hvězdičku níž. Ten film stárne každým rokem.) 40% (01.02.2007)