Tlumočnice

Film jsem viděl hlavně kvůli doporučení kamarádů, jež jsou z tohoto filmu nadšení, ale mě bohužel neoslovil. Možná jsem od filmu čekal mnohé, těžko říct, ale je to pro mě jednohubková nuda, která od zajímavého hereckého obsazení nenabízí nic. Navíc zbytečně dlouhé a jediné co bych zároveň k hercům přičetl k dobru, je v celku zajímavý závěr, který ale těžko přebije celkově mdlý pocit z tohoto filmu. Víc jak dvě hvězdičky nemohu dát... (24.08.2007)

Neptejte se mě čím, ale tenhle film mi připomněl jiný Pollackův film a to Tři dny kondora a bez dlouhého rozborování - atmosféra Kondora mě podusila ještě mnohem víc. Na spoustu otázek jsem tady nenašla odpověď, taky jsem nedostala příležitost dost cítit s tlumočnicí a s jejími kořeny, finále pro mě bylo příliš povědomé a závěrečná tečka by měla patřit do úplně jiného filmu, ALE: Sydney Pollacka mám ráda pro poctivé úmysly s divákem - žádné mrtvoly, výbuchy, postelové skalpy ani cool záporáci navíc, žádný samoúčelný efekt, jen "suché" reálno. A taky proto, že v jeho filmech vidíme prvotřídní herce v prvotřídních výkonech, například tady - pro mě - v osobě Seana Penna. (01.07.2005)

Sydney Pollacka mám rád. Jeho příjemně umírněná režie, bez rychlých střihů a rádoby cool záběrů (zdravím Tonyho Scotta), dává vyniknout umění herců (zdravím Clinta Eastwooda), ale tady si vybral slabší chvilku. Na thriller je to málo napínavé, jako politické drama je to nepřesvědčivé a příliš klouzající po povrchu a melodramatickou rovinu sráží jiskření obou hlavních protagonistů o síle nedomrlé hořící prskavky na vánočním stromku. Výsledkem je trochu nepřehledná trochu nuda s jedním velkým logickým lapsusem v závěru. Přesto jisté tři *, mám tyhle staromódně působící thrillery, bez efektních kudrlinek, docela v oblibě. (10.12.2005)

Hlavním kamenem úrazu jsou emoce, které diváka nechají naprosto chladným. Politikaření, diplomacie..nic moc dramatického a skutečně zajímavého se neděje, už zpočátku mě to nevtáhlo a tak jsem se jen apaticky vezla po zbytek filmu s tím, že mi bylo úplně jedno, kdo co komu nalhává a jak to s tou tlumočnicí ve skutečnosti je. Apatie je u filmu pravděpodobně to nejhorší, protože jakmile je vám hlavní postava u zadku, může to mít sebelepší režii a už si vás to nezíská. Je to škoda, protože herecké výkony byly výborné. Ale skutečnost, že jsem film dokoukávala půl roku mluví sama za sebe.. (22.04.2013)

Ďalší z pohľadov na genocídu, tentokrát prostredníctvom prežitku jednotlivca – pohľad na problémy Afriky bez nej, viacmenej postrádajúci zábery na mŕtve telá a vraždenie, však nič neuberajú z dramatična. Podstatou je slabosť – mocných aj tých, čo trpia. Bezmoc riešiteľov i bezzubosť veľkých spoločenstiev stojí oproti ich okázalosti. Krehkosť Nicol iba zvýrazňuje tento fakt. Nie nedôležitou súčasťou doplňujúcou politický príbeh sú osobné príbehy hlavných postáv. Spolu tvoria vyvážený snímok v ktorom sa chvíle napätia striedajú s uvoľňujúcim pokojom a vznikajúcou blízkosťou. Medzi riadkami sa skrýva to, čo Hotel Rwanda kričal nahlas – mierotvorné organizácie sú iba lesklé mydlové bubliny. V skutočnosti je každý SÁM! (25.02.2006)