The Dirt
Režie:
Jeff TremaineKamera:
Toby OliverHudba:
Paul HaslingerHrají:
Daniel Webber, Douglas Booth, Iwan Rheon, Machine Gun Kelly, Pete Davidson, Leven Rambin, David Costabile, Kabby Borders, Kathryn Morris, Tony Cavalero (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Čtyři chlápci z LA a jejich monstrózní úspěchy a ďábelské propady na poli hudební superslávy v otevřeném životopisném filmu podle bestselleru skupiny Mötley Crüe. (Netflix)
Recenze (209)
K puritánovi to mám pár světelných let daleko, nemůžu si ale pomoct, tenhle hnus je prostě hnus, protože je to hnus, jak by řekl zenový mistr. Sám jsem pěstoval kapelování dvě dekády a svatí jsme s kucima fakty fakt nebyli ani omylem, ale tahle idiotská glorifikace a ikonizace debility, narkomanie, alkoholismu, patologických rodinných, mileneckých i obecně mezilidských vztahů mi prostě přijde… no vlastně zcela poplatná režisérově předchozí tvorbě, protože tahle banda dementů se od Jackass liší jen tím, že uměj napsat písničku a ve fetovací challenge nemají konkurenci. Pro mě osobně existuje hromada jiných kapel či muzikantů, kterých si vážím násobně mnohem více, ale hudba je věc subjektivního ne/vkusu, takže v tom se šťourat nebudu. Kdyby se sex, drogy a rock´n´roll pojaly méně oslavně, film utrpěl nějaký ten nadhled a vyzněl tak, že i když jste totálně vypatlaní, chlastáte víc než náš hradní císař pán, spotřebu drog máte větší než Praha, avšak umíte napsat něco, co tzv. půjde do lidí, nemusíte nutně skončit jako totální troska v hromadném hrobě, ale můžete se stát rockovou hvězdou, která sice vyšňupala půlku Kolumbie a do žíly si vpálila druhou půlku Afghanistánu, ale i tak nestihla rozházet, profetovat a prochlastat všechny ty miliony dolarů a může dožít v pohodě, i když se při počítání do stovky zasekne na tom, že má jen 20 prstů, takže číslo 21 už nenajde. Pokusy o sebereflexi jednotlivých Matláků mi přišly vyloženě dětinsky legrační. Natočeno je to na druhou stranu technicky vážně parádně. Mám s tím asi podobnej problém jako s Werwolfem z Wallstreetu, kterej taky oslavuje zmrdství a prezentuje ho jako něco totálně cool a božího. To pak může vést třeba k tomu, že se někdo jako já dostane omylem na obchodní školení, kde mu o deset let mladší kopretina objevuje Ameriku obchodování a pouští tam ukázky z Vlka s tím, že takhle jako se to teda dělá. Na můj skromný dotaz, jestli to dokoukala celý a ví, že ten nejlepší obchodník na světě skončil za své báječné obchody v krimu, protože okradl tisíce lidí a stát okrádal podvody o miliony dolarů na daních, nějak nemohla najít slova v odpověď. A stejnej dojem mám z lidí, kteří nad tímhle slintají, jak je to mega boží a cool a jak by takovou jízdu taky chtěli zažít. Co do přesahu a sebereflexe mi v tomhle směru z filmově hudebního ranku přišel parádní třeba Liberace (i když se mi při jeho sledování strachy svíraly půlky), který nesoudil ani neoslavoval, jen prezentoval a nechával divákovi volnou ruku, ať si názor udělá sám. Z tohohle smrdí účast jednotlivých členů kapely na sto honů víc než Mayova a Taylorova dozorčí taktovka z Bohemian Rhapsody. Obojí postrádá odstup. Tam realitu notně ohýbali a idealizovali tak, že jeden z největších pařmenů a sexuálních náruživců 20. století vyzníval málem jako papežův brácha. Tady ji zase zbytečně obnažují do naha ve snaze bejt cool a drsní prvoplánovým šokováním, aniž by tomu dali nějakej rámec a vyšší sdělovací hodnotu. ()
Ano. Jak zde správně poznamenal největší bukanýr Pan Apač, hudba všech těch glamrokových transek je dobrá leda tak do gejklubů jako kulisa k zasněným pohledům do kakaových očí při mlsném usrkávání banánového daiquiri. A obzvláště tihle naprosto hudebně nenápadití a bezvýrazní Matláci, na rozdíl od tehdejší inventivní konkurence, například Džonboviho, Skidrou, Érosmisů či Gansů, balastní kolovrátková homopartička vymatlaných trapáků bez jediného pořádného hitu, která se proflákla akorát tím, že chlastala, fetovala a dělala bordel, což zaujalo i v branži müslitele z největších - Ozyho, jenž jim na to konto podal pomocnou učebnici astrofyziky. To hovadění jim ovšem šlo náramně, a tak si jako narkogeronti uplácali o svých prasotrampotách veskrze zábavný filmík, kde se naprudko a bez příkras pochlubili, jací to bývali (a s největší pravděpodobností pořád jsou) hloupí a slizcí čuráci. A ano 2. Jak zde správně poznamenává každý druhý gej, ultrapokrytecký pan Květen se u toho může třísknout do hlavy a poučit, jak dokonale by okořenilo jeho sterilní báchorku o bezkonfliktních správňácích pár záběrů na Bulsaru s pérem v prdeli a rypákem v kokainu. ()
Tak tihle chlapci si slogan sex, drogy a rock´n´roll! vzali hodně osobně. Během sledování snímku jsem si vzpoměl na všechny kritiky snímku Bohemian Rhapsody a říkal jsem si, tohle je pro Vás kolegové. Našlapaný, neuhlazený, upřimný s absulotně našlapanou první hodinou, kdy má film vysloveně trysky u prdele. Dostane tě, ale o to víc zamrzí tuctový závěr, nechápu, nerozumím. Mít to na konci stejný level jako na začátku dávám bez diskuzí pět a to jsem o kapele v životě neslyšel. ()
8/10. Nečekejte další "klasický" životopis hudebních ikon, ale řádnou dávku punku, jenž nechybí odvaha, nápady a především extrémní živelnost. Konečně snímek, který ukazuje danou dobu v plné kráse a nahotě! Produkční hodnoty Rocketmana či Bohemian Rhapsody tu samozřejmě nenajdete, ale všichni zůčatnění se viditelně snaží a mě to sedlo. Fakt hodně. ()
Neučasaná a poměrně brutální verze Bohemian Rhapsody, která si nebere servítky a ukazuje, jak žít Heavy Me(n)tal. Kapela Mötley Crüe je totální klasika klasik a myslím si, že málokterá kapela zažila tolik eskapád, jako právě kluci z týhle kapely. Pro někoho to může být legrace, ale pro druhý to bude zaručeně noční můra. Divím se, že se všichni dožili natáčení tohoto filmu. Herecky je to bomba, hudebně bez námitek. Některé scény jsou na pomezí geniality. Například ta s Ozzym nebo když se filmaři rozhodli v bodech ukázat rockerův běžný den. The Dirt je ale pořád totální úlet, ale kvůli způsobu vyprávění nemůžu říct, že by se jednalo o běžný životopisný film. Naopak. Kdybych přeci jen jejich muziku měl radši a našel bych si jeden jedinej bod, proč bych ty kluky měl mít rád i po lidský stránce, tak dám pět hvězd. Takhle je to za hodně slušný čtyři, ale jenom proto, že vlastně nevím, co v tomto filmu znamená pojem kamarádství. No a navíc v tom má zase prsty Netflix. To není náhoda... ()
Chtěl bych napsat pár laskavých slov o filmu THE DIRT. Ne, není dobrý. Ale ruku na srdce, vážně si myslíte, že film o MÖTLEY CRÜE, který navíc vznikl v produkci kapely a podle knih všech čtyř členů může být dobrý? Výsledkem je vlastně taková glam metalová Bohemian Rhapsody pajcnutá Vlkem z Wall Street, film o tom, že ať bylo, co bylo, kapela je hlavně rodina. Oproti Bohemian Rhapsody se tam trochu víc smilní, squirtuje, šňupe koks z prdelek, střílí herák, běhá bez kalhot, demolují pokoje, líže moč u bazénu, ukazují řitě na veřejnosti... Takže hlavní první polovina je fun a zjevení Madmana ze země Oz patří k vrcholům. Ve druhé už to posmrkává dojetím a je to přesně tak přesvědčivý, jako když drama o smrti dítěte natáčí výhradní režisér vidláckých srandiček Jackass. Oscara to asi nedostane, i když je to líp nastříhaný než Bohemka a paruky to má stejně směšný. Že jsou MÖTLEY CRÜE dobrá kapela vás to taky nepřesvědčí. Ale že glam byla hovězí mutace metalu a tahle čtyřka to autenticky cejtila, tomu se věřit dá. God Bless the Children of the Beast! ()
O co lepší je bezstarostná našlapaná úvodní polovina "fuck life, fuck us, fuck everybody", o to horší je sentimentální druhá, kdy nastává jakože krutá srážka s realitou života na dluh. Dokud má jackassácký Tremaine točit nevázané eskapády prolamující čtvrtou stěnu v alkoholickém drogovém sexuálním rauši, tak to energicky šlape jedna báseň. Jakmile má v útržcích pokrýt s vážnou tváří (a pod producentským přísným okem kapely samotné) bezmála dekádu osobních tragédií bez jasného cíle nad rámec "dieselovské rodiny", tak se mu to rozpadá pod rukama. Což je škoda, protože zpočátku to šlape neskutečně dobře. Každopádně hned několik scén (především "den na turné" a opalovačka s Ozzákem) má na rozdíl od filmu samotného parametry nezapomenutelnosti, kdy za deset dvacet let budete vzpomínat, ty vole, taková ta scéna, co si ji živě vybavuju, z jakého jen je filmu? ()
,,JE TO BOJ A JESTLI CHCEME VYHRÁT, MUSÍME JIM UKÁZAT NĚCO, CO JEŠTĚ NEVIDĚLI....“ /// A tak se tihle týpci stali symbolem osumdesátek. Jejich kariéra se nesla přesně ve stylu klišoidního hesla „sex, drogy a Rock 'n' Roll“ a já kvituju, že tahle metrosexuální (glam metalová) grupa aspoň neměla klávesy. Film je takovou podívanou pro dospělejší děti – takže i pro mě. Pánové z Mötley Crüe tak po všech těch knižních biografiích dostali i tu filmovou. Můžeme mrknout na jejich cestu na vrchol, slávu i pády. Místy to je hnusný nakouknutí do jejich třináctejch komnat. Ovšem nejnechutnější kusy tady stejně předvádí Ozzy. Příběh (i film) obsahuje všechno, co taková rocková skupina prožívá a já jen doufám, že těch autobiografickejch filmů nebude přibejvat, protože nejen tady platí – dobrého pomálu! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zakládáme kapelu. Neřešíme, jestli umíme hrát, hlavní je, aby nás žraly holky. 2.) Ozzy mi řekl, že mě život plnej drog, chlastu a nechráněnýho sexu zničí. 3.) Thx za titule ,,coollis“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Jackassácký padré Jeff Tremaine se ujal ultimátní sex drugs & rock n roll story Mötley Crüe a vytřískal ji na max. Zbytečný moc žvatlat - jak volba postu režie, tak obsazení čtveřice padne skvěle (dokonce i MGK) a za mě je to vůbec ta zábavně nejnabitější, nejdivočejší rocková jízda ve filmu + jedna z dosud nejlepších věcí od Netflixu. Klišé, opovrženíhodný (x), plyne trochu zmatečně, vynechal Pamelu, žádná vele hloubka, jasně, ale vystihuje bezhlavou esenci kapely a prostě nabušená sranda. Ozzyho vstup a to squirt intro je geniální. “We were a gang — a gang of fucking idiots.” ()
Jako naprostý rockový analfabet jsem o skupině v životě neslyšel (a dle soundtracku neznal snad jedinou skladbu), ale takhle si představuji životopisný film o kapele, jenž vznikl na základě vzpomínek samotných členů. Totálně upřímná a sebereflektující záležitost plná přiznání omylů, hříchů a vlastní debility, kdy sice krédo "sex, drogy a rock'n'roll" bylo evidentně vždy součástí image kapely, ale dělat tento film pokrytečtí členové Queenů, místo heráku si do žíly střílí rodinné hodnoty a místo destruktivních povah by nastoupil Brandon Walsh s Mírou Dušínů a hezky si o všem popovídali. Jistě, po filmařské stránce to žádný velkofilm není, ale člověk se fakt neubrání porovnání s nedávnou tragickou, fakticky zcela nesedící a úděsně nadhodnocovanou pohádkou Bohemian Rhapsody se 4 Oscary a 90 %. Tohle je po filmařské stránce úplně stejně odvedená záležitost, která si ovšem na nic nehraje a nedělá z diváků dementy jako žijící členové kapely Queen ve své PR sračce. A takový přístup se mi zatraceně líbí, i když je mi tento hudební žánr celoživotně vzdálený. 90 % ()
Krátký komentář: Doufám, že si tenhhle snímek udrží na csfd svůj vysoký průměr. Na to, že to nedělali kdovíjací fachmajstři, je to dost slušný rokenrolový film s několika nezapomenutelnými momenty a více než dobrou muzikou. (- - - -) Dlouhý komentář: Čekal jsem to mnohem horší. Herci sice připomínají skutečné Mötley Crüe jen vzdáleně (přesněji řečeno, Tommy Lee a Mick Mars jsou typově hodně OK, ale Vince Neil je spíš Brian Connolly ze Sweet a Nikki Sixx je učiněná katastrofa), paruky jsou strašné (hlavně ta Sixxova), ale výsledek je pomalu zázrak. První třetina filmu šlape přímo skvěle. Pak to začíná trochu slábnout a závěrečná část je až rozpačitá... No, vlastně přesně jako tvorba kapely. (První album je nejlepší, to si pište!) Ale rozhodně to má své momenty (scény ze zkušebny, vymýšlení názvu, první koncert, setkání s Ozzym, atd). Bál jsem se, že to bude druhá Bohemian Rhapsody, ale tu naštěstí připomíná jenom závěr. Takže... Celkově je to lepší než Bohemian Rhapsody (v první půlhodině dokonce asi tak desetkrát). A je to lepší, než bych od podobného, kapelou řízeného projektu, čekal. (Mötley Crüe dnes už možná nejsou tak šílení jako zamlada, ale z nějaké větší soudnosti, nebo snad dokonce moudrosti, bych je určitě neobviňoval.) Ke konci to upadá až do průhledné, nedůvěryhodné sentimentality, ale pořád je to lepší (a určitě víc dirty) než... vy víte co. A hlavně to tady konečně (!) snad aspoň trochu zpropaguje jednu Čechy vždy tak důsledně ignorovanou kapelu a jeden v tuzemsku vždy tak urputně odmítaný rockový žánr. PS: Rád jsem si v jednom z komentářů zase přečetl (v minulosti tolikrát slyšený a stále dokola omílaný) názor o "metalu pro bukvice". Tě pic, kámo, já jsem bukvice největší. :-) Fanoušek Mötley (a všeho možného dalšího glamu) od června 1985! PS po půl roce: Moje naděje, že by snad tento film mohl něco málo změnit, se samozřejmě nenaplnily. Co naplat. Češi nikdy nerozuměli rock 'n' rollu. Dechovka, techno, hip hop, opera a thrash metal, to jo. Ale rock 'n' roll?? PS po pár letech: Zvyšuju na pět. Funkčnější rokenrolový film stejně široko daleko jen tak nenajdete. ()
Ja som vlastne hľadal film, u ktorého sa nenáročne pobavím a príbeh glam-metalovej kapely sa ponúkol akosi samo sebou. Výslovne sa pritom tvorcovia pokúsili vyhnúť pátosu a sentimentu, čo sa im do značnej miery podarilo, otázkou zostáva, či táto úlitba tempu a súdržnosti bola na prospech veci všeobecne. Že a ako ústrední protagonisti prežili, myslím si, totiž akosi stráca na hĺbke a zásadnosti oznámení. Výprava bola bez debát skvelá a štýl nevkusne striekal podľa môjho. O niečo horšie to bolo s hereckými výkonmi, príkladne ale rola Tommyho Lee a Vince Neila boli bez problémov uveriteľné. Ak sa na film chystáte kvôli Pamele, alebo Nikkimu Sixx, vyhľadajte skôr iné diela. Asi som sa na toto nemal dívať po Bohemian Rhapsody (2018). ()
"Kolik jsi už dneska ojel holek?" "Asi tři." "Ne dneska, na turné." "Ty vole, po tom obřím gang bangu v Salt Lake City jsem přestal počítat." ___________ Sex, drogy a glam-rock v neskutečně stylový a extrémně nekorektní hudební komedii o kultovní kapele Mötley Crüe, která vám svým borcením čtvrté stěny a pikantním humorem totálně sežehne prdel. Nehoráznej odvaz. ()
Na jednej strane to má treťotriedny televízny vizuál a nedôveryhodné masky a dobové kulisy, na strane druhej, hoc o veľa príhodach som ako fanúšik Motley Crue vedel, solídne som sa bavil. ()
Top. ()
Vskutku šialená jazda s pestrou posádkou, ktorá na konci síce trochu spomalí, ale nič to nemení na jednej veci ... a to, že si to tí chlapíci z Mötley fucking Crüe vážne užili ... a ja s nimi. ()
Film, který ukazuje, že rock´n´roll je jen o sexu, drogách a sexu. A o tom je vlastně i celý film a nedozvěděl jsem se o dané skupině víc, než jen to, že to jsou neuvěřitelný hovada, který ošukaj všechno co se pohne. Chvilku to baví, ale skoro 2 hodiny ... to vůbec. ()
Znám Tommyho Lee jenom z bulváru, kvůli blonďatým manželkám :) , Ozzyho samozřejmě taky znám, jinak mi název kapely nebyl ani povědomý. Žánrově mě míjí. To ale není podstatné, protože takto má vypadat film o glammetalové partičce, která to uměla "rozbalit" ve velkém stylu. Sice více než na pódiu dělali bordel všude, kde se objevili, každopádně pozornost upoutat uměli. Film je jízda jak se sluší a patří, bude bavit i diváka, který o nich ví kulové. Jedinou výtku bych měla akorát k tomu, že když si perou svinstvo do žíly na ruce, měl by někdo za kamerou aktérům poradit, že vždy se to píchá směrem k srdci, nikoli k periferii. :) Souhlasím s názory, že úspěšný, i mnou chválený, film Bohemian Rhapsody, vedle The Dirt působí zbytečně sterilně. ()
Film je založen na autobiografickém bestseleru od špatných chlapců Mötley Crüe. Příběh o pohádkovém úspěchu kapely z ulice na mezinárodní slávu. Myslím že film má nulovou atmosféru , film je odbytý a uspěchaný a skupině vznáší oslavný hod. Když ale Mötley Crüe začnou hrát, což není moc časté, je to jiná káva. Fanoušci skupiny si klidně dvě hvězdy přidají. Já byl jednou myslím na koncertu v Praze. ()
To se takhle sejdou notorický děvkař, romantický násilník, feťák, co nezná míru a jeden světec s lahví vodky, aby založili kapelu, jejíž sláva popravdě vyvěrá z neustálých výstřelků a skandálu, než že by byli tak hudebně talentovaní. Je to cirkusová šou čtveřice dacanů, která navíc úplně vynechává ty nejhorší excesy (co Pamela?). SHRNUTÍ: Po shlédnutí jsem si jistá, že Ozzy toho netopýra sežral schválně. ()