The Satanic Rites of Dracula

Hammer. Spíš než o horor jde o dost mizerně provedenej thriller, kde teda jen tak náhodou vystupují i upíři. Celá premisa příběhu je postavená dost na vodě, ale to obvykle draculovské variace bývají. Bohužel s tím se vytratila i atmosféra, napětí a takové to kouzlo, které Hammer dělalo Hammerem a propůjčovalo mu tou záhrobní poetikou neopakovatelnou vizuální podobu. Jenže v tomhle filmu kromě postav Draculy a novodobého Van Helsinga už nic nezbylo. Sice se objeví staří známí z předchozího dílu série (inspektor Murray a Jessica Van Helsingová, bohužel ztvárněná jinou, daleko ošklivější herečkou), ale už to není ono. Navíc čas, který je věnován zbytečným satanským rituálům (proč, když šlo o upíry?), je neúměrně dlouhý. A směšně působí i stále nové způsoby, jak upíry přemoci. V předchozích dílech se možnosti rozrostly např. o tekoucí vodu, nyní i o trnový keř. Hm. Nebýt některých silnějších scén s trochou zářivě rudé krve (alespoň nějaká vzpomínka na starý dobrý Hammer) a trochou nahoty, bylo by hodnocení ještě nižší. Na jedno podívání to jde, ale tím to končí. (10.12.2014)

Zase som sa nechal nachytať názvom... Satanistické rituály Grófa Draculu. No nepozrel by si to človek ktorý má rád sedemdesiatkové horory ? Je to naozaj absurdný film ktorý na konci dospeje k bodu že gróf Dracula chce zničiť celí vesmír. Tak niečo také som ešte nevidel. Na pomoc si privolá ministrov a iných mocných ľudí ktorý dokážu ovplyvniť masy ľudí. Skrývajú sa v jednej rezidencií ktorú strážia motorkári. Policajti sa spoja s profesorom Van Helsingom (áno potomok "toho" Van Helsinga aby zachránili svet). Je to úplne klasické Grindhouse béčko ktoré až na dej a skutočne štýlový 70´s soundtrack veľmi neprekvapí. Grófa Draculu si zahral Christopher Lee (známi s Pánov Prsteňov ako Saruman) (20.07.2013)

Dôkaz, že Hammer strácal dych. Z krásnych, gotických hororových príbehov s nádhernou výpravou sa čím ďalej tým viac stávali akési mišmaše, kde scenáristi vymýšľali perličky typu - Dracula vodca akéhosi záhadného inštitútu. Podobne ako pri predchádzajúcom DRACULA A.D. 1972 mi prenesenie Draculu do doby modernej nepasuje, málo krvi a ženskej erotiky a tajomnej pulzujúcej atmosféry. Teda ingrediencií, ktoré definovali štúdio Hammer. (16.12.2011)

Mám raději Draculovy příběhy odehrávající se v 18.-19.století, než ve století 20. Nakonec ale i Londýn počátku 70.let vypadá díky kameře a hudbě nevesele a nahrazení hradu opuštěnou vilou nebyla rovněž špatná volba. Horrové ikony plní svou roli bezchybně. Ostře řezaná tvář P.Cushinga jakoby v sobě zračila neúnavný boj s Knížetem zla. Nástup Ch.Lee na scénu je stylový - mlha pode dveřmi, vyděšená dívka v koutě na posteli, okenice tluče zuřivě do oken, světlo u stropu se komíhá, dveře se rozletí a v mlze přichází Dracula. Zlověstný pohled, cukání v koutku úst, naklonění se k oběti a zákus! Byť gore efektů není přehršle, tak na vrážení kůlu dojde, divák zjistí, co dokáže vylepšený dýmějový mor a jak nebezpečný může být trnkový keř. Napětí se stupňuje ve sklepení zla i při klíčovém rituálu. Odkazy na Apokalypsu působí dnes poněkud úsměvně, ale kritika společnosti, politiků a vlád na dnešní dobu sedí víc, než by si možná kdysi tvůrci pomysleli. Skvělá hudba (John Cacavas) je poznamenána dobou - zní v ní šechny možné kriminálky a špionážní filmy včetně Bonda-, ale přitom má patřičnou živočišnost i tajemnost... Ne nejlepší hammerovka, ale pořád pěkné upíří pokoukání. (25.06.2012)

Přiznám se, že se mi film líbil hlavně proto, že obě hvězdy jsou zde v docela dobré formě a přinesly to, co jste od nich očekávaly. Lee temného hraběte, kterého mohl hrát v podstatě kdykoli, i v pozdějších letech by byl jako Dracula skvělý. Cushing zase Van Helsinga, který má charisma a kterému věříte i to, že je nakonec udělat ten poslední krok a zase na chvíli zbavit svět krvelačného hraběte. (08.01.2016)