Romasanta: Hon na vlkodlaka

Jsem si dobře vědom toho, že každé KDYBY, vztahující se k věcem a činnostem, které již byly vykonány, je KDYBY zbytečné. Přesto si teď jedno takové nemůžu odpustit. KDYBY Romasanta režíroval Alejandro Amenábar nebo Jaume Balagueró, vznikl by film, o kterém by se v zasvěcených kruzích ještě dlouho mluvilo. Rozhodně nechci tvrdit, že takto zbyla na jazyku jen pachuť z nepovedené podívané, popřípadě, že vše zachraňoval kníže temnot Sands, to jistě ne. Jen se domnívám, že velká příležitost a obrovský potenciál byl promarněn z režisérského křesílka-namísto vynikajícího temného thrilleru s horrorovými prvky, vznikl pouze lehce nadprůměrný snímek. (26.01.2007)

Titulok filmu pomerne dosť zavádza, čo rapídne ovplyvnilo očakávania diváka. Nejedná sa o žiadny horor, ktorého príbeh by bol postavený na princípe lovu vlkolaka, no ide o historickú kriminálku, ktorá si berie na paškál udalosti z 19. storočia, kedy v jednej časti Španielska, dochádzalo k množstvu brutálnych vrážd. Nakoľko mali obete známky po atakoch vlkov, tak ako to bolo v danej dobe zvykom, začali sa šíriť zvesti o vlkolakovi, ktorý napáda ľudí. Divák sa síce nedočká žiadneho mimoriadneho gore či násilia ako takého, no tento snímok určite nie je sklamaním, po ktorom by mal človek dojem, že vyslovene zabil svoj čas. Tak nízke hodnotenie si nezaslúži .. (19.04.2018)

„Niektorí tvrdia, že som bol človek, ktorý sa občas menil na vlka. Ja si myslím, že som bol skôr vlk, ktorý sa občas menil na človeka.“ V prvej polovici 19. storočia španielskymi dedinami (v zovretí temných lesov, ktoré poverčivým dedinčanom na dobrej nálade nepridali) otriasla séria vrážd (prevažne žien). Telá boli nájdené v horách, roztrhané, dokonca zbavené tuku (napr. z oblasti stehien). Niektorí sa prikláňali k názoru, že vrahom je šialenec. Ďalší, že zabíja svorka vlkov (začalo ich masové vyvražďovanie za odmenu, ale nepomohlo). Niektorí sa prikláňali k názoru o vlkolakovi. Nakoniec bol pred súd postavený dobre vyzerajúci (čo mu v nadväzovaní vzťahov so ženami pomáhalo) obchodný cestujúci Manuel Romasanta. Tvrdil, že sa premieňa proti svojej vôli na vlka a v tej chvíli nevie ovládať svoje krvilačné správanie. Niektorí experti, hoci dav si prial popravu, sa pred súdom zhodli na tom, že môže trpieť tzv. lykantropiou, teda duševnou poruchou, kedy pacient verí, že sa dokáže meniť na vlka. Táto choroba bola rozšírená hlavne v „temných dobách“, kedy ľudia mali sklon veriť „rozprávkam“ a ak navyše lykantropia postihla retardovaného jedinca, ktorý bol navyše napr. znetvorený, nebol dôvod myslieť si, že lykantropia neexistuje. Ak aj vás táto téma fascinuje, asi ste videli mizerné BRATSTVO VLKOV - HON NA BEŠTIU. Pojednávalo o čomsi podobnom (o storočie skôr došlo vo francúzskej lesnej oblasti Gévaudan k desiatkam vrážd, no páchateľ nebol polapený). V prípade HONBY NA VLKOLAKA som znudene čakal vlkolačí krvák. Nevedel som, že niečo také sa kedysi naozaj stalo (ale ťažko sa baviť o „histórii“, sú to už skôr mýty a legendy). Výsledok ma tým pádom spočiatku nadchol. Bohužiaľ to rýchlo prešlo - priveľa zlých postáv s čudným priestorom (myslíte si, že postava X bude ústrednou a zrazu je zabitá alebo na 45 minút zmizne z plátna) či chaotické časové skoky (nevedel som, či scéna Y chronologicky nasleduje po predchádzajúcej alebo sa odohráva o 3 roky skôr). Ak necháme bokom zopár fajn nápadov (premena na vlka), je to rozčarovanie, aj keď snaha bola. (17.03.2011)

Galicie 1851. Lidé se bojí chodit do lesů, protože čas od času tam někdo prostě zmizí. Pokud dojde k nalezení těla, je vždy zohaveno a roztrháno. Lid je přesvědčen, že to dělají vlci. Starosta oblasti zakazuje chodit do lesa bez povolerní a za každéhon zabitého vlka je nabízena odměna. Lidi však i nadále něco vraždí dál.... Viník je i přes pátrání nepolapitelný a tak se začíná šuškat, že je to práce vlkodlaka, který se přes den mění v počestného občana a za nocí vraždí. Do oblasti proto přijiždí věhlasný profesor, který má za pomoci vědy a svých znalostí pomoci lapit tuto nestvůru... Ten po ohledání mrtvol tvrdí, že je to dílo člověka.... Snímek je natočen podle skutečné události a je celkem dobře koukatelný. Ale i přes hodně zajímavý námět, který mohl být dotažen skoro až k hororu, naprosto postrádal napětí. To je velké mínus, protože vše bylo solidně zpracováno, dobový výprava, hezká kamera, hudba...Pro mne doposud neznámí španělští herci hráli dobře a Elsa Pataky je fakt nádherná ženská. Celé to tedy v souhrnu skutečně působí televizním dojmem a ubrat na stopáži, mohl Romasanta být dalším dílem Dobrodružství kriminalistiky... Dávám tři štříbrné kule. * * * (30.06.2012)

Pokud je film natočen podle skutečných událostí, bývá to zpravidla tak, že si tvůrci vyberou nějakou tu záležitost, k níž skutečně došlo, použijí nějaká reálná jména, a pak se scénárista volně rozepíše, aniž by se nechal omezovat nějakou pravdou. Pokud se navíc jedná o událost, která už pamatuje nějaké to století a odehrála se v katolickém (a tedy pokrokovém a nic než pravdu šířícím) Španělsku, mají tvůrci snímku vyhráno (narazili by snad jen s druhým neposkvrněným početím). Takže tolik ke skutečným událostem a výpovědím očitých svědků, a teď k filmu. Upřímně si myslím, že mohl být mnohem horší, stačilo by ovšem jen o trochu více snahy a zápalu a mohl být i mnohem lepší. Takhle je z něj jen stěží průměrná záležitost, která trpí na časté díry v logice a v níž se objevily celkem zajímavé herecké výkony. 2*+ (28.12.2021)