Romasanta: Hon na vlkodlaka

Manuel Blanco Romasanta byl zřejmě první sériový vrah ve Španělsku. V polovině 19. století se přiznal ke třinácti vraždám. Odsouzen byl za devět z nich k trestu smrti, který mu byl později změněn na doživotí. (Petulka88)

Romasanta u soudu tvrdil, že je postižen kletbou, kvůli které se mění ve vlkodlaka. (Petulka88)

Existují tři verze o Romasantově smrti. První tvrdí, že zemřel na neznámou nemoc těsně po nástupu do vězení. Podle druhé verze jej zastřelil důstojník, který chtěl vidět jeho proměnu v monstrum. A konečně poslední možnost je ta, že se mu podařilo z vězení utéct a změnil si jméno na Hombre Lobo de Allarriz. Nicméně žádné přesvědčivé důkazy nejsou, protože věznice v Celanova už neexistuje. (Petulka88)

Námětem tohoto filmu jsou soudní spisy o Manuelu Blancu Romasantovi (1809-1854). Je to první zdokumentovaný případ lykantropie (odkazuje se na duševní nemoc, ne mytologické bytí). U španělského soudu byl případ veden pod č. 1778: "příčina Wolfman" - SOUD Allariz (Orense). (bassator)

Soudní řízení, jež vešlo ve známost jako „Případ vlčího muže“, trvalo přibližně rok. Obžalovaný byl obviněn z únosů a vražd žen a dětí, které, poté co je obelhal či jinak oklamal, zbavil tělesného tuku a ten následně prodával. Během soudního procesu prohlašoval, že je obětí kouzla čarodějnice, která ho (podle něj) nechávala každý úplněk přeměnit ve vlka a vraždit lidi a trhat jejich těla v tmavých lesích, což způsobovala pradávná touha po krvi. (bassator)

Výpověď Manuela Blanca Romasanty u soudu v Allariz - „Poprvé jsem se proměnil na hoře Couso. Potkal jsem dva velké vlky s divokým vzezřením. Náhle jsem spadl na zem, začal jsem pociťovat třas, válel jsem se a třikrát se nekontrolovatelně otočil a během několika málo vteřin jsem sám byl vlkem. Pět dní jsem strávil ve společnosti těch dvou dalších vlků, než jsem se vrátil zpět do lidské podoby a získal zpět své lidské tělo. To, které nyní vidíte, pane soudce. Ti druzí dva vlci, co přišli se mnou, se také proměnili v lidi. Byli to dva muži z Valencie. Jeden se jmenoval Antonio, druhý Don Genaro a jako já oba trpěli stejným prokletím. Dlouho jsme s Antoniem a donem Genarem vyráželi ve vlčí podobě na lov. Napadli jsme a sežrali několik lidí, protože jsme měli hlad." (bassator)

Film byl nominován na cenu Goya ve dvou kategoriích, a to na nejlepší kamera a speciální efekty. (Terva)