Smoke

(Minikino kavárna Ostrava, 16/06/11) Repríza po více než deseti letech opět neomylně doručila totéž, co tehdy .. neopakovatelnou zabydlenou atmosféru, pohodu, trochu dojetí .. a chuť na dobré cigarillo. Přemítání nad Augieho nádherným foto projektem je moment, kterého bych si potřeboval sem tam znovu šluknout, ať nezapomínám čas od času zpomalit a nenechat si den splynout s ostatními do jedné šedivé a neprožité mlhy. (17.06.2011)

Ľudia nie sú dokonalí. Občas niekoho pozvú, aby u nich pár dní prespal, aj keď nemajú voľnú posteľ ani bočné úmysly. Inokedy zase dajú krabicu s bankovkami pod umývadlo a myslia si, že ich pred vodou ochráni nadpis „keep dry“. Niekedy sa im do života pripletie posol nečakaných situácii, aby spisovateľ mal o čom písať, predavač o čom rozprávať, či chlapec z čoho dospieť. (17.12.2016)

Krásnej snímek! Jak se dokážou příběhy ze života prolínat. Klidně bych měl někde na rohu trafiku a poznával nový a nový lidi, koukal jak se po čase mění okoli, a tak. Nejvíc mě dostal monolog Harveyho Keitela. Takhle dlouhej proslov jsem ve filmu snad nikdy neviděl. Ten film je hrozně procítěnej a vybroušenej do detailů. A cigárko po něm chutnalo dvakrát líp. S hodnocením nemám co řešit. (31.05.2009)

Osudy několika lidí, které spojuje kouř - nic víc, nic míň, ono vlastně ani nic víc není potřeba. Filmeček působí hodně nezávisle a tipnul bych, že u jeho natáčení panovala obrovská pohoda. Osudy lidí se proplétají plynule, nikoliv křečovitě a s nucenými pointami, jak je dneska v podobně žánrově laděných filmech zvykem a lze si představit, že podobná story na newyorských ulicích někde odehrává. Smoke je film, kde není potřeba nic moc psát - snad jen doporučení, že když se chcete na chvilku nechat unést filmovou pohodou, nenervovat se, nemotat si hlavu zapeklitými pointami, příjemně se pousmívat, je to přesně ta ideální volba. Snad už jen dodám, že Harveyho vánoční příběh je nádhernej a nejsilnější moment filmu (přiznání Rashida u jeho otce s neskutečným výkonem Foresta Whitakera je hned v závěsu) (10.01.2010)

tento film ve mně zanechal neuvěřitelně uklidňující pocit a to na docela dlouhou dobu, je to pohlazení po duši... PS: 7.10.2006 - po dlouhé době se mi film opět dostal pod ruku a musím trochu krotit své nadšení - napodruhé už to není tak silný zážitek, vnucuje se mi přívlastek "milý ale neškodný", přesto je to kvalitní věc a stojí za shlédnutí, snižuju hodnocení na 8/10 (27.09.2006)