Luisa a Lotka

děkuji technice a svému věku , že mohu srovnat Luise a Lotka 1950 a film 1998. Oba dva jsou perfektní. 1950 a 1998 tj skoro 50 let 1. 5 let po válce jednoduché prosté i milejší, vypravěč byl tehdy sám spisovatel Erik Kestner 2. 1998 bohatí úspěšní a přesto velice přesvědčivé. Přestal jsem nahrávat a začal jsem si přehrávat filmy , které mám ve filmotéce a jsem velice rád že mám co přehrávat k mé úplné spokojenosti přeji vám abyste to mohli říci také jako já, hezké léto přeje deda :-) i dnes je to pohoda :-) 11.4.21 (26.05.2015)

Možná nejdoslovnější adaptace knižní předlohy, co jsem kdy viděla - přesto si udržela glanc dobrého filmu i pro ty, kteří původní knihu nečetli. Nádherný příběh... "Past na rodiče" s Lindsay Lohan se mi líbila o něco víc, ale tahle stará verze příběhu má něco do sebe, určité kouzlo, které se s časem neztrácí. 90% (04.06.2013)

Na rozdíl od ostatních kolegů komentátorů jsem si tuto knížku nepřečetl v dětství. Dostal jsem se k ní až ve svých 22 letech v době, kdy se mi zrovna moc nedařilo a potřeboval jsem si zklidnit hlavu. Jsem rád, že to, co bylo v knize, se přeneslo i na plátno. Scénář napsal sám Erich Kästner, který se tak postaral o to, aby si někdo jiný nevymýšlel nějaké skopičiny, a navíc doprovodil film svým slovem. Film potěší i hereckými výkony; sestry Güntherovy zahrály role dvojčat Pálffyových naprosto s přehledem, stejně tak i herci v rolích jejich rodičů. Škoda, že film běžně v televizi nedávají a na DVD u nás ještě nevyšel. Alespoň jsem si, nerušen češtinou, mohl zopakovat jazyk našich západních sousedů. 90% (17.10.2014)

Viděl jsem tak ve 12 či 13 letech, tehdy se mi to moc líbilo. Vtipné, roztomilé, velmi přirozeně hrající děti. Daleko převyšuje všechna novější zpracování jako Past na rodiče s Lindsey Lohan, které sice nění špatné, ale prostě tomu chybí ta přirozenost a spontánnost. Chápu taky, že filmy jako tento po válce prostě rozptylovaly mysl a odváděly od myšlenek na všechny nedávné hrůzy a vinu Německa. Za zmínku stojí i starý klasický podařený dabing. (12.07.2023)

Pozitivní, ani ne moc idealizující film... Skvělé děti, přirozené a sympatické (je to přístupem, že je necpali do nereálných dialogů a chování)... Erich Kästner jako vypravěč s křaplavým hlasem působí také příjemně civilně. Velmi dobrý dojem z vyprávěcího postupu, kdy se moc netlačilo na pilu, dialogy nespěchaly, aby byly odvyprávěné, ale třeba se i dlouze mlčelo... // Skoro po roce jsem se podíval znovu, fakt krásný příběh... vychutnal jsem si vtípky, které mi napoprvé v němčině utekly. (21.08.2013)