Revizoři

Označení thriller se mi pro tento žánrový mix, který kromě vynikajících akčních scén také skvěle pracuje s nadsázkou a humorem, zdá příliš úzké. Totéž platí pro přirovnávání Nimróda Antala k Davidu Lynchovi. Do jisté míry je to pravda, ale je tu celá řada dalších ingrediencí, takže výsledná forma je celkem originální (i když sovy možná nejsou tím, čím se zdají být). Na druhou stranu, pokud máte rádi Lynche, je vysoce pravděpodobné, že se vám bude film líbit. Dobrý vizuální dojem jen doplňuje parádní zvuk podporovaný našláplou elektronickou hudbou. (30.03.2005)

Wau! Tak tohle byl fakt nářez, u kterýho jsem ještě v polovině stopáže přemýšlel nad maximálním ohvězdičkováním. Skvělý tempo, kupa fajn nápadů a bizarní, výborně napsaný postavy. Antal vymáčknul z prostředí podzemky naprostý maximum a až nezvykle lehce střídá vtipný pasáže s adrenalinovými, mnohdy až hororovými momenty. Navíc ten soundtrack s obrazem v několika pasážích vyloženě mňamózní. Bohužel, začátkem našláplá jízda postupně zpomaluje a ke konci se mění v jakousi symbolickou metaforu na Peklo, kde se po lynchovsku prolíná realita se sny a fantazií. Mně osobně to trochu překáželo, ale stejně to nic nemění na faktu, že tihle Maďaři vás pobaví. Takže mazejte si koupit lístek a nastupovat! (09.07.2016)

Brilantně natočený snímek o boji člověka se svým strachem a o jeho postupném vnitřním přerodu. Antal hrdinu situuje do uzavřených prostor metra, kde ho ve vizuálním stylu, jenž mi připomínal Bekmambetovu Noční hlídku, nechá pracovat jako revizora po boku mnohdy neuvěřitelně vyšinutých jedinců ve stylu kolegy, který když se pořádně rozčílí, tak upadne do spánku a nic si z toho pak nevybavuje. Jedná se zde o otevřené dílo, které nechává divákovi naprostou svobodu pro rozšifrování filmu a jeho významu a tak si každý ve výsledku na film aplikuje své znalosti a životní zážitky a v jejich rámci si film vyloží. (17.03.2008)

Asi jsem tam těch analogií a symbolů chtěl najít mnohem víc, než jich tam bylo a skoro jsem si zapomněl užívat film. No dobře, žumpa společnosti, peklo plné zkrachovalých existencí a do toho hodná medvědice, ale co s tím dál? Proč zrovna revizoři? Měla jejich úloha nějaký zvláštní smysl oproti těm opilcům, chuligánům, pasákům a děvkám? Nebo to byla jen ničím neopodstatněná záminka pro konflikt a akci (která mimochodem není nijak třeskutá a už vůbec ne svižná)? Proč to rozdělení na skupinky, proč nové uniformy...? Že vnitřním běsům je třeba se podívat do očí a postavit se jim, se přece dalo vyjádřit mnohem rafinovaněji. Na prosté historky z podsvětí tam je zase málo šťavnatého materiálu. Za nápad, atmosféru a vizuální/hudební stránku ale nelze jít pod 3. (28.10.2009)

Hodně atmosferická podívaná, která spíš než z propracované dějové struktury čerpá z uzavřených prostor metra, z temného a inspirativího motivu světa na periferii našeho zraku. Poněkud sypký narativní materiál táhnou skvělí herci a vypointované situace ze života maďarských revizorů a v závěru ho uspokojivě posune završení symbolické roviny. Příběh "renegáta" Bulcse, který v temnotě metra hledá exil před venkovním světem, je místy prostoupený lynchovským balancováním na hraně snu a skutečnosti, na hraně reality a fantazie. Je to spíše náznakové, ale v důsledku velmi důležité pro atmosféru Revizorů. Zvláštní, svojský a vrcholně moderní snímek (výtečné spojení hudby a obrazu!), který třeba naší harmonické menzelovsko-svěrávkovské kinematografii citelně chybí. (20.01.2007)