Za láskou vzhůru

Po dlhšom čase vydarení a slušný príbeh z Francúzka. Je to trošku „netradičný“, ale má všetko, čo taký film má obsahovať: lásku, neistotu, žiarlivosť a aj pár vtipných momentov. Nie je to čistá romantika, ale ani komédia. Skvele zahraný a jedno pekné priznanie na konci. Osobné hodnotenie: 80% (****) (04.12.2016)

Francouzi umí filmy o lásce, jako nikdo. Akorát tohle bylo spíš o jejich pověstné povrchnosti - měla jsem pocit, že celou dobu sleduju, jestli Diana zvládne překousnout fakt, že ten okouzlující, inteligentní, úspěšný, pohledný a bohatý muž je trpaslík. A pak jsem celou dobu přemýšlela, jak to udělali, že 182 cm vysoký Jean Dujardin byl půl metru menší. (05.04.2020)

Skôr romantický film, alebo ešte lepšie vzťahová oddychovka, ako romantická komédia. Lenže tvorcovia preto, aby mali dať čo do traileru, nacpali do filmu niekoľko absolútne zbytočných akčno-groteskných situácií a tak trochu urážajú cieľového diváka. Ten je podľa mňa niekto v strednom veku, čo si už niečo odžil a bude chápať dilemy postáv. Medzi protagonistami to celkom iskrí a nie je dôvod Diane neveriť, že podľahla kúzlu chlapa vysokého 136 cm. Skoky padákom tu majú funkciu podobnú ako balón v známych českých filmoch, môžeme ich totiž chápať ako metaforu toho, čoho sme svedkami a nejedná sa iba o lacnú akčnú vsuvku. Na rozdiel trebárs od kvázi vtipného priblblého šoférovania hrdinkinej matky. (11.08.2016)

V případě filmu Za láskou vzhůru jsem neměla žádná velká očekávání, takže mě velmi mile překvapilo, když jsem dostala vcelku originální romantickou podívanou. Jean Dujardin coby zamilovaný Alexandr působil při své výšce 136 cm až dojemně komicky a s okouzlující Virginií Efirou tak tvořili hodně atypickou zaláskovanou dvojici. Musím přiznat, že jsem se při pohledu na ně častokrát od srdce zasmála. Nejvíc mě však pobavilo Alexandrovo nechtěné laškování se psem. (75%) (22.09.2022)

To bylo tak krásně přirozený a já dospělá ženská jsem ke konci zatlačovala slzy nazpátek, protože přece mám rozum a vím jasně jak to skončí ! Tady jsem ho asi ztratila a do Alexandra jsem se také beznadějně zamilovala. Originální, úsměvné a Francie u mě opět zabodovala. Skvělý relax, ale pro cíti jako jsem já i trochu malého smutku na duši. Doufám, že já nejsem nacista jak Dianě říká kolegyně z práce. Některé situace byly opravdu super, kdy jsem se smála nahlas a to je známka toho, že to stojí za mrknutí. (02.03.2017)